1 Samuelova 20
1 V tom utíkaje David z Náiot, kteréž jest v Ráma, přišel a mluvil před Jonatou: Což jsem učinil? Jaká jest nepravost má? A jaký jest hřích můj před otcem tvým, že hledá bezživotí mého?
大卫从拉玛的拿约逃跑，来到约拿单那里，对他说：“我做了什么？有什么罪孽呢？在你父亲面前犯了什么罪，他竟寻索我的性命呢？”
2 Kterýž řekl jemu: Odstup to, neumřeš. Aj, nečiníť otec můj ničeho ani velikého ani malého, čehož by se mi nesvěřil. Jak by tedy otec můj tajil to přede mnou! Neníť toho.
约拿单回答说：“断然不是！你必不致死。我父做事，无论大小，没有不叫我知道的。怎么独有这事隐瞒我呢？决不如此。”
3 Nadto přisáhl také David, (to promluviv: Dobřeť ví otec tvůj, že jsi laskav na mne, protož myslí: Nechť neví o tom Jonata, aby neměl zámutku.) Nýbrž jistě, živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, že sotva jest kročej mezi mnou a mezi smrtí.
大卫又起誓说：“你父亲准知我在你眼前蒙恩。他心里说，不如不叫约拿单知道，恐怕他愁烦。我指着永生的耶和华，又敢在你面前起誓，我离死不过一步。”
4 Odpověděl Jonata Davidovi: Pověz, čehokoli žádáš, a učiním tobě.
约拿单对大卫说：“你心里所求的，我必为你成就。”
5 I řekl David Jonatovi: Aj, zítra bude novměsíce, kdyžto já mám obyčej sedati s králem k jídlu; protož propusť mne, a skryji se na poli až do třetího večera.
大卫对约拿单说：“明日是初一，我当与王同席，求你容我去藏在田野，直到第三日晚上。
6 Jestliže by se zvláštně na mne ptal otec tvůj, řekneš: Prosil mne velice David, aby sběhl do Betléma města svého; nebo obět výroční tam míti má všecka jeho rodina.
你父亲若见我不在席上，你就说：‘大卫切求我许他回本城伯利恒去，因为他全家在那里献年祭。’
7 Řekne-liť: Dobře, pokoj služebníku tvému; pakliť se rozzlobí, věz, žeť se doplnila zlost jeho.
你父亲若说好，仆人就平安了；他若发怒，你就知道他决意要害我。
8 A tak učiníš milosrdenství s služebníkem svým, poněvadž jsi v smlouvu Hospodinovu uvedl služebníka svého s sebou. Pakliť jest na mně nepravost, zabí mne sám; nebo k otci svému proč bys mne vodil?
求你施恩与仆人，因你在耶和华面前曾与仆人结盟。我若有罪，不如你自己杀我，何必将我交给你父亲呢？”
9 I řekl Jonata: Odstup to od tebe; nebo zvím-liť to jistotně, že by se doplnila zlost otce mého, aby přišla na tě, zdaliž neoznámím tobě toho?
约拿单说：“断无此事！我若知道我父亲决意害你，我岂不告诉你呢？”
10 Řekl také David Jonatovi: Kdož mi oznámí, jestliže odpoví tobě otec tvůj něco tvrdě?
大卫对约拿单说：“你父亲若用厉言回答你，谁来告诉我呢？”
11 Odpověděl Jonata Davidovi: Poď, vyjděme na pole. I vyšli oba na pole.
约拿单对大卫说：“你我且往田野去。”二人就往田野去了。
12 Opět řekl Jonata Davidovi: Hospodin Bůh Izraelský, (hned jakž porozumím na otci svém, okolo tohoto času zítra neb pozejtří, an bude dobře s Davidem, jestliže nepošli tehdáž k tobě, a neoznámím-liť, )
约拿单对大卫说：“愿耶和华—以色列的 神为证。明日约在这时候，或第三日，我探我父亲的意思，若向你有好意，我岂不打发人告诉你吗？
13 Toto učiň Hospodin Jonatovi a toto přidej. Pakliť se bude líbiti otci mému uvésti zlé na tebe, takéť i to zjevím tobě a propustím tě; i půjdeš v pokoji, a Hospodin budiž s tebou, jakož byl s otcem mým.
