2 Korintským 1
1 Pavel apoštol Ježíše Krista skrze vůli Boží, a Timoteus bratr, církvi Boží, kteráž jest v Korintu, se všechněmi svatými, kteříž jsou ve vší Achaii:
Paul, an apostle of Christ Jesus by the will of God, and Timothy the brother, to the church of God which is in Corinth, with all the holy who are in all Achaia:
2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
Grace be to you, and peace, from God our Fathers and the Lord Jesus Christ.
3 Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, Otec milosrdenství, a Bůh všelikého potěšení,
Blessed be God, the Father of our Lord Jesus Christ, the Father of mercies and God of all comfort,
4 Kterýž těší nás ve všelikém ssoužení našem, abychom i my mohli potěšovati těch, kteříž by byli v jakémkoli ssoužení, tím potěšením, kterýmž i my potěšeni jsme od Boha.
who comforteth us in all our distress, that we may be able to comfort those who are in any distress by the comfort wherewith we are ourselves comforted by God;
5 Nebo jakož se rozhojňují utrpení Kristova při nás, tak skrze Krista rozhojňuje se i potěšení naše.
for as the sufferings of Christ overflow to us, so through Christ doth our comfort also overflow.
6 Nebo buď že ssouženi jsme, pro vaše potěšení a spasení, kteréž se působí v snášení týchž trápení, kteráž i my trpíme; buď že potěšováni býváme, pro vaše potěšení a spasení. A naděje naše pevná jest o vás,
And whether we are distressed, it is for your comfort and salvation, which showeth its power in enabling you to bear patiently the same sufferings which we also endure; and our hope is steadfast in your behalf; or whether we are comforted, it is for your comfort and salvation,
7 Poněvadž víme, že jakož jste účastníci utrpení, tak i potěšení.
knowing that as ye are sharers in the sufferings, so also ye will be sharers in the comfort.
8 Nechcemeť zajisté, abyste nevěděli, bratří, o ssoužení našem, kteréž jsme měli v Azii, že jsme nad míru přetíženi byli a nad možnost, tak že jsme již i o životu svém byli pochybili.
For we would not, brethren, have you ignorant of our distress which came upon us in Asia, that it was exceedingly heavy upon us beyond our strength, so that we despaired even of life;
9 Nýbrž sami v sobě již jsme byli tak usoudili, že nebylo lze než umříti, abychom nedoufali sami v sobě, ale v Bohu i mrtvé křísícím.
yea, we ourselves had within ourselves the sentence of death, that we might not trust in ourselves, but in God who raiseth the dead;
10 Kterýž od takové smrti vytrhl nás, a vytrhuje, v něhož doufáme, že i ještě vytrhne,
who delivered us from such peril of death, and is delivering; in whom we trust that he will yet deliver us,
11 Když i vy nám pomáhati budete modlitbami za nás, aby z daru toho, příčinou mnohých osob nám daného, od mnohých děkováno bylo z nás.
you also unitedly helping us by prayer, so that for this blessing bestowed on us by means of many, thanks may be given by many on your behalf.
12 Nebo chlouba naše tato jest, svědectví svědomí našeho, že v sprostnosti a v upřímosti Boží, ne v moudrosti tělesné, ale v milosti Boží obcovali jsme na světě, zvláště pak u vás.
For our glorying is this, the testimony of our conscience, that in simplicity and the sincerity which is of God, not in fleshly wisdom, but in the grace of God, we have conducted ourselves in the world, and especially toward you.
13 Neboť nepíšeme vám nic jiného, než to, což čtete, aneb což prvé znáte. A naději mám, že až do konce tak znáti budete,
For we write no other things to you, than what ye read or even acknowledge. And I trust ye will acknowledge even to the end,
14 Jakož jste i poznali nás z částky, žeť jsme chlouba vaše, podobně jako i vy naše, v den Pána Ježíše.
as also ye have acknowledged us in part, that we are your glorying, as ye also are ours in the day of the Lord Jesus.
15 A v tomť doufání chtěl jsem k vám přijíti nejprvé, abyste druhou milost měli,
And in this confidence it was my purpose to come to you before, that ye might receive a second benefit;
16 A skrze vás jíti do Macedonie, a zase z Macedonie přijíti k vám, a od vás abych byl doprovozen do Judstva.
and to go by way of you into Macedonia, and from Macedonia to come again to you, and by you to be forwarded on my way to Judaea.
17 O tom pak když jsem přemyšloval, zdali jsem co lehkomyslně činil? Aneb což přemyšluji, zdali podlé těla přemyšluji, tak aby bylo při mně: Jest, jest, není, není?
Having, then, this purpose, did I act with levity? Or in my purposes do I resolve according to the flesh, that with me there should be now yea, yea, and now nay, nay?
18 Anobrž víť věrný Bůh, že řeč naše k vám nebyla: Jest, a není.
But as God is faithful, our word to you is not yea and nay.
19 Nebo Syn Boží Ježíš Kristus, kterýž mezi vámi kázán jest skrze nás, skrze mne a Silvána a Timotea, nebyl: Jest, a není, ale bylo v něm: Jest.
For the Son of God, Christ Jesus, who was preached among you by us, by me and Silvanus and Timothy, was not found yea and nay, but in him hath been found yea.
20 Nebo kolikžkoli jest zaslíbení Božích, v němť jsou: Jest, a v němť jest: Amen, k slávě Bohu skrze nás.
For as to all the promises of God, in him is yea, and in him amen, to the glory of God through us.
21 Ten pak, kterýž potvrzuje nás s vámi v Kristu, a kterýž pomazal nás, Bůh jest.
Now he who maketh us with you steadfast in Christ, and anointed us, is God;
22 Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha v srdce naše.
he who also sealed us, and gave the Spirit as a pledge in our hearts.
23 Já pak Boha za svědka beru na svou duši, že lituje vás, ještě jsem nepřišel do Korintu.
But I call upon God as a witness against my soul, that it was to spare you that I came no more to Corinth;
24 Ne jako bychom panovali nad věrou vaší, ale pomocníci jsme radosti vaší; nebo věrou stojíte.
not that we have dominion over your faith, but are helpers of your joy. For in respect to faith ye stand firm.
