2 Korintským 3
1 Začínáme opět sami sebe chváliti? Zdaliž potřebujeme, jako někteří, schvalujících listů k vám, neb od vás k jiným?
ⲁ̅ⲦⲈⲚⲈⲢϨⲎⲦⲤ ⲞⲚ ⲚⲦⲀϨⲞⲚ ⲈⲢⲀⲦⲈⲚ ⲒⲈ ⲘⲎ ⲦⲈⲚⲈⲢⲬⲢⲒⲀ ⲚϨⲀⲚⲈⲠⲒⲤⲦⲞⲖⲎ ⲘⲪⲢⲎϮ ⲚϨⲀⲚⲔⲈⲬ ⲰⲞⲨⲚⲒ ⲈⲨⲦⲀϨⲞ ⲘⲘⲞⲚ ⲈⲢⲀⲦⲈⲚ ϨⲀⲢⲰⲦⲈⲚ ⲒⲈ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ⲐⲎⲚⲞⲨ.
2 List náš vy jste, napsaný v srdcích našich, kterýž znají a čtou všickni lidé.
ⲃ̅ϪⲈ ⲞⲨⲎⲒ ⲦⲈⲚⲈⲠⲒⲤⲦⲞⲖⲎ ⲚⲐⲰⲦⲈⲚ ⲠⲈ ⲈⲤⲤϦⲎⲞⲨⲦ ϦⲈⲚⲚⲈⲚϨⲎⲦ ⲈⲨⲈⲘⲒ ⲈⲢⲞϤ ⲈⲨⲰϢ ⲘⲘⲞⲤ ⲚϪⲈⲢⲰⲘⲒ ⲚⲒⲂⲈⲚ
3 Nebo to zjevné jest, že jste list Kristův způsobený skrze přisluhování naše, napsaný ne černidlem, ale Duchem Boha živého, ne na dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých.
ⲅ̅ⲦⲈⲦⲈⲚⲞⲨⲞⲚϨ ⲈⲂⲞⲖ ϪⲈ ⲚⲐⲰⲦⲈⲚ ⲞⲨⲈⲠⲒⲤⲦⲞⲖⲎ ⲚⲦⲈⲠⲬⲢⲒⲤⲦⲞⲤ ⲈⲀⲨϢⲈⲘϢⲒ ⲘⲘⲞⲤ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲞⲦⲈⲚ ⲈⲤⲤϦⲎⲞⲨⲦ ϦⲈⲚⲞⲨⲘⲈⲖⲀ ⲀⲚ ⲀⲖⲖⲀ ϦⲈⲚⲞⲨⲠⲚⲈⲨⲘⲀⲚⲦⲈⲪⲚⲞⲨϮ ⲈⲦⲞⲚϦ ϦⲈⲚϨⲀⲚⲠⲖⲀⲜ ⲚⲰⲚⲒ ⲀⲚ ⲀⲖⲖⲀ ϦⲈⲚϨⲀⲚⲠⲖⲀⲜ ⲚϨⲎⲦ ⲚⲤⲀⲢⲜ.
4 Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu,
ⲇ̅ⲞⲨⲞⲚⲦⲀⲚ ⲆⲈ ⲘⲘⲀⲨ ⲚⲞⲨⲐⲰⲦ ⲚϨⲎⲦ ⲘⲠⲀⲒⲢⲎϮ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ⲠⲬⲢⲒⲤⲦⲞⲤ ϨⲀ ⲪⲚⲞⲨϮ.
5 Ne že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe, jakožto sami z sebe, ale dostatečnost naše z Boha jest.
ⲉ̅ⲞⲨⲬ ⲞⲦⲒ ϪⲈ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲞⲦⲈⲚ ⲘⲘⲀⲨⲀⲦⲈⲚ ⲦⲈⲦⲈⲚⲞⲒ ⲚϨⲒⲔⲀⲚⲞⲤ ⲈⲘⲈⲨⲒ ⲈⲨϨⲰⲂ ϨⲰⲤ ϪⲈ ⲈⲂⲞⲖ ⲘⲘⲞⲚ ⲀⲖⲖⲀ ⲦⲈⲚⲘⲈⲦϨⲒⲔⲀⲚⲞⲤ ⲞⲨⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲪⲚⲞⲨϮ ⲦⲈ.
6 Kterýž i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabijí, ale Duch obživuje.
ⲋ̅ⲪⲀⲒ ⲈⲦⲀϤⲐⲢⲈⲚⲈⲢⲠⲈⲘⲠϢⲀ ⲚⲈⲢⲆⲒⲀⲔⲰⲚ ⲈϮⲆⲒⲀⲐⲎⲔⲎ ⲘⲂⲈⲢⲒ ⲚⲦⲈⲞⲨⲤϦⲀⲒ ⲀⲚ ⲀⲖⲖⲀ ⲚⲦⲈⲞⲨⲠⲚⲈⲨⲘⲀⲠⲒⲤϦⲀⲒ ⲄⲀⲢ ϤϦⲰⲦⲈⲂ ⲠⲒⲠⲚⲈⲨⲘⲀϤⲦⲀⲚϦⲞ.
