1 Samuelova 2
1 I modlila se Anna a řekla: Zplésalo srdce mé v Hospodinu, a vyzdvižen jest roh můj v Hospodinu; rozšířila se ústa má proti nepřátelům mým, nebo rozveselila jsem se v spasení tvém.
To naah Hannah mah, Angraeng ah palung kang hoe; Angraeng mah kai ih takii to sangsak; na pahlonghaih ah kang hoe pongah, ka misanawk khaeah amoekhaih hoiah lok ka paeh boeh.
2 Neníť žádný tak svatý jako Hospodin; nýbrž žádného není kromě tebe, neníť žádný tak silný jako Bůh náš.
Angraeng baktiah ciimcai kami maeto doeh om ai; nang ai ah loe kalah Sithaw om ai; aicae Sithaw baktiah abuephaih lungsong mi doeh om ai.
3 Nemluvtež již více hrdě, a nevycházej z úst vašich slovo pyšné; nebo Bůh silný vševědoucí jest Hospodin, a usilování jeho jemu nepochybují.
Amoekhaih lokthui hmah, pakha thung hoiah amoekhaih lok tacawtsak hmah nasoe; Angraeng loe hmuen boih panoek Sithaw ah oh, a sak o ih hmuennawk to anih mah khingh.
4 Lučiště i silní potříni jsou, a mdlí opásáni jsou silou.
Thacak kaminawk ih kalii loe angkhaeh boih boeh moe, amthaek kaminawk to thacakhaih hoiah oh o lat boeh.
5 Sytí z chleba jednají se k dílu, a hladovití přestali lačněti, tak že neplodná porodila sedmero, a kteráž mnoho dětí měla, zemdlena jest.
Zok kamhah ah buh caa kaminawk loe caaknaek hak hanah minawk khaeah toksak o moe, zok amthlam kaminawk zok amhah o lat boeh; caa kaak kaminawk loe caa sarihto sak o moe, kapop ah caa sah nongpata to thazok lat boeh.
Angraeng nang loe kami to paduek thaih moe hinghaih doeh paek thaih, taprong thungah caehsak thaih moe, pathawk thaih. (Sheol h7585)
7 Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje i povyšuje.
Angraeng mah amtanghaih hoi angraenghaih to ohsak moe, ahnaemhaih hoi sanghaih doeh ohsak.
8 Nuzného vyzdvihuje z prachu, a z hnoje vyvyšuje chudého, aby je posadil s knížaty, a stolici slávy dědičně jim dal; nebo Hospodinovy jsou stežeje země, na nichž založil okršlek.
Angraeng capanawk salakah anghnutsak moe, lensawkhaih angraeng tangkhang toepsak hanah, anih mah amtang kami to maiphu thung hoiah pathawk moe, caaknaek tawn ai kaminawk to maiphu thung hoiah pathawk; long ih homhnawk loe Angraeng ih ni; to homhnawk nuiah long to a suek.
9 Onť ostříhá noh svatých svých, ale bezbožní ve tmě umlknou; nebo ne v síle záleží síla člověka.
Anih mah ciimcai angmah kaminawk ih khok to khen pae tih, kasae kaminawk loe khoving thungah anghmaa angtaa o tih; mi mah doeh thacakhaih hoiah pazawk thai mak ai.
10 Kteříž se protiví Hospodinu, setříni budou, na takové s nebe hřímati bude. Hospodin souditi bude končiny země, a dá sílu králi svému, a vyvýší roh pomazaného svého.
Angraeng ih misanawk loe koi o phaeng tih; nihcae to van bang hoiah khopazih thuih ueloe, long boenghaih khoek to Angraeng mah lokcaek tih; angmah ih siangpahrang khaeah thacakhaih to paek ueloe, angmah situi bawh kami ih takii to sawksak tih, tiah lawkthuih.
11 I navrátil se Elkána do Ramaty, do domu svého, a pacholátko přisluhovalo Hospodinu při knězi Elí.
To pacoengah Elkanah loe im ah Ramah vangpui ah amlaem; toe a caa nawkta loe Eli khaeah Angraeng ih tok to sak.
12 Synové pak Elí byli bezbožní, a neznali Hospodina.
Eli capa hnik loe kahoih ai kami ah oh hoi; Angraeng to panoek hoi ai.
13 Nebo těch kněží obyčej při lidu byl: Kdokoli obětoval obět, přicházel kněžský mládenec, když se maso vařilo, maje v ruce své hák třízubý,
Kaminawk hoi nawnto oh naah qaima mah sak han koi hmuen loe hae tiah oh; angbawnhaih moi to thongh li naah, qaima ih tamna maeto angzo tih, anih loe aha thumto kaom moi thunhaih racah to sin tih,
14 A vrazil jej do nádoby neb do kotlíku, neb do pánve, aneb do hrnce, a cokoli zachytil hák, to sobě bral kněz. Tak činívali všemu lidu Izraelskému, kteříž tam přicházeli do Sílo.
anih mah camphaek laom, to tih ai boeh loe tahmawh kaom laom, to tih ai boeh loe laom kangphaek, to tih ai boeh loe laom kangbuet thung ih moi to quh tathuk ueloe, racah kamsum aha mah thunh ih moi to qaima angmah ih taham ah la tih; to pongah Shiloh ah angzo Israel kaminawk boih hanah to tiah sak pae o.
