2 Korintským 5
1 Víme zajisté, že byl-li by tohoto našeho zemského přebývání stánek zbořen, stavení od Boha máme, příbytek ne rukou udělaný, věčný v nebesích. (aiōnios g166)
For we know that if the earthy house of this our tabernacle were dissolved, we have a building of God, a house not made with hands, everlasting, in the heavens. (aiōnios g166)
2 Pročež i v tomto vzdycháme, v příbytek svůj, kterýž jest s nebe, oblečeni býti žádajíce,
For, indeed, in this we groan, earnestly desiring to be invested with our heavenly mansion.
3 Jestliže však oblečení, a ne nazí nalezeni budeme.
And surely, being thus invested, we shall not be found naked.
4 Nebo kteříž jsme v tomto stánku, lkáme, jsouce obtíženi, poněvadž bychom nechtěli svlečeni býti, ale přiodíni, aby pohlcena byla smrtelnost od života.
For, indeed, we that are in this tabernacle do groan, being burdened: not that we desire to be divested, but invested: that mortality may be swallowed up by life.
5 Ten pak, kdož nás tak k tomu způsobil, Bůhť jest, kterýž také dal nám závdavek Ducha.
Now he who has wrought us up to this very desire, is God, who has also given us the earnest of the Spirit.
6 Protož doufanlivé mysli vždycky jsouce, a vědouce, že dokudž pohostinu jsme v tomto těle, vzdáleni jsme ode Pána,
We are, therefore, always courageous; knowing that while at home in the body, we are absent from the Lord:
7 (Nebo skrze víru chodíme, ne skrze vidění, )
(for we walk by faith, not by sight.)
8 Doufanlivéť pak mysli jsme, a oblibujeme raději vyjíti z těla, a přijíti ku Pánu.
We are courageous, indeed, and desirous rather to be absent from the body, and to be present with the Lord.
9 Protož i usilujeme buď v těle pohostinu jsouce, buďto z těla se berouce, jemu se líbiti.
Therefore, also, we strive earnestly, whether at home, or from home, to be acceptable to him.
10 Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý to, což skrze tělo působil, podlé toho, jakž práce čí byla, buď v dobrém, neb ve zlém.
For we must all appear before the tribunal of Christ, that every one may receive the things done in the body, according to what has been done, whether good or evil.
11 Protož znajíce tu hrůzu Páně, lidem k víře sloužíme, Bohuť pak známi jsme. A nadějiť mám, že i svědomí vašemu známi jsme.
Knowing, therefore, the terror of the Lord, we persuade men; and are made manifest to God: and, I trust, are made manifest also to your consciences.
12 Neboť ne sami sebe opět vám chválíme, ale příčinu vám dáváme, abyste se chlubili námi, a abyste to měli proti těm, kteříž se v tvárnosti chlubí, a ne v srdci.
However, we do not again commend ourselves to you, but only give you occasion of boasting concerning us, that you may have an answer to them who boast in appearance, not in heart.
13 Nebo buď že nesmyslní jsme, Bohu; buď že jsme rozumní, vám.
For, whether we be beside ourselves, it is for God; or whether we be sober, it is for you.
14 Láska zajisté Kristova víže nás,
For the love of Christ constrains us, having judged thus-- that if one has died, certainly all have died;
15 Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za všecky umřel, tedyť všickni zemřeli, a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal.
and that he has died for all, that they who live should no longer live to themselves, but to him who has died and rose again for them.
16 A tak my již od toho času žádného neznáme podlé těla. A ačkoli jsme znali Krista podlé těla, ale nyní již více neznáme.
So that we, from this time forth, respect no man on account of the flesh: and even if we have esteemed Christ on account of the flesh, yet now we esteem him no more on that account.
17 Protož jestli kdo v Kristu, nové stvoření jest. Staré věci pominuly, aj, nové všecko učiněno jest.
For, if any one be in Christ, he is a new creature; old things have passed away; behold, all things have become new!
18 To pak všecko jest z Boha, kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista, a dal nám služebnost smíření toho.
And all these things of God, who has reconciled us to himself through Jesus Christ, and has given us to the ministry of the reconciliation--
19 Neboť Bůh byl v Kristu, v mír uvodě svět s sebou, nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření.
namely, that God was, by Christ, reconciling the world to himself, not counting to them their trespasses, and has committed to us the word of reconciliation.
20 Protož my na místě Kristově poselství dějíce, jako by Bůh skrze náš žádal, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem.
We, therefore, execute the office of ambassadors for Christ, as of God beseeching you by us; we pray you, in behalf of Christ, be reconciled to God.
21 Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm.
For he has made him, who knew no sin, a sin-offering for us; that we might become the justified of God, by him.
