1 Tesalonickým 4
1 Dále pak, bratří, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož jste přijali od nás, kterak byste měli choditi, a líbiti se Bohu, v tom abyste se rozhojnili více.
Finally then, my brothers, I continue to beseech and exhort you in the Lord Jesus, that, as you learned of me how to walk so as to please God - and you are actually doing so - that you abound in it yet more and more.
2 Víte zajisté, jaká přikázaní vydali jsme vám skrze Pána Ježíše.
For you know what charges I laid upon you through the Lord Jesus.
3 Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva,
For this is God’s will, even your sanctification; that you should abstain from sexual vice.
4 A aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v poctivosti,
That each one should learn how to take a wife in purity and honor.
5 Ne v líbosti žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají;
Not in the passion of lust, like the Gentiles who know not God.
6 A aby neutiskal ani oklamával v jednání bratra svého, proto že mstitel jest Pán všeho toho, jakož i předpověděli jsme vám, a osvědčili.
That no man overreach or take advantage of his brother in such matters, because "the Lord takes vengeance" in all these things, as also I repeatedly forewarned you and testified to you.
7 Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení.
For God has not called us for uncleanness, but in holiness.
8 A protož kdo tím pohrdá, ne člověkem pohrdá, ale Bohem, kterýž i nám dal Ducha svého svatého.
So that he who rejects this is not rejecting man, but the God who gave you his Holy Spirit.
9 O lásce pak bratrské není potřebí psáti vám; nebo jste vy od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé.
It is not needed that I should write to you about brotherly love; for you yourselves have been taught by God to love one another.
10 A jistě činíte to všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť pak vás, bratří, abyste se v tom více rozhojnili,
As indeed you do love all the brothers in Macedonia. But I exhort you, brothers, to abound in this yet more.
11 A snažili se pokojni býti, a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám,
Also, that you endeavor to live quietly and to mind your own business, and to work with your hands (as I charged you).
12 Abyste poctivě chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž abyste neměli nedostatku.
So that your conduct may be seemly toward those that are without, and that you may not need help from any man.
13 Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají.
But I would not have you ignorant, brothers, about those who are falling asleep. You must not sorrow like other men, who have no hope.
14 Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel, a z mrtvých vstal, takť Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním.
For if we really believe that Jesus died and rose again, so even so will God through Jesus bring with him those also who have fallen asleep.
15 Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli.
For this I tell you by the word of the Lord, that we who are living, who survive unto the coming of the Lord, will in no wise precede those who have fallen asleep.
16 Nebo sám ten Pán s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví v Kristu vstanou nejprvé.
For the Lord himself with a shout, with the voice of an archangel, and with the trumpet of God will descend from heaven. Then the dead in Christ will rise first.
17 Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme.
And afterwards we who are alive, who remain, shall be caught up together with them in the clouds, to meet the Lord in the air; and so shall we ever be with the Lord.
18 A protož potěšujte jedni druhých těmito slovy.
So comfort one another with these words.
