1 Královská 10
1 Uslyševši pak královna z Sáby pověst o Šalomounovi a jménu Hospodinovu, přijela, aby zkusila jeho v pohádkách.
But also the queen of Saba, whanne the fame of Salomon was herd, cam in the name of the Lord to tempte hym in derk and douti questiouns.
2 A přijevši do Jeruzaléma s počtem velmi velikým, s velbloudy nesoucími vonné věci a zlata velmi mnoho i kamení drahého, přišla k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.
And sche entride with myche felouschipe and richessis in to Jerusalem, and with camels berynge swete smellynge thingis, and gold greetli with out noumbre, and preciouse stoonys; and sche cam to king Salomon, and spak to hym alle thingis whiche sche hadde in hir herte.
3 Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před králem, nač by jí neodpověděl.
And Salomon tauyte hir alle wordis whiche sche hadde put forth; no word was, that myyte be hid fro the kyng, and which he answeryde not to hir.
4 Protož uzřevši královna z Sáby všecku moudrost Šalomounovu i dům, kterýž byl ustavěl,
Forsothe the queen of Saba siy al the wisdom of Salomon, and the hows which he hadde bildid,
5 Též pokrmy stolu jeho, i sedání a stávání služebníků přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu, zděsila se náramně.
and the metis of his table, and the dwellyng places of hise seruauntis, and the ordris of mynystris, and the clothis of hem, and the boteleris, and the brent sacrifices whiche he offride in the hows of the Lord; and sche hadde no more spirite.
6 A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své, o věcech tvých a o moudrosti tvé,
And sche seide to the kyng, The word is trewe, which Y herde in my lond, of thi wordis, and of thi wisdom;
7 Ješto jsem nechtěla věřiti řečem, až jsem přijela a uzřela očima svýma. Ale aj, není mi praveno ani polovice; převýšil jsi moudrostí a dobrotou pověst tu, kterouž jsem slyšela.
and Y bileuyde not to men tellynge to me, til Y my silf cam, and siy with myn iyen, and preuede that the half part was not teld to me; thi wisdom is more and thi werkis, than the tale which Y herde.
8 Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.
Thi men ben blessid, and thi seruauntis ben blessid, these that stonden bifor thee euere, and heren thi wisdom.
9 Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici Izraelské, proto že miluje Hospodin Izraele na věky, a ustanovil tě králem, abys činil soud a spravedlnost.
Blessid be thi Lord God, whom thou plesedist, and hath set thee on the trone of Israel; for the Lord louyde Israel with outen ende, and hath ordeynyd thee kyng, that thou schuldist do doom and riytfulnesse.
10 I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy více přivezeno takových vonných věcí tak mnoho, jako darovala královna z Sáby králi Šalomounovi.
Therfor sche yaf to the kyng sixe score talentis of gold, and ful many swete smellynge thingis, and precious stoonus; so many swete smellynge thingis weren no more brouyt, as tho which the queen of Saba yaf to kyng Salomon.
11 (Lodí také Chíramova, kteráž přinášela zlato z Ofir, přivezla z Ofir dříví almugim velmi mnoho i kamení drahého.
But also the schip of Hiram, that brouyte gold fro Ophir, brouyte fro Ophir ful many trees of tyme, and preciouse stoonys.
12 I nadělal král z toho dříví almugim zábradel k domu Hospodinovu, i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž jest kdy přivezeno takového dříví almugim, ani vidíno do dnešního dne.)
And kyng Salomon made of the trees of tyme vndir settyngis of the hows of the Lord, and of the kyngis hows, and harpis, and sitols to syngeris; siche trees of tyme weren not brouyt nether seyn, til in to present dai.
13 Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, nad to, což jí Šalomoun daroval darem královským. Potom se navrátila do země své ona i služebníci její.
Sotheli kyng Salomon yaf to the queen of Saba alle thingis whiche sche wolde, and axide of hym, outakun these thingis whiche he hadde youe to hir bi the kyngis yifte wilfuli; and sche turnede ayen, and yede in to hir lond with hir seruauntis.
