2 Korintským 6
1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,
A kakor pomagalci opominjamo vas, da bi ne bili zastonj milosti Božje prejeli;
2 (Neboť praví: V čas příhodný uslyšel jsem tě, a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)
(Kajti pravi: "Prigoden čas sem te uslišal in na dan zveličanja pomogel sem ti". Lej, sedaj je čas dobro prigoden, lej, sedaj je dan zveličanja.)
3 Žádného nedávajíce v ničemž pohoršení, aby bylo bez ouhony přisluhování,
Nikomur v ničemer ne dajemo spotike, da se ne pograja služba;
4 Ale ve všem se chovajíce jako Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,
Nego v vsem izkazujemo se kakor Božje služabnike v potrpljenji mnogem, v stiskah, v potrebah, v težavah;
5 V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bděních, v postech,
V udarcih, v ječah, v puntih, v trudih, v nespavanji, v postu;
6 V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,
V čistoti, v znanji, v prizanesljivosti, v dobrotljivosti, v duhu svetem, v nehinavskej ljubezni;
7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti na pravo i na levo,
V besedi resnice, v moči Božjej, z orožjem pravice na desno in levo;
8 Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jako bludní, a jsouce pravdomluvní,
S slavo in nečastjo, s slabimi in dobrimi glasi, kakor potepuhi in resnični;
9 Jako neznámí, a jsouce známí, jako umírající, a aj, živi jsme, jako potrestaní, a nezmordovaní,
Kakor neznani in znani; kakor umirajoči in lej, živimo; kakor kaznjeni in ne umorjeni;
10 Jako smutní, a však se vždycky radujíce, jako chudí, však mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, a však všemi věcmi vládnouce.
Kakor žalosteči se, a vedno se veseleči; kakor siromaki, a mnoge bogateči; kakor ničesar ne imajoči in vse imajoči.
11 Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.
Naša usta so odprta k vam, Korinčani, srce naše je razširjeno.
12 Nejste v nás ssouženi, než ssouženi jste v střevách svých.
Vam ni tesno mesto v nas, ali vam je tesno v srcih vaših.
13 O takovéžť pak odměně jakožto synům pravím: Rozšiřtež se i vy.
A da nam isto to povrnete, (kakor otrokom govorim), razširite se tudi vi.
14 Netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?
Ne vprezajte se vkup z neverniki; kajti kakošno vdeležbo ima pravica z nepostavnostjo? a kakošno občinstvo svetlost s tmo?
15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věrnému s nevěrným?
Pa kakošno je vjemanje Kristusa z Belijalom? ali kakošen del ima vernik z nevernikom?
16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakž pověděl Bůh: Přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
A kakošna je zložnost tempeljna Božjega z maliki? kajti vi ste tempelj Boga živega, kakor je rekel Bog: "Prebival bom v njih in med njimi bom hodil, in bom njih Bog, in oni bodo moje ljudstvo."
17 A protož vyjdětež z prostředku jejich, a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.
Za to: "Izidite iz sredi njih in odločite se, govori Gospod," "in nečistega se ne dotikujte; in jaz vas bom sprejel,
18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.
In bom vam oče in vi boste meni sinovi in hčere," pravi Gospod vsemogoči.
