1 Petrův 2
1 Protož složíce všelikou zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,
Therefore laying aside all malice, and all deceit, and hypocrisies,
2 Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,
and envies, and all evil-speakings, as new-born babes desire that rational milk which is without guile, that ye may grow thereby:
3 Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.
for ye have tasted that the Lord is gracious;
4 K kterémuž přistupujíce k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,
to whom coming as to a living stone, rejected indeed by men, but chosen of God,
5 I vy, jako kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.
and precious, ye also are built up as living stones, a spiritual house, an holy priesthood to offer up spiritual sacrifices acceptable to God by Jesus Christ.
6 A protož praví písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný, drahý, v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.
Whence also it is said in scripture, Behold I lay in Sion a chief corner-stone, choice and precious: and he that confideth on it shall not be ashamed.
7 Vám tedy věřícím jest poctivost, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli stavitelé, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,
To you therefore who believe it is precious: but to them that are disobedient, the stone which the builders rejected is become the head of the corner,
8 Těm, kteříž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.
and a stone of stumbling, and a rock of offence. These stumble at the word through unbelief, unto which also they were appointed.
9 Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.
But ye are a chosen generation, a royal priesthood, a holy nation, a peculiar people; that ye should declare the glories of Him, who hath called you out of darkness into his marvellous light:
10 Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, nyní pak jste došli milosrdenství.
who heretofore were not a people, but are now the people of God: who had not obtained mercy, but now have obtained mercy.
11 Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,
Dearly beloved, I exhort you as strangers and sojourners here, to abstain from carnal lusts, which war against the soul:
12 Obcování své mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.
having a good conversation among the Gentiles; that whereas they speak against you as evil-doers, they may glorify God in the day of their visitation, on account of the good works which they behold in you.
13 Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,
Be subject therefore to every human form of government, for the Lord's sake: whether it be to a king as supreme;
14 Buďto vládařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících, a k chvále dobře činících.
or to governors as persons sent by him for the punishment of evil-doers, and the praise of them that do well.
15 Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých a neumělých lidí.
For so is the will of God, that by your good behaviour ye may silence the ignorance of foolish men:
16 Buďtež jako svobodní, však ne jako zástěru majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.
as free, and yet not using your liberty as a cloke for wickedness, but as the servants of God.
17 Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v poctivosti mějte.
Give due honor to all men. Love the brotherhood. Fear God. Honour the king.
18 Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.
Ye who are servants, be subject to your masters with all fear, not only to the good and mild, but also to the morose:
19 Nebo toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.
for this is an evidence of grace, if any one for conscience towards God endure griefs, suffering unjustly.
20 Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.
For what glory is it, if when ye sin and are punished for it, ye bear it patiently? but if when ye do well and suffer for it, ye bear it patiently, this will gain favor with God.
21 Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abyste následovali šlepějí jeho.
For unto this are ye called; because Christ suffered for you, leaving you an example, that ye might follow his steps.
22 Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.
Who did no sin, neither was guile found in his mouth:
23 Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel tomu, kterýž spravedlivě soudí.
who, when He was reviled, reviled not again; when He suffered, He threatened not; but committed Himself to Him that judgeth righteously.
24 Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.
Who Himself bare our sins in his own body on the cross, that we being dead to sins, might live unto righteousness: by whose stripes ye are healed.
25 Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší svých.
For ye were as sheep going astray; but are now turned unto the shepherd and bishop of your souls.
