2 Korintským 4
1 Protož majíce toto přisluhování, jakž jsme milosrdenství došli, neoblevujeme.
C’est pourquoi, chargés de ce ministère en vertu de la miséricorde que nous avons obtenue, nous ne perdons pas courage;
2 Ale odmítáme ukrývání neslušnosti, nechodíce v chytrosti, aniž se lstivě obírajíce s slovem Božím, ale zjevováním pravdy v příjemnost uvodíce sebe u každého svědomí lidského před oblíčejem Božím.
Mais nous repoussons de nous les passions honteuses qui se cachent, ne marchant point dans l’artifice, et n’altérant point la parole de Dieu, mais nous recommandant, par la manifestation de la vérité, à toute conscience d’homme devant Dieu.
3 Pakliť zakryté jest evangelium naše, před těmi, kteříž hynou, zakryté jest.
Que si notre Evangile aussi est voilé, c’est pour ceux qui périssent qu’il est voilé;
4 V nichž Bůh světa tohoto oslepil mysli, totiž v nevěrných, aby se jim nezasvítilo světlo evangelium slávy Kristovy, kterýž jest obraz Boží. (aiōn g165)
Pour les infidèles, dont le Dieu de ce siècle a aveuglé l’esprit, afin que ne brille pas pour eux la lumière de l’Evangile de la gloire du Christ, qui est l’image de Dieu. (aiōn g165)
5 Neboť ne sami sebe kážeme, ale Krista Ježíše Pána, sebe pak služebníky vašimi pro Ježíše.
Car nous ne nous prêchons pas nous-mêmes, mais Jésus-Christ Notre Seigneur; quant à nous, nous déclarant vos serviteurs par Jésus;
6 Bůh zajisté, kterýž rozkázal, aby se z temností světlo zablesklo, tenť se osvítil v srdcích našich k osvícení známosti slávy Boží v tváři Ježíše Krista.
Parce que le même Dieu qui commanda que des ténèbres jaillît la lumière, a lui dans nos cœurs pour répandre la lumière de la science et de la gloire de Dieu, sur la face du Christ Jésus.
7 Mámeť pak poklad tento v nádobách hliněných, aby důstojnost té moci byla Boží, a ne z nás,
Mais nous avons ce trésor en des vases d’argile, afin que la grandeur appartienne à la vertu de Dieu, et ne vienne pas de nous.
8 Když se všech stran úzkost míváme, ale nebýváme cele potlačeni; býváme vrtkáni, ale nebýváme docela zvrtkáni;
En toutes choses nous souffrons la tribulation, mais nous ne sommes pas accablés; nous nous trouvons dans des difficultés extrêmes, mais nous n’y succombons pas.
9 Protivenství trpíme, ale nebýváme opuštěni; býváme opovrženi, ale nehyneme.
Nous souffrons la persécution, mais nous ne sommes pas délaissés; nous sommes abattus, mais nous ne périssons pas;
10 Vždycky mrtvení Pána Ježíše na těle nosíme, aby i život Ježíšův na těle našem zjeven byl.
Portant toujours et partout dans notre corps la mort de Jésus, afin que la vie de Jésus se manifeste aussi dans notre corps;
11 Vždycky zajisté my, kteříž živi jsme, na smrt býváme vydáváni pro Ježíše, aby i život Ježíšův zjeven byl na smrtelném těle našem.
Car nous qui vivons, nous sommes à toute heure livrés à la mort pour l’amour de Jésus, afin que la vie de Jésus se manifeste aussi dans notre chair mortelle.
12 A tak smrt v nás moc provodí, ale v vás život.
Ainsi la mort opère en nous, et la vie en vous.
13 Majíce tedy téhož ducha víry, podlé toho, jakž psáno jest: Uvěřil jsem, protož jsem mluvil, i myť věříme, protož i mluvíme,
Mais ayant le même esprit de foi, comme il est écrit: J’ai cru, c’est pourquoi j’ai parlé, et nous aussi nous croyons, et c’est aussi pourquoi nous parlons;
14 Vědouce, že ten, kterýž vzkřísil Pána Ježíše, i nás skrze Ježíše vzkřísí, a postaví s vámi.
Sachant que celui qui a ressuscité Jésus nous ressuscitera nous aussi avec Jésus, et nous établira avec vous.
15 Nebo to všecko děje se pro vás, aby ta přehojná milost skrze díků činění od mnohých rozmohla se k slávě Boží.
Car toutes choses sont pour vous, afin que la grâce qui abonde, abonde pour la gloire de Dieu, par le grand nombre de ceux qui lui rendront grâces.
16 Protož neoblevujeme, ale ačkoli ten zevnitřní člověk náš ruší se, však ten vnitřní obnovuje se den ode dne.
C’est pourquoi nous ne perdons point courage, mais, bien qu’en nous l’homme extérieur se détruise, cependant l’homme intérieur se renouvelle de jour en jour.
17 Nebo toto nynější lehoučké ssoužení naše převelmi veliké věčné slávy břímě nám působí, (aiōnios g166)
Car les tribulations si courtes et si légères de la vie présente produisent en nous le poids éternel d’une sublime et incomparable gloire; (aiōnios g166)
18 Když nepatříme na ty věci, kteréž se vidí, ale na ty, kteréž se nevidí. Nebo ty věci, kteréž se vidí, jsou časné, ale které se nevidí, jsou věčné. (aiōnios g166)
Parce que nous ne considérons point les choses qui se voient, mais celles qui ne se voient pas; car les choses qui se voient sont passagères, mais celles qui ne se voient pas sont éternelles. (aiōnios g166)
