1 Královská 9
1 Stalo se pak, když dokonal Šalomoun stavení domu Hospodinova a domu královského, podlé vší líbosti své, jakž vykonati umínil,
Solomon loh BOEIPA im neh manghai im a sak ham khaw, saii ham a ngaih Solomon kah huengaihnah boeih te khaw cup coeng.
2 Že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jakož se mu byl ukázal v Gabaon.
BOEIPA he Gibeon ah a taengla aphoe bangla Solomon taengah a pabae la a phoe pah.
3 I řekl jemu Hospodin: Vyslyšelť jsem modlitbu tvou a prosbu tvou, kteroužs se modlil přede mnou; posvětil jsem domu toho, kterýž jsi vystavěl, aby přebývalo tam jméno mé až na věky, a byly tu oči mé i srdce mé po všecky dny.
BOEIPA loh anih te, “Ka mikhmuh ah rhennah nan bih bangla na thangthuinah neh na lungmacil khaw ka yaak coeng. Kumhal due ka ming khueh ham na sak im he ka ciim coeng. Te dongah ka mik neh ka lungbuei tah teah hnin takuem om pawn ni.
4 A ty jestliže choditi budeš přede mnou, jako chodil David otec tvůj, v dokonalosti srdce a v upřímnosti, čině všecko to, což jsem přikázal tobě, ustanovení mých i soudů mých ostříhaje:
Nang khaw na pa David a pongpa bangla thinko kah thincaknah, duengnah neh ka mikhmuh ah na pongpa atah, a cungkuem dongah nang kang uen bangla ka oltlueh neh ka laitloeknah he vai ham ngaithuen.
5 Utvrdím zajisté stolici království tvého nad Izraelem na věky, jakož jsem mluvil Davidovi otci tvému, řka: Nebudeť odjat muž z rodu tvého od trůnu Izraelského.
Na pa David taengah ka thui tih, 'Israel ngolkhoel dong lamloh nang kah hlang he pat mahpawh,’ ka ti nah bangla na ram kah ngolkhoel te Israel soah kumhal duela ka thoh ni.
6 Pakli se nazpět odvrátíte vy i synové vaši ode mne, a nebudete ostříhati přikázaní mých a ustanovení mých, kteráž jsem vydal vám, ale odejdouce, sloužiti budete bohům cizím a klaněti se jim:
Nangmih khaw, na ca rhoek khaw kai hnuk lamloh na mael rhoe na mael tih, na mikhmuh ah kam paek ka olpaek neh ka khosing te na ngaithuen uh pawh, na cet uh tih pathen tloe rhoek te tho na thueng uh, amih te na bawk uh khaming.
7 Vypléním docela Izraele se svrchku země, kterouž jsem jim dal, a dům tento, kteréhož jsem posvětil jménu svému, zavrhu od tváři své, i budeť Izrael za přísloví a za rozprávku mezi všemi národy.
Te vaengah Israel te amamih taengah ka paek khohmuen hman lamloh ka saii vetih ka ming hamla ka ciim im he khaw ka maelhmai lamloh ka hnoo ni. Israel te pilnam cungkuem lakli ah thuidoeknah neh thuinuetnah la om ni.
8 Ano i dům tento, jakkoli bude slavný, kdokoli mimo něj půjde, užasne se a ckáti bude, i řekne: Proč tak učinil Hospodin zemi této a domu tomuto?
He im he a sangkoek la om cakhaw he long aka pah boeih tah hal ni. Te vaengah kutving neh, “Balae tih BOEIPA loh he khohmuen taeng neh he im soah he tla a saii,” a ti uh ni.
9 Tedy odpovědí: Proto že opustili Hospodina Boha svého, kterýž vyvedl otce jejich z země Egyptské, a chytili se bohů cizích, a klaněli se jim i sloužili jim, protož uvedl na ně Hospodin všecky tyto zlé věci.
Tedae, 'A napa rhoek Egypt khohmuen lamkah aka khuen amih kah Pathen BOEIPA te a moeng uh, pathen tloe dongla kap uh tih a bawk uh, te rhoek te a bawk uh phoeiah tho a thueng uh. Te dongah BOEIPA loh amih soah he kah yoethae cungkuem he a thoeng sak,’ a ti uh ni,” a ti nah.
10 Stalo se také po přeběhnutí dvadcíti let, v nichž vzdělal Šalomoun oba dva ty domy, dům Hospodinův a dům královský,
Kum kul a bawtnah a pha vaengah Solomon loh im panit, BOEIPA im neh manghai im te bawt a sak.
11 K čemuž byl Chíram král Tyrský daroval Šalomounovi hojně dříví cedrového a jedlového, i zlata vedlé vší vůle jeho, že dal také král Šalomoun Chíramovi dvadceti měst v zemi Galilejské.
Tyre manghai Khiram loh Solomon te lamphai thing nen khaw, hmaical thing nen khaw, sui nen khaw a cungkuem dongah a kongaih bangla a talong vaengah tah manghai Solomon loh Khiram te Galilee khohmuen ah khopuei pakul a paek.
12 I vyjel Chíram z Týru, aby viděl ta města, kteráž mu daroval Šalomoun, ale nelíbila se jemu.
Tedae Khiram te Solomon loh anih taengah a paek khopuei sawt ham la Tyre lamloh a caeh vaengah tah a mik ah cop pawh.
