2 Korintským 7
1 Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očišťujmež se od všeliké poškvrny těla i ducha, konajíce posvěcení v bázni Boží.
Therefore having these promises, beloved, let us cleanse ourselves from all the filthiness of the flesh and spirit, perfecting holiness in the fear of God.
2 Přijmětež nás. Žádnémuť jsme neublížili, žádnému neuškodili, žádného neoklamali.
Receive us: we have injured no one, we have corrupted no one, we have defrauded no one.
3 Nepravím toho ku potupě, poněvadž jsem napřed pověděl, že jste v srdcích našich, abychom spolu mřeli, i spolu živi byli.
I do not speak for castigation: for I have said before, that you are in our hearts to die with you and to live with you.
4 Mnohéť jsem k vám v mluvení důvěrnosti, mnohoť se vámi chlubím; naplněn jsem potěšením, rozhojňujiť se v radosti ve všelikém ssoužení našem.
My boldness to you is great, my rejoicing over you is much: I have been filled with consolation, I superabound with joy in all our tribulation.
5 Nebo i když jsme byli přišli do Macedonie, žádného odpočinutí nemělo tělo naše, ale ve všem ssouženi jsme byli; zevnitř boje, vnitř strachy.
For we having come into Macedonia, our flesh had no rest, but in everything being troubled; fightings without, fears within.
6 Ale ten, kterýž těší ponížené, potěšil nás, Bůh, skrze příchod Titův.
But God, the one comforting the humble, comforted us by the coming of Titus;
7 A netoliko příchodem jeho, ale také i potěšením tím, kteréž on měl z vás, vypravovav nám o vaší veliké žádosti, o vašem kvílení, a vaší ke mně horlivé milosti, tak že jsem se velmi zradoval.
and not only by his coming, but also by the consolation with which he was comforted by you, proclaiming unto us your longing, your mourning, your zeal for me; so that I rejoiced the more.
8 A ačkoli zarmoutil jsem vás listem, nelituji toho, ač jsem byl litoval. Nebo vidím, že ten list, ačkoli na čas, zarmoutil vás.
But if I grieved you in the letter, I do not regret it, if indeed I did regret it; for I see that, if that letter indeed grieved you for an hour,
9 Nyní raduji se, ne že jste zarmouceni byli, ale že jste se ku pokání zarmoutili. Zarmoutili jste se zajisté podlé Boha, tak že jste k žádné škodě nepřišli skrze nás.
now I rejoice, not because you grieved, but because you grieved unto repentance: for you grieved toward God, in order that you may receive damage by us in nothing.
10 Nebo zámutek, kterýž jest podlé Boha, ten pokání k spasení působí, jehož nikdy líto nebývá, ale zámutek světa smrt způsobuje.
For a godly sorrow works repentance unto salvation not to be regretted; but the sorrow of the world works out death.
11 Ano hle, to samo, že jste podlé Boha zarmouceni byli, jakou v vás způsobilo snažnost, nýbrž omluvu, nýbrž zažhnutí hněvu, nýbrž bázeň, nýbrž žádost vroucí, nýbrž horlivost, anobrž pomstu? Všelijak prokázali jste to, že jste nevinni v té věci.
For behold, how great enthusiasm, yes, how great apology, yes, how great clearing up, yes, how great fear, yes, how great longing, yes, how great zeal, yes, how great avenging, this same godly sorrow did work in you! In everything you have established yourselves to be pure in the matter.
12 A ač psal jsem vám, však ne pro toho, kterýž tu nepravost spáchal, ani pro toho, komuž se křivda stala, ale aby vám zjevena byla pilnost naše o vás před oblíčejem Božím.
Since then indeed I wrote to you, not on account of the one having done the wrong, nor on account of the one having suffered the wrong, but in order that your zeal, which is in our behalf to you before God, might be made manifest.
13 Protož potěšeniť jsme z potěšení vašeho. Ale mnohem hojněji zradovali jsme se z radosti Titovy, že poočerstven jest duch jeho ode všech vás,
Therefore we have been comforted. But we rejoiced the more exceedingly in our consolation over the joy of Titus, because his spirit was refreshed by you all:
14 A že chlubil-li jsem se v čem vámi před ním, nebyl jsem zahanben, ale jakož všecko mluvili jsme vám v pravdě, tak i chlouba naše, kteráž byla před Titem, pravá jest shledána.
because if I have gloried with him in anything over you, I wag not made ashamed; but as I spoke all things to you in truth, so our rejoicing over Titus was true.
15 Ano i srdce jeho k vám jest příchylnější, když rozpomíná se na poslušenství všech vás, kterak jste ho s bázní a s strachem přijali.
And the affections of him, remembering the obedience of you all, how you received him with fear and trembling, are the more abundantly towards you.
16 Protož raduji se, že ve všem mohu se vám dověřiti.
I rejoice because in everything I have confidence in you.