15 Nýbrž, prvé než tuk zapalovali, přicházel mládenec kněžský a říkal člověku, kterýž obětoval: Dej masa, ať upeku knězi, nebo nevezme od tebe masa vařeného, ale surové.
Toe athawk hmai pakhaem ai naah, qaima ih tamna to angzoh moe, angbawnhaih moi bop kami khaeah, Haek hanah qaima ih taham moi to paek ah; anih loe thongh tangcae moi to koeh ai; kahaeng moi ni a koeh, tiah a naa.
16 Jemuž odpověděl-li člověk ten: Nechť jest prvé zapálen tuk, a potom vezmeš sobě, čehož žádá duše tvá, on říkal: Nikoli, ale dej hned; jestliže pak nedáš, mocí vezmu.
To kami mah anih khaeah, Moithawk hae hmai ka pakhaem han vop, to pacoengah na koeh zetto moi to la ah, tiah a naa. Toe anih mah, To tih na ai ni, vaihi roe na paek ah; nang paek ai nahaeloe, tha hoiah kang lomh han, tiah a naa.
17 I byl to hřích mládenců těch před Hospodinem velmi veliký; nebo pohrdali lidé obětmi Hospodinovými.
Angraeng khae paek ih hmuen to panuet thok ah a sak hoi pongah, thendoeng hnik loe Angraeng hmaa ah kalen parai zaehaih to a sak hoi.
18 Samuel pak přisluhoval před Hospodinem, mládenček, oděný jsa efodem lněným.
Toe Samuel loe puu ngan khukbuen to angkhuk moe, Angraeng hmaa ah toksak.
19 A matka jeho dělávala mu sukničku malou, a přinášela jemu každého roku, když přicházela s mužem svým k obětování oběti výroční.
Saning kruek amno mah anih hanah kahni tetta sak pae moe, angbawnhaih sak hanah saning kruek a sava hoi nawnto caeh hoi tahang naah, anih hanah a sinh pae hoi.
20 I požehnal Elí Elkánovi a manželce jeho, řka: Dejž tobě Hospodin símě z ženy této za oddaného, kteréhož jsi vyžádal na Hospodinu. I odešli na místo své.
Eli mah Elkanah hoi a zu to tahamhoihaih paek; Angraeng khaeah lawkthuihaih hoi hnik ih capa to, Angraeng angmah khaeah na paek hoi let pongah, Angraeng mah hae nongpata hanah caa kapop ah sahsak nasoe, tiah a naa. To pacoengah nihnik loe angmah hnik im ah amlaem hoi.
21 Tedy navštívil Hospodin Annu, kteráž počala a porodila tři syny a dvě dcery. Ale mládenček Samuel rostl před Hospodinem.
Angraeng mah Hannah khaeah tahmenhaih amtuengsak pongah, nawkta to sak hoi let moe, capa thumto hoi canu hnetto tawnh hoi let. To pongah nawkta Samuel loe Angraeng hmaa ah qoeng tahang aep aep.
22 Elí pak byl starý velmi a slyšel všecky věci, kteréž činili synové jeho všemu Izraeli, a kterak obývali s ženami, kteréž přisluhovaly u dveří stánku úmluvy.
Eli loe paroeai mitong boeh, to naah a caa hnik mah Israel kaminawk nuiah sak hoi ih hmuennawk hoi amkhuenghaih kahni im toepkung nongpatanawk to iih hoi haih ti, tiah thuih o ih hmuen kawngnawk boih to a thaih.
23 I řekl jim: Proč činíte takové věci? Nebo já slyším zlé slovo o vás ode všeho lidu tohoto.
To pongah anih mah a caa hnik khaeah, Tipongah hae baktih hmuennawk hae na sak hoi loe? Na sak hoi ih kahoih ai hae baktih hmuen kawng hae minawk khae hoiah ka thaih.
24 Nikoli, synové moji, neboť není dobrá pověst, kterouž já slyším, že odvracíte lid Hospodinův.
Ka caa hnik, to tiah na ai ni; ka thaih ih tamthang loe hoih ai; Angraeng ih kaminawk na zae hoi sak boeh.
25 Zhřeší-li člověk proti člověku, souditi ho bude soudce; pakli kdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se zasadí o něho? Ale neuposlechli hlasu otce svého, nebo je chtěl zbíti Hospodin.
Kami maeto mah kalah kami maeto nuiah zaehaih sah nahaeloe, lokcaekkung mah lok to takroek pae tih; toe kami mah Sithaw hmaa ah zaehaih sah nahaeloe, mi mah maw anih hanah tahmenhaih hni pae tih? tiah a naa. Toe nihnik paduek hanah Sithaw mah lokkhaeh tangcae boeh pongah, nihnik mah ampa ih lok to tahngai pae hoi ai.