13 Protož řekl: Jakáž jsou ta města, kteráž mi dáváš, bratře můj? I nazval je zemí Kabul až do tohoto dne.
Te vaengah, “Ka manuca aw, kai taengah nan paek khopuei rhoek he mebang nim?” a ti nah. Te dongah te rhoek te tahae khohnin duela Kabuul khohmuen la a khue.
14 Nebo byl poslal Chíram králi sto a dvadceti centnéřů zlata.
Te vaengah Khiram loh manghai taengah sui talent ya pakul a pat.
15 Příčina pak platu, kterýž byl uložil král Šalomoun, byla, aby stavěl dům Hospodinův a dům svůj, a Mello i zdi Jeruzalémské, též Azor a Mageddo i Gázer.
Saldong olka dongah he manghai Solomon loh BOEIPA im neh amah im, vaikhap neh Jerusalem vongtung, Hazor, Megiddo neh Gezer thoh ham ni a doek.
16 (Farao zajisté král Egyptský vytáh, dobyl Gázeru a vypálil je, Kananejské pak, kteříž byli v tom městě, pobil a dal město za věno dceři své, manželce Šalomounově.)
Egypt manghai Pharaoh loh cet tih Gezer te a tuuk. Te te hmai neh a hoeh phoeiah khopuei kah khosa Kanaan rhoek te a ngawn. Te phoeiah khopuei te a canu, Solomon yuu taengah maan la a paek.
17 A tak vystavěl zase Šalomoun Gázer a Betoron dolní,
Solomon loh Gezer neh a dang Bethhoron te a thoh.
18 Též Baalat a Tadmor na poušti v též zemi,
Tedae Baalath, Tamar neh Tadmor tah khohmuen kah khosoek ah om.
19 I všecka města, v nichž Šalomoun měl své sklady, i města vozů, i města jezdců, vše vedlé žádosti své, cožkoli chtěl stavěti v Jeruzalémě, a na Libánu i po vší zemi panování svého.
Rhuengim khopuei boeih, leng khopuei rhoek, marhang caem khopuei he Solomon taengah a om pah. Solomon kah huengaihnah te tah Jerusalem ah, Lebanon ah, a khohung khohmuen tom ah sak hamla a kocuk.
20 Všecken také lid, kterýž byl pozůstal z Amorejských, Hetejských, Ferezejských, Hevejských a Jebuzejských, kteříž nebyli z synů Izraelských,
Amori, Khitti, Perizzi, Khivee, Jebusi lamkah aka sueng pilnam boeih, amih Israel ca rhoek lamkah pawt te tah,
21 Totiž syny jejich, kteříž byli pozůstali po nich v zemi, jichž nemohli synové Izraelští vyhladiti, uvedl Šalomoun pod plat a v službu až do tohoto dne.
khohmuen ah amih hnukah aka sueng a ca rhoek, amih thup ham te Israel ca rhoek loh noeng uh pawh. Te dongah Solomon loh amih te saldong la a doek tih tahae khohnin duela thotat uh.
22 Z synů pak Izraelských žádného nepodrobil v službu Šalomoun, ale byli muži váleční, a služebníci jeho, a knížata jeho, vůdcové jeho a úředníci nad vozy a jezdci jeho.
Tedae Israel ca te tah Solomon loh sal la khueh pawh. Amih te caemtloek hlang neh a sal rhoek, a mangpa, a rhalboei, leng mangpa neh marhang caem la om uh.
23 Bylo těch předních vládařů, kteříž byli nad dílem Šalomounovým, pět set a padesát. Ti spravovali lidi, kteříž dělali.
Solomon kah bitat soah aka pai mangpa rhoek he ya nga sawmnga lo tih bitat dongah aka thotat pilnam te a taemrhai uh.
24 Dcera pak Faraonova přestěhovala se z města Davidova do domu svého, kterýž jí byl vystavěl Šalomoun. Tehdáž také vystavěl Mello.
Tedae Pharaoh canu tah anih ham a sak pah a im te David khopuei lamloh a paan daengah vaikhap te a sak pah.
25 I obětoval Šalomoun každého roku třikrát oběti zápalné a pokojné na oltáři, kterýž byl vzdělal Hospodinu, ale kadíval na tom, kterýž byl před Hospodinem, když dokonal dům.
Solomon loh kum khat ah voei thum tah hmueihhlutnah neh rhoepnah te BOEIPA ham a sak pah hmueihtuk dongah a nawn. Te te BOEIPA mikhmuh ah a phum tih im te a cung sak.
26 Nadělal také král Šalomoun lodí velikých v Aziongaber, kteréž jest podlé Elat, na břehu moře Rudého v zemi Idumejské.
Solomon manghai loh Eziongeber ah sangpho a saii. Te te Edom khohmuen kah carhaek tuili kaeng kah Elath taengah om.
27 A poslal Chíram na těch lodech služebníky své, plavce umělé na moři, s služebníky Šalomounovými.
Te vaengah Khiram loh a sal rhoek khaw, tuitunli aka ming sangpho hlang khaw, sangpho dongah Solomon kah sal rhoek taengla a tueih pah.
28 Kteříž přeplavivše se do Ofir, nabrali tam zlata čtyři sta a dvadceti centnéřů, a přivezli králi Šalomounovi.
Te dongah Ophir la a pawk uh vaengah te lamloh sui talent ya li pakul a khuen uh tih manghai Solomon taengla a pawk puei uh.
