1 Tesalonickým 3

1 Protož nemohše se déle zdržeti, za nejlepší se nám vidělo, abychom v Atenách pozůstali my sami.

Therefore when we could no longer forbear, we thought it good to be left at Athens alone;

2 A poslali jsme Timotea, bratra svého, a služebníka Božího, a pomocníka svého v evangelium Kristovu, aby potvrdil vás, a napomenul k tomu, což náleží k víře vaší,

And sent Timothy, our brother, and minister of God, and our fellow-labourer in the gospel of Christ, to establish you, and to comfort you concerning your faith:

3 Aby se žádný nepohnul v takových těchto ssouženích. Nebo i sami víte, že jsme k tomu postaveni.

That no man should be moved by these afflictions: for yourselves know that we are appointed to this.

4 Ještě zajisté, když jsme u vás byli, předpovídali jsme vám, že budeme ssouženi. Jakož se i stalo, jakž víte.

For verily, when we were with you, we told you before that we should suffer tribulation; even as it came to pass, and ye know.

5 Protož i já, nemoha se déle zdržeti, poslal jsem, abych zvěděl o víře vaší, aťby snad nějak nepokoušel vás ten pokušitel, i byla by daremná práce naše.

For this cause, when I could no longer forbear, I sent to know your faith, lest by some means the tempter may have tempted you, and our labour be in vain.

6 Nyní pak když k nám přišel Timoteus od vás, a zvěstoval nám novinu veselou o víře a lásce vaší, a že nás připomínáte dobře, žádajíce vždycky nás viděti, jako i my vás,

But now when Timothy came from you to us, and brought us good tidings of your faith and charity, and that ye have good remembrance of us always, desiring greatly to see us, as we also to see you:

7 Protož potěšeni jsme, bratří, z vás ve všelikém ssoužení a nesnadnosti své skrze víru vaši.

Therefore, brethren, by your faith we were comforted over you in all our affliction and distress:

8 Nebo aj, živi jsme, jestliže vy stojíte v Pánu.

For now we live, if ye stand fast in the Lord.

9 A jakým děkováním z vás můžeme se odměniti Bohu za všecku tu radost, kterouž radujeme se pro vás před Bohem svým,

For what thanks can we render to God again for you, for all the joy with which we rejoice for your sakes before our God;

10 Dnem i noci přehorlivě modléce se, abychom uzřeli tvář vaši, a doplnili to, čehož by se nedostávalo víře vaší?

Night and day praying exceedingly that we may see your face, and may perfect that which is lacking in your faith?

11 Sám pak Bůh a Otec náš, a Pán náš Ježíš Kristus spraviž cestu naši k vám.

Now God himself and our Father, and our Lord Jesus Christ, direct our way to you.

12 Vás pak ten Pán račiž rozmnožiti a rozhojniti v lásce k sobě vespolek, i ke všechněm, jako i nás k vám,

And the Lord make you to increase and abound in love one toward another, and toward all men, even as we do toward you:

13 Aby tak utvrzena byla srdce vaše nepoškvrněná v svatosti, před Bohem a Otcem naším, ku příští Pána našeho Jezukrista, se všechněmi svatými jeho.

To the end he may establish your hearts unblameable in holiness before God, even our Father, at the coming of our Lord Jesus Christ with all his saints.