2 Kronická 7
1 A když přestal Šalomoun modliti se, rychle oheň sstoupil s nebe, a sehltil zápal i jiné oběti, a sláva Hospodinova naplnila dům ten,
Solomon lawkthuih boeng pacoengah, van hoiah hmai krak tathuk moe, angbawnhaih ah tathlang ih hmuennawk to hmai mah kang boih; to naah im to Angraeng lensawkhaih hoiah koi.
2 Tak že nemohli kněží vjíti do domu Hospodinova, proto že naplnila sláva Hospodinova dům Hospodinův.
Angraeng lensawkhaih hoiah im to koi pongah, Angraeng imthung ah qaimanawk akun o thai ai.
3 Všickni pak synové Izraelští viděli, když sstupoval oheň a sláva Hospodinova na dům, a padše tváří k zemi na dlážení, klaněli se a chválili Hospodina, že dobrý jest, a že na věky trvá milosrdenství jeho.
Im nuiah krah tathuk hmai hoi Angraeng lensawkhaih to Israel caanawk mah hnuk o naah, long ah akuep o moe, bok o; Angraeng to saphaw o; Anih loe hoih; anih tahmenhaih loe dungzan khoek to cak, tiah thuih o.
4 Při tom král a všecken lid obětovali oběti před Hospodinem.
To pacoengah singpahrang hoi kaminawk boih mah Angraeng hmaa ah angbawnhaih to sak o.
5 Obětoval zajisté král Šalomoun obět dvamecítma tisíc volů, a ovec sto a dvadceti tisíců, když posvěcovali domu Božího král i všecken lid.
Solomon siangpahrang mah angbawn haih hanah maitaw sang pumphae hnetto, tuu sang cumvaito pacoengah sing hnetto paek; to tiah siangpahrang hoi kaminawk boih mah Sithaw ih im tathlanghaih to sak o.
6 Ale kněží stáli při svých úřadích, též i Levítové s nástroji hudebnými Hospodinovými, kterýchž byl nadělal David král k oslavování Hospodina, (nebo na věky milosrdenství jeho), žalmem Davidovým, kterýž jim vydal. Jiní pak kněží troubili v trouby naproti nim, a všecken lid Izraelský stál.
Qaimanawk loe angmacae ih tok to sak o; Angraeng tahmenhaih loe dungzan ah cak poe pongah, Levi acaengnawk loe Angraeng ih ahmin saphaw hanah, David mah Angraeng pakoeh han sak ih congca katoeng tamoi to kruek o moe, David ih saam laa to sak o; qaimanawk mah mongkah uengh o naah, Israel kaminawk boih angdoet o.
7 Posvětil také Šalomoun prostředku té síně, kteráž byla před domem Hospodinovým; nebo obětoval tu oběti zápalné a tuky obětí, pokojných, proto že na oltáři měděném, kterýž byl udělal Šalomoun, nemohli se směstknati zápalové a oběti suché i tukové jejich.
Solomon loe angmah sak ih sumkamling hmaicam pongah hmai angbawnhaih, canghum angbawnhaih, angdaeh moithawk angbawnhaih sak hanah acaeh ai pongah, Angraeng im hmaa ah kaom, longhma to ciimsak pacoengah, to ahmuen ah hmai angbawnhaih, canghum angbawnhaih, moithawk angbawnhaihnawk to a sak.
8 I držel Šalomoun slavnost toho času za sedm dní, a všecken Izrael s ním, shromáždění velmi veliké odtud, kudyž se vchází do Emat, až ku potoku Egyptskému.
Solomon loe a taengah kaom Israel caanawk boih hoi ni sarihto thung poih to sak; kami paroeai pop o moe, Hammath vangpui akunhaih ahmuen hoi Izip vapui khoek to kami koi o.
9 I světili dne osmého svátek; nebo posvěcení oltáře slavili za sedm dní, tolikéž slavnost tu za sedm dní.
Ni tazetto naah, rangpui amkhuenghaih to sak o; ni sarihto thung hmaicam angbawnhaih to sak o pacoengah, poih to ni sarihto thung sak o let bae.
10 Třimecítmého pak dne měsíce sedmého propustil lid k příbytkům jejich s radostí a veselím srdce z toho, což dobrého učinil Hospodin Davidovi a Šalomounovi a Izraelovi lidu svému.
David, Solomon hoi angmah ih Israel kaminawk khaeah Angraeng hoihhaih to amtuengsak pongah, anghoe o moe, kami boih khrah sarihto haih, ni pumphae thumto naah angmacae ohhaih kahni im ah amlaemsak.
11 I dokonal Šalomoun dům Hospodinův a dům královský, a všecko, cožkoli byl uložil v srdci svém, aby učinil v domě Hospodinově a v domě svém, šťastně se mu vedlo.
Solomon mah Angraeng im hoi siangpahrang im to sak pacoeng boih, Angraeng im hoi siangpahrang im sak atimhaih doeh pacoeng king.