26 Ale mládenček Samuel prospíval a rostl, a milý byl, jakož před Hospodinem, tak i před lidmi.
Nawkta Samuel loe qoeng tahang aep aep moe, Sithaw hoi kaminawk mikcuk naakrak ah khosak.
27 I přišel muž Boží k Elí a řekl jemu: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsem se patrně nezjevil domu otce tvého, když byli v Egyptě, v domě Faraonově?
To pacoengah Sithaw kami maeto Eli im ah angzoh moe, anih khaeah, Izip prae Faro imthung ah a oh o naah, kaimah roe nam pa imthung takoh nuiah kamtueng thuih na ai maw? tiah Angraeng mah thuih.
28 A vyvolil jsem ho sobě ze všech pokolení Izraelských za kněze, aby obětoval na oltáři mém, a aby kadil vonnými věcmi a nosil efod přede mnou; dal jsem také domu otce tvého všecky ohnivé oběti synů Izraelských.
Nam pa loe ka hmaicam ah angbawnhaih, hmuihoih hmai thlaekhaih hoi ka hmaa ah puu ngan kahni to angkhuk moe, ka tok sak hanah, Israel acaengnawk thung hoiah kaimah ih qaima ah ka qoih na ai maw?
29 Proč pošlapáváte obět mou, i suchou obět mou, kterouž jsem přikázal v příbytku tomto? A víces ctil syny své nežli mne, abyste tyli prvotinami všech obětí suchých Izraele lidu mého.
Tipongah ka ohhaih im ah sak ih angbawnhaih hoi tathlang ih hmuen to khok hoiah na pathuih loe? Na thawk hanah Israel kaminawk mah paek o ih kahoih koek hmuen hoiah kang pacah na ai maw, tikhoe kai pongah na caa hnik to na pakoeh kue loe? tiah a naa.
30 Protož praví Hospodin Bůh Izraelský: Řeklť jsem byl zajisté, dům tvůj a dům otce tvého přisluhovati měl přede mnou až na věky, ale nyní praví Hospodin: Odstup to ode mne; nebo těch, kteříž mne ctí, poctím, kteříž pak mnou pohrdají, v pohrdání přijdou.
To pongah na imthung hoi nam pa imthung takoh loe, ka hmaa ah dungzan khoek to toksah poe tih, tiah lok ka thuih, tiah Israel Angraeng Sithaw mah thuih. Toe vaihi loe Angraeng mah, Kai hoiah angthla lai nasoe; kai pakoeh kaminawk to ka pakoeh han, kai patoek kaminawk loe azathaih tong o tih.
31 Aj, dnové přicházejí, že odetnu rámě tvé a rámě domu otce tvého, aby nebylo starce v domě tvém.
Khenah, na ban hoi nampa imthung takoh ih ban ka takroekhaih atue to pha tih; na imthung takoh ah saningcoeh mitong om mak ai boeh.
32 A viděti budeš protivníka v příbytku Páně, ve všem, čehož Bůh štědře udíleti bude Izraelovi, aniž bude starce v domě tvém po všecky dny.
Sithaw mah Israel kaminawk khaeah kahoih hmuen to paek, toe ka ohhaih ahmuen ah misa to na hnu tih; natuek naah doeh na imthung takoh ah saningcoeh mitong om mak ai boeh.
33 A ačkoli nevyhladím do konce muže od oltáře svého, abych trápil oči tvé a bolestí ssužoval duši tvou, všecko však množství domu tvého zemrou v věku vyspělém.
Apet ai ah ka hmaicam ah ka suek ih nangmah ih acaeng mah, na mik to amrosak ueloe, palung na saesak tih; na imthung takohnawk boih apawk baktiah ampha li naah, dueh o tih.
34 A to měj za znamení, což přijde na dva syny tvé, Ofni a Fínesa: oba jednoho dne umrou.
Na capa hnik, Hophni hoi Phinehas loe, nang ih angmathaih ah om hoi tih; nihnik loe nito thungah dueh hoi hmaek tih.
35 Vzbudím pak sobě kněze věrného, kterýž vedlé srdce mého a vedlé duše mé vše konati bude, a vzdělám jemu dům stálý, aby přisluhoval před pomazaným mým po všecky dny.
Kaimah hanah oepthok qaima maeto ka suek han, palung thungah ka poek ih hmuen baktih toengah anih mah sah tih; anih hanah kacak im to ka sak pae han, anih loe situi ka bawh ih kami hmaa ah dungzan khoek to toksah tih.
36 A budeť, že kdožkoli pozůstane z domu tvého, přijde, aby se poklonil jemu, pro peníz stříbrný a pro skyvu chleba, a řekne: Připusť mne, prosím, k jedné třídě kněžské, abych jedl chléb.
Kanghmat na imthung takoh kaminawk mah, anih khaeah caeh o ueloe, anih hmaa ah akuephaih hoiah phoisa zetta hoi takaw kae tetta to hni o tih, to pacoengah Buh ka caak thai hanah, qaima toksakhaih ahmuen ah tok na sahsak ah, tiah hni o tih, tiah a thuih, tiah a naa.