14 Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte šest centnéřů zlata,
Forsothe the weyte of gold, that was offrid to Salomon bi ech yeer, was of sixe hundrid and sixe and sixti talentis of gold,
15 Kromě toho, co přicházelo od kupců a prodavačů vonných věcí, a ode všech králů Arabských i vývod země.
outakun that which men that weren on the talagis, `that is, rentis for thingis borun aboute in the lond, and marchauntis, and alle men sillynge scheeldys, and alle the kyngis of Arabie, and dukis of erthe yauen.
16 A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého, šest set zlatých dával na každý štít,
And kyng Salomon made two hundrid scheeldis of pureste gold; he yaf sixe hundrid siclis of gold in to the platis of oo scheeld;
17 A tři sta pavéz z taženého zlata, tři libry zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.
and he made thre hundrid of bokeleris of preued gold; thre hundrid talentis of gold clothiden o bokeler. And the kyng puttide tho in the hows of the forest of Lyban.
18 Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem ryzím.
Also kyng Salomon made a greet trone of yuer, and clothide it with ful fyn gold;
19 Šest stupňů bylo k té stolici, a vrch okrouhlý byl na stolici od zadní strany její, a zpolehadla rukám s obou stran té stolice, a dva lvové stáli u zpolehadel.
which trone hadde sixe grees; and the hiynesse of the trone was round in the hynderere part; and tweine hondis on this side and on that side, holdynge the seete, and twei lyouns stoden bisidis ech hond;
20 A dvanácte lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic takového učiněno v žádných královstvích.
and twelue litil liouns stondynge on sixe grees on this side and on that side; siche a werk was not maad in alle rewmes.
21 Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo od stříbra, aniž ho sobě co vážili ve dnech Šalomounových.
But also alle the vessels, of which kyng Salomon drank, weren of gold, and alle the purtenaunce of the hows of the forest of Liban was of pureste gold; siluer was not, nether it was arettid of ony prijs in the daies of Salomon.
22 Nebo měl král lodí mořské s lodími krále Chírama. Jednou ve třech letech vracely se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové, a opice a pávy.
For the schip of `the kyng wente onys bi thre yeer with the schip of Hiram in to Tharsis, and brouyte fro thennus gold, and siluer, and teeth of olifauntis, and apis, and pokokis.
23 I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.
Therfor kyng Salomon was magnified aboue alle kyngis of erthe in richessis and wisdom.
24 Pročež všickni obyvatelé země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.
And al erthe desiride to se the cheer of Salomon, to here the wisdom of him, which wisdom God hadde youe in his herte.
25 A přinášeli jeden každý dary své, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, a to každého roku,
And alle men brouyten yiftis to hym, vessels of gold, and of siluer, clothis, and armeris of batel, and swete smellynge thingis, and horsis, and mulis, bi ech yeer.
26 Tak že nashromáždil Šalomoun vozů a jezdců, a měl tisíc a čtyři sta vozů a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů, a při králi v Jeruzalémě.
And Salomon gaderide togidere charis, and knyytis; and a thousinde and foure hundrid charis weren maad to hym, and twelue thousynde `of knyytis; and he disposide hem bi strengthid citees, and with the kyng in Jerusalem.
27 I složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
And he made, that so greet aboundaunce of siluer was in Jerusalem, how greet was also of stoonys; and he yaf the multitude of cedris as sicomoris, that growen in feeldy places.
28 Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta a koupě rozličné; nebo kupci královští brávali koupě rozličné za slušnou mzdu,
And the horsis of Salomon weren led out of Egipt, and of Coa; for the marchauntis of the kyng bouyten of Coa, and brouyten for prijs ordeyned.
29 A vodívali spřež vozníků z Egypta za šest set lotů stříbra, koně pak jednoho za sto a padesáte, a tak všechněm králům Hetejským a králům Syrským oni dodávali.
Forsothe a chare yede out of Egipt for sixe hundrid siclis of siluer, and an hors for an hundrid and fifti siclis; and bi this maner alle the kyngis of Etheis and of Sirye seelden horsis.
