2 Kronická 21

1 Potom usnul Jozafat s otci svými, a pochován jest s nimi v městě Davidově. I kraloval Jehoram syn jeho místo něho.

Josaphat s’endormit avec ses pères, et fut enseveli près de ses ancêtres dans la Cité de David. Son fils Joram lui succéda.

2 Měl pak bratří, syny Jozafatovy, Azariáše, Jechiele, Zachariáše, Azariáše, Michaele a Sefatiáše. Všickni ti byli synové Jozafata krále Izraelského.

Il avait des frères, fils de Josaphat: Azaria, Yehiêl, Zekhariahou, Azariahou, Mikhaël et Chefatiahou. Tous ceux-là étaient fils de Josaphat, roi d’Israël.

3 Kterýmž byl dal otec jejich darů mnoho, stříbra a zlata, a věcí drahých, s městy hrazenými v Judstvu, království pak dal Jehoramovi, proto že on byl prvorozený.

Leur père leur avait accordé d’importantes dotations en argent, en or, en objets de prix, en même temps qu’en places fortes dans Juda; mais la royauté, il l’avait conférée à Joram, en qualité d’aîné.

4 I uvázal se Jehoram v království otce svého, a zmocniv se, zmordoval všecky bratří své mečem, ano i některé z knížat Izraelských.

Joram, ayant pris possession du trône de son père et s’y sentant solidement assis, fit périr par le glaive tous ses frères et une partie des princes d’Israël.

5 Ve dvou a třidcíti letech byl Jehoram, když počal kralovati, a osm let kraloval v Jeruzalémě.

Agé de trente-deux ans à son avènement, il régna huit ans à Jérusalem.

6 A chodil po cestě králů Izraelských, tak jako činil dům Achabův; nebo dceru Achabovu měl za manželku, a činil zlé věci před očima Hospodinovýma.

Il suivit la conduite des rois d’Israël, agissant comme la maison d’Achab; car il avait pour femme la fille d’Achab. Il fit donc ce qui est mal aux yeux de l’Eternel.

7 Hospodin však nechtěl zahladiti domu Davidova, pro smlouvu, kterouž byl učinil s Davidem, a poněvadž byl řekl, že dá jemu svíci i synům jeho po všecky dny.

Cependant le Seigneur ne voulut point détruire la maison de David, à cause de l’alliance qu’il avait conclue avec ce dernier et de la promesse qu’il lui avait faite de lui assurer à jamais un domaine, à lui et à ses descendants.

8 Ve dnech jeho odstoupili Idumejští, aby nebyli poddáni Judovi, a ustanovili nad sebou krále.

De son temps, Edom, faisant défection, se rendit indépendant de Juda et se donna un roi.

9 Pročež přitáhl Jehoram s knížaty svými, i se všemi vozy svými, a vstav v noci porazil Idumejské, kteříž jej byli obklíčili, i hejtmany vozů jeho.

Joram entra en campagne avec ses officiers et toute sa cavalerie. En pleine nuit, il se leva pour attaquer Edom qui le cernait, lui et les chefs de la cavalerie.

10 Však předce vytáhli se Idumejští z manství Judova až do tohoto dne. Téhož času zprotivilo se i Lebno, aby nebylo pod jeho mocí, proto že opustil Hospodina Boha otců svých.

Edom secoua ainsi la domination de Juda jusqu’à ce jour; à la même époque Libna se rendit également indépendante de lui, parce que Joram avait abandonné l’Eternel, Dieu de ses pères.

11 Přesto nadělal výsostí po horách Judských, a uvedl v smilství obyvatele Jeruzalémské, nýbrž dostrčil, jako i Judské.

Il établit aussi des hauts lieux sur les montagnes de Juda, poussa les habitants de Jérusalem à la prostitution et dévoya Juda.

12 I přišlo k němu psání od Eliáše proroka, řkoucího: Toto praví Hospodin Bůh Davida otce tvého: Proto že jsi nechodil po cestách Jozafata otce svého, a po cestách Azy krále Judského,

Alors lui parvint de la part du prophète Elie un écrit conçu en ces termes: "Ainsi parle l’Eternel, le Dieu de ton père David: "Puisque tu n’as pas suivi la conduite de ton père Josaphat et d’Asa, roi de Juda,

13 Ale chodil jsi po cestě králů Izraelských, a uvedl jsi v smilství Judu i obyvatele Jeruzalémské, tak jako jest v smilství uvedl dům Achabův Izraele, nadto i bratří své, rodinu otce svého, lepší než jsi sám, zmordoval jsi:

mais que tu as suivi la voie des rois d’Israël, poussant à l’idolâtrie Juda et les habitants de Jérusalem, tout comme la maison d’Achab a poussé à l’idolâtrie; puisque tu es allé jusqu’à faire périr tes frères, les membres de ta famille, qui valaient mieux que toi,

14 Aj, Hospodin uvede ránu velikou na lid tvůj a na syny tvé, na ženy tvé a na všecko jmění tvé,

eh bien! l’Eternel va frapper d’une grande calamité ton peuple, tes fils, tes femmes et tout ce qui t’appartient.

15 Ty pak nemocen budeš těžce nemocí střev svých, až z tebe vyjdou střeva tvá pro nemoc rozmáhající se den ode dne.

Quant à toi, atteint d’une maladie d’entrailles, tu subiras des douleurs si intenses que tes entrailles sortiront après de longs jours."

16 A tak vzbudil Hospodin proti Jehoramovi ducha Filistinských a Arabských, kteříž jsou při končinách Chussimských.

L’Eternel excita contre Joram l’animosité des Philistins et des Arabes qui sont voisins des Ethiopiens.

17 Kteříž vytáhše proti zemi Judské, vtrhli do ní, a rozchvátali všecko jmění, kteréž se nalezlo v domě královském, ano i syny jeho a ženy jeho, tak že mu nezůstalo žádného syna kromě Joachaza, nejmladšího z synů jeho.

Ils marchèrent contre Juda et y firent irruption; ils s’emparèrent de toutes les richesses qui se trouvaient dans le palais du roi, ainsi que de ses fils et de ses femmes; il ne lui resta d’autre fils que Joachaz, le plus jeune de tous.

18 Potom pak po všem ranil jej Hospodin na střevách jeho nemocí nezhojitelnou.

Après tout cela, le Seigneur lui infligea une maladie d’entrailles de nature incurable.

19 A když se to den po dni rozmáhalo, a již čas vycházel přeběhnutí dvou let, vyšla střeva jeho pro nemoc jeho, i umřel na hrozné bolesti. A nepálil mu lid jeho vonných věcí, jako pálívali otcům jeho.

Les jours succédèrent aux jours, et juste au bout de deux années, ses entrailles s’échappèrent par l’effet de la maladie, et il mourut dans d’atroces douleurs. Son peuple ne brûla pas de bûcher en son honneur comme on l’avait fait pour ses ancêtres.

20 Ve třidcíti a ve dvou letech byl, když kralovati počal, a osm let kraloval v Jeruzalémě, a sešel tak, že po něm netoužili. A však jej pochovali v městě Davidově, ale ne v hrobích královských.

Agé de trente-deux ans à son avènement, il avait régné huit ans à Jérusalem. Il s’en alla sans aucun prestige. On l’ensevelit dans la Cité de David, mais non dans les tombeaux des rois.