2 Korintským 6
1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,
WE then as labourers with him, exhort you also that ye receive not the grace of God in vain:
2 (Neboť praví: V čas příhodný uslyšel jsem tě, a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)
for he saith, “In an acceptable time have I heard thee, and in a day of salvation have I succoured thee.” Behold, now is the accepted time; behold, now is the day of salvation.
3 Žádného nedávajíce v ničemž pohoršení, aby bylo bez ouhony přisluhování,
Giving no offence in any thing, that the ministry be not blamed:
4 Ale ve všem se chovajíce jako Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,
but in every thing approving ourselves as ministers of God, in much patience, in afflictions, in necessities, in straits,
5 V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bděních, v postech,
in stripes, in imprisonments, in tumults, in labours, in watchings, in fastings,
6 V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,
in purity, in knowledge, in long-suffering, by kindness, by the Holy Ghost, by love unfeigned,
7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti na pravo i na levo,
by the word of truth, by the power of God, with weapons of righteousness in the right hand and in the left,
8 Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jako bludní, a jsouce pravdomluvní,
through honour and dishonour, through evil report and good report: as deceivers, yet true men;
9 Jako neznámí, a jsouce známí, jako umírající, a aj, živi jsme, jako potrestaní, a nezmordovaní,
as unknown, though well known; as dying, and lo! we live; as chastened, yet not given over to death;
10 Jako smutní, a však se vždycky radujíce, jako chudí, však mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, a však všemi věcmi vládnouce.
as sorrowful, yet always rejoicing; as poor, yet making many rich; as having nothing, and yet possessing all things.
11 Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.
Our mouth is opened unto you, O Corinthians! our heart is enlarged.
12 Nejste v nás ssouženi, než ssouženi jste v střevách svých.
Ye are not straitened in us, but ye are straitened in your own bowels.
13 O takovéžť pak odměně jakožto synům pravím: Rozšiřtež se i vy.
Let us have a like return; I speak as unto children; be ye also enlarged.
14 Netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?
Be not unequally yoked with infidels; for what participation hath righteousness with unrighteousness? and what fellowship is there between light and darkness?
15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věrnému s nevěrným?
and what concord of Christ with Belial? or what share hath he that believeth with an infidel?
16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakž pověděl Bůh: Přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
or what agreement hath the temple of God with idols? for ye are the temple of the living God; as God hath said, “I will inhabit in them, and walk about in them; and I will be their God, and they shall be for me a people.”
17 A protož vyjdětež z prostředku jejich, a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.
“Wherefore go forth from the midst of them, and be ye separated, saith the Lord, and touch not the unclean; and I will receive you,
18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.
and I will be as a father unto you, and ye shall be to me for sons and daughters, saith the Lord Almighty.”