7 Jestližeť pak přisluhování smrti, literami vyryté na dskách kamenných, bylo slavné, tak že nemohli patřiti synové Izraelští v tvář Mojžíšovu, pro slávu oblíčeje jeho, kteráž pominouti měla,
ⲍ̅ⲒⲤϪⲈ ϮⲆⲒⲀⲔⲰⲚⲒⲀ ⲚⲦⲈⲪⲘⲞⲨ ϦⲈⲚϨⲀⲚⲤϦⲀⲒ ⲈⲨⲪⲰⲦϨ ϦⲈⲚϨⲀⲚⲰⲚⲒ ⲀⲤϢⲰⲠⲒ ϦⲈⲚⲞⲨⲰⲞⲨ ϨⲰⲤⲦⲈ ⲚⲦⲈϢⲦⲈⲘ ⲚⲈⲚϢⲎⲢⲒ ⲘⲠⲒⲤⲖ ϢϪⲈⲘϪⲞⲘ ⲚϪⲞⲨϢⲦ ⲈϦⲞⲨⲚ ϦⲈⲚⲠϨⲞ ⲘⲘⲰⲨⲤⲎⲤ ⲈⲐⲂⲈ ⲠⲰⲞⲨ ⲚⲦⲈⲠⲈϤϨⲞ ⲪⲎ ⲈⲐⲚⲀⲔⲰⲢϤ.
8 I kterakž by ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné?
ⲏ̅ⲠⲰⲤⲰ ⲘⲀⲖⲖⲞⲚ ⲚⲦⲈϢⲦⲈⲘ ⲠϢⲈⲘϢⲒ ⲚⲦⲈⲠⲒⲠⲚⲈⲨⲘⲀϢⲰⲠⲒ ϦⲈⲚⲞⲨⲰⲞⲨ.
9 Nebo jestližeť přisluhování pomsty slavné bylo, mnohemť se více přisluhování spravedlnosti rozhojňuje v slávě.
ⲑ̅ⲒⲤϪⲈ ⲄⲀⲢ ϮⲆⲒⲀⲔⲞⲚⲒⲀ ⲚⲦⲈⲠⲒϨⲒⲞⲨⲒ ⲘⲠϨⲀⲠ ⲀⲤϢⲰⲠⲒ ϦⲈⲚⲞⲨⲰⲞⲨ ⲚϨⲞⲨⲞ ⲘⲀⲖⲖⲞⲚ ⲤⲚⲀⲈⲢϨⲞⲨⲞ ⲚϪⲈϮⲆⲒⲀⲔⲞⲚⲒⲀ ⲚⲦⲈϮⲘⲈⲐⲘⲎⲒ ϦⲈⲚⲞⲨⲰⲞⲨ.
10 Nebo to, což oslaveno bylo, aniž oslaveno bylo v té částce, u přirovnání této předůstojné slávy.
ⲓ̅ⲔⲈ ⲄⲀⲢ ⲘⲠⲈϤϬⲒⲰⲞⲨ ⲚϪⲈⲪⲎ ⲈⲦⲀⲨϮ ⲰⲞⲨ ⲚⲀϤ ϦⲈⲚⲠⲀⲒⲘⲈⲢⲞⲤ ⲈⲐⲂⲈ ⲠⲒⲰⲞⲨ ⲈⲐⲞⲨⲰⲦⲈⲂ ⲚϨⲞⲨⲞ.
11 Nebo jestližeť to pomíjející bylo slavné, mnohemť více to, což zůstává, jestiť slavné.
ⲓ̅ⲁ̅ⲒⲤϪⲈ ⲄⲀⲢ ⲠⲈⲐⲚⲀⲔⲰⲢϤ ⲀϤϢⲰⲠⲒ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ⲞⲨⲰⲞⲨ ⲚϨⲞⲨⲞ ⲘⲀⲖⲖⲞⲚ ⲠⲈⲦϢⲞⲠ ϦⲈⲚⲞⲨⲰⲞⲨ.
12 Protož majíce takovou naději, mnohé svobody v mluvení užíváme,
ⲓ̅ⲃ̅ⲈⲞⲨⲞⲚⲦⲀⲚ ⲞⲨⲚ ⲚⲞⲨϨⲈⲖⲠⲒⲤ ⲘⲠⲀⲒⲢⲎϮ ⲘⲀⲢⲈⲚⲒⲢⲒ ⲚⲞⲨⲚⲒϢϮ ⲚⲞⲨⲰⲚϨ ⲈⲂⲞⲖ.