我父亲若有意害你，我不告诉你使你平平安安地走，愿耶和华重重地降罚与我。愿耶和华与你同在，如同从前与我父亲同在一样。
14 A zdaliž i ty, dokud jsem živ, neučiníš se mnou milosrdenství Hospodinova, ano bychť i umřel,
你要照耶和华的慈爱恩待我，不但我活着的时候免我死亡，
15 Tak že neodvrátíš milosrdenství svého od domu mého až na věky, zvláště tehdáž, když Hospodin vypléní nepřátely Davidovy, jednoho každého se svrchku země.
就是我死后，耶和华从地上剪除你仇敌的时候，你也永不可向我家绝了恩惠。”
16 A tak učinil Jonata smlouvu s domem Davidovým, řka: Vyhledávejž Hospodin toho z ruky nepřátel Davidových.
于是约拿单与大卫家结盟，说：“愿耶和华借大卫的仇敌追讨背约的罪。”
17 Ještě i přísahou zavázal Jonata v lásce odměnné k sobě Davida; nebo jakož miloval duši svou, tak jej miloval.
约拿单因爱大卫如同爱自己的性命，就使他再起誓。
18 I řekl mu Jonata: Zítra bude novměsíce, a bude se ptáti na tebe, když prázdné bude místo tvé.
约拿单对他说：“明日是初一，你的座位空设，人必理会你不在那里。
19 Do třetího tedy dne skrývaje se, sstoupíš rychle a přijdeš k tomu místu, na kterémžs se byl skryl, když se to jednalo, a pobudeš u kamene pocestných.
你等三日，就要速速下去，到你从前遇事所藏的地方，在以色磐石那里等候。
20 A já tři střely vystřelím po straně k němu, směřuje sobě k cíli.
我要向磐石旁边射三箭，如同射箭靶一样。
21 Potom hned pošli pachole a dím: Jdi, shledej střely. Jestliže prostě řeknu služebníku: Hle, střely za tebou blíže sem, přines je, tedy přiď, nebo jest pokoj tobě, a neníť žádného nebezpečenství, živť jest Hospodin.
我要打发童子，说：‘去把箭找来。’我若对童子说：‘箭在后头，把箭拿来’，你就可以回来；我指着永生的耶和华起誓，你必平安无事。
22 Pakli takto řeknu pacholeti: Hle, střely jsou před tebou dále, tedy odejdi, nebo propustil tě Hospodin.
我若对童子说：‘箭在前头’，你就要去，因为是耶和华打发你去的。
23 Řeči pak této, kterouž jsme mluvili já a ty, aj, Hospodin svědek bude mezi mnou a mezi tebou až na věky.
至于你我今日所说的话，有耶和华在你我中间为证，直到永远。”
24 A tak skryl se David na poli. Byl pak novměsíce, i sedl král za stůl k jídlu.
大卫就去藏在田野。到了初一日，王坐席要吃饭。
25 A seděl král na stolici své, jakž obyčej měl, na stolici u stěny, ale Jonata povstal. Sedl také Abner podlé Saule, a místo Davidovo zůstalo prázdné.
王照常坐在靠墙的位上，约拿单侍立，押尼珥坐在扫罗旁边，大卫的座位空设。
26 A však toho dne Saul nic neříkal, nebo myslil: Něco se mu přihodilo, buď že čistý jest neb nečistý.
然而这日扫罗没有说什么，他想大卫遇事，偶染不洁，他必定是不洁。
27 Stalo se pak nazejtří, druhého dne novměsíce, že opět prázdné bylo místo Davidovo. I řekl Saul Jonatovi synu svému: Proč nepřišel syn Izai ani včera ani dnes k jídlu?
初二日大卫的座位还空设。扫罗问他儿子约拿单说：“耶西的儿子为何昨日、今日没有来吃饭呢？”
28 Odpověděl Jonata Saulovi: Velice mne prosil David, aby šel do Betléma.
约拿单回答扫罗说：“大卫切求我容他往伯利恒去。
29 A řekl: Odpusť mne, prosím, nebo obět má míti rodina naše v městě, a bratr můj sám rozkázal mi přijíti; nyní tedy, nalezl-li jsem milost před očima tvýma, nechť se odtrhnu, prosím, abych navštívil bratří své. Tou příčinou nepřišel k stolu královskému.