12 V tom ukázal se Hospodin Šalomounovi v noci, a řekl jemu: Uslyšel jsem modlitbu tvou, a vyvolil jsem sobě to místo za dům obětí.
Aqum ah anih khaeah Angraeng amtueng pae moe, anih khaeah, Lawk na thuihaih lok to ka thaih moe, hae ahmuen loe kai khaeah angbawnhaih sakhaih ahmuen ah ka qoih boeh.
13 Jestliže zavru nebe, tak že by nebylo deště, a jestliže přikáži kobylkám, aby pohubily zemi, též jestliže pošli morovou ránu na lid svůj,
Kho angzoh han ai ah, van thok to ka khah, to tih ai boeh loe prae paro hanah pakhuhnawk to lok ka paek, to tih ai boeh loe kaimah ih kaminawk khaeah takhi sae hoi nathaih ka patoeh moe,
14 A ponižujíce se lid můj, nad nímž jest vzýváno jméno mé, modlili by se, a hledali by tváři mé, a odvrátili by se od cest svých zlých: i já také vyslyším je s nebe, a odpustím hřích jejich, a uzdravím zemi jejich.
ka hmin hoi kawk ih, kaimah ih kaminawk mah, poek pahnaemhaih hoi lawkthuihaih hoiah ka mikhmai to pakrong o moe, a caeh o haih loklam kasae hoiah amlaem o let naahaloe, nihcae ih lok to van hoiah ka tahngaih moe, nihcae zaehaih to ka tahmen pae han; a prae doeh ngan ka tuisak han.
15 Budouť již i oči mé otevřené, a uši mé nakloněné k modlitbě z místa tohoto.
Ka mik padai moe, hae ahmuen ah lawkthuihaih lok to ka tahngaih pae han.
16 Nebo nyní vyvolil jsem a posvětil domu tohoto, aby tu přebývalo jméno mé až na věky, a aby tu byly oči mé a srdce mé po všecky dny.
Hae ahmuen ah ka hmin oh poe hanah, hae im hae ka qoih moe, ciimsak boeh; ka mik hoi ka palungthin loe to ahmuen ah om poe tih.
17 A ty budeš-li choditi přede mnou, jako chodil David otec tvůj, tak abys činil všecko to, což jsem přikázal tobě, ustanovení i soudů mých ostříhaje:
Nang doeh nam pa David baktiah ka hmaa ah na caeh, ka thuih ih loknawk to na pazui boih moe, ka lokcaekhaih hoi ka paek ih loknawk to na pazui boih nahaeloe,
18 Utvrdím zajisté stolici království tvého, jakož jsem učinil smlouvu s Davidem otcem tvým, řka: Nebude vyhlazen muž z rodu tvého, aby nepanoval nad Izraelem.
Israel kaminawk ukkung apet mak ai, tiah nam pa David hoiah ka sak ih lokmaihaih baktih toengah, siangpahrang anghnuthaih angraeng tangkhang to kang caksak han, tiah a naa.
19 Jestliže pak se odvrátíte a opustíte ustanovení má a přikázání má, kteráž jsem vám vydal, a odejdouce, sloužiti budete bohům cizím a klaněti se jim:
Toe ka paek ih loknawk hoi ka thuih ih loknawk to na pahnawt moe, loklam kalah bangah nang qoi taak, kalah sithawnawk to na bok moe, a tok to na sak pae nahaeloe,
20 Vypléním takové z země své, kterouž jsem jim dal, a dům tento, kteréhož jsem posvětil jménu svému, zavrhu od tváři své, a vydám jej v přísloví a v rozprávku mezi všemi národy.
ka paek ih ka prae thung hoiah nihcae to tangzuun hoi nawnto ka phong moe, ka hmin hanah ka ciimsak ih hae im doeh ka pahnawt sut han; ka hmaa hoi kang haek moe, minawk mah patahhaih lok thuih koi kaom ah kang sak han.
21 A tak dům ten, kterýž byl zvýšený každému jdoucímu mimo něj, bude k užasnutí, a dí: Proč tak učinil Hospodin zemi této a domu tomuto?
Pakoeh ah kaom, hae im taengah caeh kaminawk boih dawnrai o ueloe, tipongah hae prae hoi hae im loe Angraeng mah hae tiah sak loe? tiah thui o tih.
22 Tedy odpovědí: Proto že opustili Hospodina Boha otců svých, kterýž je vyvedl z země Egyptské, a chopili se bohů cizích, a klanějíce se jim, sloužili jim, protož uvedl na ně všecky tyto zlé věci.
To naah minawk mah, Nihcae loe Izip prae thung hoiah angmacae ih ampanawk zaehoikung, Angraeng Sithaw to pahnawt o moe, kalah sithawnawk to bok o pacoengah, a tok to sak pae o pongah, hae patangkhanghaihnawk boih, hae kaminawk nuiah kraksak, tiah thui o tih, tiah a naa.