13 A ne jako Mojžíš kladl zástěru na tvář svou, aby nepatřili synové Izraelští k cíli té věci pomíjející.
ⲓ̅ⲅ̅ⲞⲨⲞϨ ⲔⲀⲦⲀ ⲪⲢⲎϮ ⲀⲚ ⲘⲘⲰⲨⲤⲎⲤ ⲈϢⲀϤⲬⲰ ⲚⲞⲨⲔⲀⲖⲨⲘⲘⲀ ⲈϪⲈⲚ ⲠⲈϤϨⲞ ⲈϢⲦⲈⲘⲐⲢⲈ ⲚⲈⲚϢⲎⲢⲒ ⲘⲠⲒⲤⲖ ϢϪⲈⲘϪⲞⲘ ⲚϪⲞⲨϢⲦ ⲈⲠⲒⲰⲞⲨ ⲚⲦⲈⲠⲈϤϨⲞ ⲪⲎ ⲈⲐⲚⲀⲔⲰⲢϤ.
14 Pročež ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnes ta zástěra v čítání Starého Zákona zůstává neodkrytá; nebo skrze Krista se odnímá.
ⲓ̅ⲇ̅ⲀⲖⲖⲀ ⲀⲨⲐⲰⲘ ⲚϪⲈⲚⲞⲨⲘⲈⲨⲒ ϢⲀ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲄⲀⲢ ⲈⲪⲞⲞⲨ ⲚⲈϨⲞⲞⲨ ⲠⲒⲔⲀⲖⲨⲘⲘⲀ ⲚⲞⲨⲰⲦ ϤⲬⲎ ϨⲒϪⲈⲚ ⲠⲒⲰϢ ⲚⲦⲈϮⲆⲒⲀⲐⲎⲔⲎ ⲚⲀⲠⲀⲤ ⲚϤϬⲰⲢⲠ ⲈⲂⲞⲖ ⲀⲚ ϪⲈ ⲈϤⲚⲀⲔⲰⲢϤ ϦⲈⲚⲠⲬⲢⲒⲤⲦⲞⲤ.
15 Protož až do dnes, když čten bývá Mojžíš, zástěra jest položena na jejich srdci.
ⲓ̅ⲉ̅ⲀⲖⲖⲀ ϢⲀ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲪⲞⲞⲨ ⲈϢⲰⲠ ⲀⲨϢⲀⲚⲰϢ ⲘⲘⲰⲨⲤⲎⲤ ⲠⲒⲔⲀⲖⲨⲘⲘⲀ ⲞⲚ ϤⲬⲎ ⲈϪⲈⲚ ⲠⲞⲨϨⲎⲦ.
16 Než jakž by se obrátilo ku Pánu, odňata bude ta zástěra.
ⲓ̅ⲋ̅ⲈϢⲰⲠ ⲆⲈ ⲀϤϢⲀⲚⲔⲞⲦϤ ⲈⲠϬⲞⲒⲤ ϢⲀϤⲰⲖⲒ ⲘⲠⲒⲔⲀⲖⲨⲘⲘⲀ ⲘⲘⲀⲨ.
17 Nebo Pán jest Duch ten, a kdež jest ten Duch Páně, tu i svoboda.
ⲓ̅ⲍ̅ⲠϬⲞⲒⲤ ⲆⲈ ⲠⲈ ⲠⲒⲠⲚⲈⲨⲘⲀⲠⲒⲘⲀ ⲈⲦⲈ ⲠⲒⲠⲚⲈⲨⲘⲀⲚⲦⲈⲠϬⲞⲒⲤ ⲘⲘⲞϤ ⲞⲨⲘⲈⲦⲢⲈⲘϨⲈ ⲦⲈ.
18 My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jako v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.
ⲓ̅ⲏ̅ⲀⲚⲞⲚ ⲆⲈ ⲦⲎⲢⲞⲨ ϦⲈⲚⲞⲨϨⲞ ⲈϤϬⲰⲢⲠ ⲈⲂⲞⲖ ⲦⲈⲚϪⲞⲨϢⲦ ⲈⲠⲰⲞⲨ ⲘⲠϬⲞⲒⲤ ϦⲈⲚⲞⲨⲒⲀⲖ ⲈⲚϢⲒⲂϮ ⲘⲘⲞⲚ ⲚϨⲢⲎⲒ ϦⲈⲚⲦⲀⲒϨⲒⲔⲰⲚ ⲦⲀⲒϨⲒⲔⲰⲚ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲞⲨⲰⲞⲨ ⲈⲨⲰⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲔⲀⲦⲀ ⲪⲢⲎϮ ⲚⲈⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ⲞⲨⲠⲚⲈⲨⲘⲀⲚⲦⲈⲠϬⲞⲒⲤ ⲠⲈ.
