2 Korintským 3
1 Začínáme opět sami sebe chváliti? Zdaliž potřebujeme, jako někteří, schvalujících listů k vám, neb od vás k jiným?
Kamimät kami awhcah bekia mäih lawki aw? Khyang avang hea kba nangmi üngka, am acunüng nangmi üng ngaihsimnaka ca hlü beki aw?
2 List náš vy jste, napsaný v srdcích našich, kterýž znají a čtou všickni lidé.
Nangmi cun, kami ca, kami mlungmthin üng ng’yuki khyang naküt naw ksing lü ami kheha nami kyaki ni.
3 Nebo to zjevné jest, že jste list Kristův způsobený skrze přisluhování naše, napsaný ne černidlem, ale Duchem Boha živého, ne na dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých.
Nangmi cun, ca yuknaktui am yuka caa am kya u lü xüngkia Pamhnama Ngmüimkhya am yuka nami kyaki. Lunga khana yuka am kya lü mtisa mlungmthin cauk üng yuk, Khritaw amät naw a yuka ca keimi naw kami lawa ca nami kyaki ti ngsingki.
4 Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu,
Acukba kami pyenak cun Khritaw üngka Pamhnam üng mlung üpnak kami taka phäha kyaki.
5 Ne že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe, jakožto sami z sebe, ale dostatečnost naše z Boha jest.
Kami mäta khyaihnak am, kami mäta ngaiha iyaw kami bilo theikia am kya. Bilawh thei vaia kami khyaihnak cun Pamhnam üngka naw ni a law ve.
6 Kterýž i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabijí, ale Duch obživuje.
Amät kung naw, ngthumkhän kthai khutbi kami bilo khaia jah ngkawihsaki; yuk sawxata ca am kya lü, Ngmüimkhya am kyaki; thum naw thinak lawpüi se ngmüimkhya naw xünak peki.
7 Jestližeť pak přisluhování smrti, literami vyryté na dskách kamenných, bylo slavné, tak že nemohli patřiti synové Izraelští v tvář Mojžíšovu, pro slávu oblíčeje jeho, kteráž pominouti měla,
Lunga khana thum yu lü peta kyase Mhnama hlüngtainak ngdang lawki. Mosia müiha vainak a dim law be üng pi Isarel he naw am teng thei u. Thihnak theia thum pi aktäa hlüngtaikia akya üng,
8 I kterakž by ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné?
Ngmüimkhya bilawhnak cun ihlawka hlüngtai bawk khai ni?
9 Nebo jestližeť přisluhování pomsty slavné bylo, mnohemť se více přisluhování spravedlnosti rozhojňuje v slávě.
Khyang mkatkia khutbinak pi a hlüngtai üng, küikyanak lawpüikia khutbi binak cun ihlawka hlüngtai bawk khai ni.
10 Nebo to, což oslaveno bylo, aniž oslaveno bylo v té částce, u přirovnání této předůstojné slávy.
Anghnua ve lawkia hlüngtainak cun hlüngtai bawkia kyase, a na hlüngtai khawiki cun bäihki.
11 Nebo jestližeť to pomíjející bylo slavné, mnohemť více to, což zůstává, jestiť slavné.
Asängca khängki üng pi hlüngtainak a awm khawi üng, angläta khängki üng ta ihlawka hlüngtainak awm ksetam khai ni.
12 Protož majíce takovou naději, mnohé svobody v mluvení užíváme,
Acukba äpnak awmkia kyase ahmäi üng kami lingki.
13 A ne jako Mojžíš kladl zástěru na tvář svou, aby nepatřili synové Izraelští k cíli té věci pomíjející.
Isarel he naw akvai am hmu u lü ami khyühnak vaia Mosi naw a hmai a bua kba keimi naw ta am bilo ve ung.
14 Pročež ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnes ta zástěra v čítání Starého Zákona zůstává neodkrytá; nebo skrze Krista se odnímá.
Ami mlungmthin ä ngsümkia kyaki; atuh vei cäpa ngthumkhän kphyüm ami kheh üng pi ami mlung ä ngsüm khaia acuna jih am ngbueiki he. Khritaw üng ngpang käna ni acuna bunaka jih cun mkhyüha akya ve.
15 Protož až do dnes, když čten bývá Mojžíš, zástěra jest položena na jejich srdci.
Atuh cäpa, Mosia yuk ami kheh üng ami mlungmthin bua kya hamki.
16 Než jakž by se obrátilo ku Pánu, odňata bude ta zástěra.
Cunsepi, cangcim naw, “Bawipa veia a nghlat la a mlungmthin bunak cun khyüki,” tia Mosia mawng a pyena kba khyük theiki.
17 Nebo Pán jest Duch ten, a kdež jest ten Duch Páně, tu i svoboda.
Hin üng, “Bawipa” cun Ngmüimkhyaa kyaki; Bawipa Ngmüimkhya awmnak naküta lätnak awmki.
18 My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jako v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.
Acunakyase, mi hmai cun am ngbuei. Bawipaa ngmüimkhya kung naw ani üng mi täng khaia jah pawhki. Acun naw Bawipaa hlüngtainak akvai cun mdan lü.