他说：‘求你容我去，因为我家在城里有献祭的事；我长兄吩咐我去。如今我若在你眼前蒙恩，求你容我去见我的弟兄’；所以大卫没有赴王的席。”
30 I rozhněval se Saul náramně na Jonatu, a řekl jemu: Synu převrácený a urputný, zdaliž nevím, že jsi zvolil sobě syna Izai k hanbě své, i k hanbě a lehkosti matky své?
扫罗向约拿单发怒，对他说：“你这顽梗背逆之妇人所生的，我岂不知道你喜悦耶西的儿子，自取羞辱，以致你母亲露体蒙羞吗？
31 Nebo po všecky dny, v nichž bude živ syn Izai na zemi, nebudeš upevněn ty, ani království tvé. Protož hned pošli a přiveď jej ke mně, nebť jest hoden smrti.
耶西的儿子若在世间活着，你和你的国位必站立不住。现在你要打发人去，将他捉拿交给我；他是该死的。”
32 Odpověděl Jonata Saulovi otci svému, a řekl jemu: Proč má umříti? Což jest učinil?
约拿单对父亲扫罗说：“他为什么该死呢？他做了什么呢？”
33 I hodil Saul kopím na něj, aby ho zabil. Tedy seznav Jonata, že uložil otec jeho zabiti Davida,
扫罗向约拿单抡枪要刺他，约拿单就知道他父亲决意要杀大卫。
34 Vstal od stolu Jonata, rozpálen jsa hněvem, a nejedl toho druhého dne novuměsíce pokrmu, nebo bolestil pro Davida, a že ho tak zlehčil otec jeho.
于是约拿单气忿忿地从席上起来，在这初二日没有吃饭。他因见父亲羞辱大卫，就为大卫愁烦。
35 Protož stalo se ráno, že vyšel Jonata na pole k času uloženému Davidovi, a pachole malé s ním.
次日早晨，约拿单按着与大卫约会的时候出到田野，有一个童子跟随。
36 Tedy řekl pacholeti svému: Běž a shledej střely, kteréž já vystřelím. I běželo pachole, a on střílel daleko před něj.
约拿单对童子说：“你跑去，把我所射的箭找来。”童子跑去，约拿单就把箭射在童子前头。
37 Když pak přišlo pachole až k cíli, k němuž střílel Jonata, volal Jonata za pacholetem a řekl: Zdaliž není střely před tebou tam dále?
童子到了约拿单落箭之地，约拿单呼叫童子说：“箭不是在你前头吗？”
38 Opět volal Jonata za pacholetem: Rychle pospěš, nestůj. A tak sebravši pachole Jonatovo střely, vrátilo se k svému pánu.
约拿单又呼叫童子说：“速速地去，不要迟延！”童子就拾起箭来，回到主人那里。
39 (Pachole pak nic nevědělo, toliko Jonata a David věděli, co se jedná.)
童子却不知道这是什么意思，只有约拿单和大卫知道。
40 I dal Jonata braň svou pacholeti, kteréž s ním bylo, a řekl jemu: Jdi, dones do města.
约拿单将弓箭交给童子，吩咐说：“你拿到城里去。”
41 A když odešlo pachole, vstal David s strany polední, a padna na tvář svou k zemi, poklonil se třikrát; a políbivše jeden druhého plakali oba, až Jonata Davida pozdvihl.
童子一去，大卫就从磐石的南边出来，俯伏在地，拜了三拜；二人亲嘴，彼此哭泣，大卫哭得更恸。
42 I řekl Jonata Davidovi: Jdiž u pokoji, a což jsme sobě oba přisáhli ve jménu Hospodinovu, řkouce: Hospodin budiž svědkem mezi mnou a tebou, i mezi semenem mým a mezi semenem tvým, nechť trvá až na věky. A tak vstav David, odšel, Jonata pak navrátil se do města.
约拿单对大卫说：“我们二人曾指着耶和华的名起誓说：‘愿耶和华在你我中间，并你我后裔中间为证，直到永远。’如今你平平安安地去吧！”大卫就起身走了；约拿单也回城里去了。
