2 Korintským 4
1 Protož majíce toto přisluhování, jakž jsme milosrdenství došli, neoblevujeme.
Therefore, having this ministry through the mercy we received, we are not faint-hearted;
2 Ale odmítáme ukrývání neslušnosti, nechodíce v chytrosti, aniž se lstivě obírajíce s slovem Božím, ale zjevováním pravdy v příjemnost uvodíce sebe u každého svědomí lidského před oblíčejem Božím.
but have renounced the hidden things of shame, not walking in craftiness, nor adulterating the word of God, but by the manifestation of the truth commending ourselves to every man's conscience in the sight of God.
3 Pakliť zakryté jest evangelium naše, před těmi, kteříž hynou, zakryté jest.
But if our gospel is veiled, it is veiled to them that perish,
4 V nichž Bůh světa tohoto oslepil mysli, totiž v nevěrných, aby se jim nezasvítilo světlo evangelium slávy Kristovy, kterýž jest obraz Boží. (aiōn g165)
in whom the God of this world blinded the understandings of the unbelieving, so that they cannot behold the light of the gospel of the glory of Christ, who is the image of God. (aiōn g165)
5 Neboť ne sami sebe kážeme, ale Krista Ježíše Pána, sebe pak služebníky vašimi pro Ježíše.
For we preach not ourselves, but Christ Jesus as Lord, and ourselves your bond-servants for Jesus' sake.
6 Bůh zajisté, kterýž rozkázal, aby se z temností světlo zablesklo, tenť se osvítil v srdcích našich k osvícení známosti slávy Boží v tváři Ježíše Krista.
For it is God, who commanded light to shine out of darkness, that shined in our hearts, to give the light of the knowledge of the glory of God in the face of Christ.
7 Mámeť pak poklad tento v nádobách hliněných, aby důstojnost té moci byla Boží, a ne z nás,
But we have this treasure in earthen vessels, that the exceeding greatness of the power may be of God, and not of us;
8 Když se všech stran úzkost míváme, ale nebýváme cele potlačeni; býváme vrtkáni, ale nebýváme docela zvrtkáni;
being troubled on every side, yet not distressed; perplexed, but not in despair;
9 Protivenství trpíme, ale nebýváme opuštěni; býváme opovrženi, ale nehyneme.
persecuted, but not forsaken; cast down, but not destroyed;
10 Vždycky mrtvení Pána Ježíše na těle nosíme, aby i život Ježíšův na těle našem zjeven byl.
always bearing about in the body the dying of Jesus, that the life also of Jesus may be manifested in our body.
11 Vždycky zajisté my, kteříž živi jsme, na smrt býváme vydáváni pro Ježíše, aby i život Ježíšův zjeven byl na smrtelném těle našem.
For we who live are continually delivered up to death for Jesus' sake, that the life also of Jesus may be manifested in our mortal flesh.
12 A tak smrt v nás moc provodí, ale v vás život.
So then death worketh in us, but life in you.
13 Majíce tedy téhož ducha víry, podlé toho, jakž psáno jest: Uvěřil jsem, protož jsem mluvil, i myť věříme, protož i mluvíme,
But having the same spirit of faith, according to that which is written, “I believed, and therefore I spoke,” we also believe, and therefore speak;
14 Vědouce, že ten, kterýž vzkřísil Pána Ježíše, i nás skrze Ježíše vzkřísí, a postaví s vámi.
knowing that he who raised up the Lord Jesus will raise up us also with Jesus, and will present us with you.
15 Nebo to všecko děje se pro vás, aby ta přehojná milost skrze díků činění od mnohých rozmohla se k slávě Boží.
For all things are for your sakes, that the grace abounding by means of the greater number may cause thanksgiving to abound to the glory of God.
16 Protož neoblevujeme, ale ačkoli ten zevnitřní člověk náš ruší se, však ten vnitřní obnovuje se den ode dne.
For which cause we are not faint-hearted; but though our outward man is perishing, yet the inward man is renewed day by day.
17 Nebo toto nynější lehoučké ssoužení naše převelmi veliké věčné slávy břímě nám působí, (aiōnios g166)
For our light affliction, which is but for a moment, worketh out for us, in a higher and still higher degree, an everlasting weight of glory; (aiōnios g166)
18 Když nepatříme na ty věci, kteréž se vidí, ale na ty, kteréž se nevidí. Nebo ty věci, kteréž se vidí, jsou časné, ale které se nevidí, jsou věčné. (aiōnios g166)
while we look not at the things which are seen, but at the things which are not seen; for the things which are seen are but for a time; but the things which are not seen are ever lasting. (aiōnios g166)
