1 Korintským 15
1 Připomínámť pak vám, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
Notum autem vobis facio, fratres, Evangelium, quod praedicavi vobis, quod et accepistis, in quo et statis,
2 Skrze kteréž, (jestliže, kterak jsem vám kázal, v paměti máte, ) i spasení béřete, leč byste na darmo uvěřili.
per quod et salvamini: qua ratione praedicaverim vobis, si tenetis, nisi frustra credidistis.
3 Vydal jsem zajisté vám nejpředněji, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podlé písem,
Tradidi enim vobis in primis quod et accepi: quoniam Christus mortuus est pro peccatis nostris secundum Scripturas:
4 A že jest pohřben, a že vstal z mrtvých třetího dne podlé písem,
et quia sepultus est, et quia resurrexit tertia die secundum Scripturas:
5 A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
et quia visus est Cephae, et post hoc undecim:
6 Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichž mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří zesnuli.
Deinde visus est plus quam quingentis fratribus simul: ex quibus multi manent usque adhuc, quidam autem dormierunt:
7 Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
Deinde visus est Iacobo, deinde Apostolis omnibus:
8 Nejposléze pak ze všech, jako nedochůdčeti, ukázal se i mně.
Novissime autem omnium tamquam abortivo, visus est et mihi.
9 Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, proto že jsem se protivil církvi Boží.
Ego enim sum minimus Apostolorum, qui non sum dignus vocari Apostolus, quoniam persecutus sum Ecclesiam Dei.
10 Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho ve mně daremná nebyla, ale hojněji, než oni všickni, pracoval jsem, a však ne já, ale milost Boží mně přítomná.
Gratia autem Dei sum id, quod sum, et gratia eius in me vacua non fuit, sed abundantius illis omnibus laboravi: non ego autem, sed gratia Dei mecum:
11 Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
Sive enim ego, sive illi: sic praedicavimus, et sic credidistis.
12 Poněvadž se pak káže o Kristu, že z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
Si autem Christus praedicatur quod resurrexit a mortuis, quomodo quidam dicunt in vobis, quoniam resurrectio mortuorum non est?
13 Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť Kristus z mrtvých vstal.
Si autem resurrectio mortuorum non est: neque Christus resurrexit.
14 A nevstal-liť z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
Si autem Christus non resurrexit, inanis est praedicatio nostra, inanis est et fides vestra:
15 A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
invenimur autem et falsi testes Dei: quoniam testimonium diximus adversus Deum quod suscitaverit Christum, quem non suscitavit, si mortui non resurgunt.
16 Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť Kristus vstal.
Nam si mortui non resurgunt, neque Christus resurrexit.
17 A nevstal-liť z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v svých hříších.
Quod si Christus non resurrexit, vana est fides vestra, adhuc enim estis in peccatis vestris.
18 A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
Ergo et qui dormierunt in Christo, perierunt.
19 Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
Si in hac vita tantum in Christo sperantes sumus, miserabiliores sumus omnibus hominibus.
20 Ale vstalť z mrtvých Kristus, prvotiny těch, kteříž zesnuli.
Nunc autem Christus resurrexit a mortuis primitiae dormientium,
21 Nebo poněvadž skrze člověka smrt, skrze člověka i vzkříšení z mrtvých.
quoniam quidem per hominem mors, et per hominem resurrectio mortuorum.
22 Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
Et sicut in Adam omnes moriuntur, ita et in Christo omnes vivificabuntur.
23 Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
Unusquisque autem in suo ordine, primitiae Christus: deinde ii, qui sunt Christi, qui in adventu eius crediderunt.
24 Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
Deinde finis: cum tradiderit regnum Deo et Patri, cum evacuaverit omnem principatum, et potestatem, et virtutem.
25 Neboť musí on kralovati, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
Oportet autem illum regnare donec ponat omnes inimicos sub pedibus eius.
26 Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
Novissime autem inimica destruetur mors: Omnia enim subiecit pedibus eius. Cum autem haec dicat:
27 Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
Omnia subiecta sunt ei, sine dubio praeter eum, qui subiecit ei omnia.
28 A když poddáno jemu bude všecko, tehdy i sám Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
Cum autem subiecta fuerint illi omnia: tunc et ipse Filius subiectus erit ei, qui subiecit sibi omnia, ut sit Deus omnia in omnibus.
29 Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Jestližeť jistotně nevstávají mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé.
Alioquin quid facient qui baptizantur pro mortuis, si omnino mortui non resurgunt? ut quid et baptizantur pro illis?
30 Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
ut quid et nos periclitamur omni hora?
31 Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
Quotidie morior propter vestram gloriam, fratres, quam habeo in Christo Iesu Domino nostro.
32 Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Jezme tedy a píme, nebo zítra zemřeme.
Si (secundum hominem) ad bestias pugnavi Ephesi, quid mihi prodest, si mortui non resurgunt? manducemus, et bibamus, cras enim moriemur.
33 Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
Nolite seduci: Corrumpunt mores bonos colloquia mala.
34 Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří neznají Boha; k zahanbení vašemu mluvím.
Evigilate iusti, et nolite peccare: ignorantiam enim Dei quidam habent, ad reverentiam vobis loquor.
35 Ale řekneť někdo: Kterakž vstanou mrtví? V jakém pak těle přijdou?
Sed dicet aliquis: Quomodo resurgunt mortui? qualive corpore venient?
36 Ó nemoudrý, to, což ty rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
Insipiens, tu quod seminas non vivificatur, nisi prius moriatur.
37 A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice neb kteréžkoli jiné.
Et quod seminas, non corpus, quod futurum est, seminas, sed nudum granum, ut puta tritici, aut alicuius ceterorum.
38 Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
Deus autem dat illi corpus sicut vult: ut unicuique seminum proprium corpus.
39 Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné pak tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
Non omnis caro, eadem caro: sed alia quidem hominum, alia vero pecorum, alia volucrum, alia autem piscium.
40 A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest zajisté sláva nebeských, a jiná zemských,
Et corpora caelestia, et corpora terrestria: sed alia quidem caelestium gloria, alia autem terrestrium:
41 Jiná sláva slunce, a jiná sláva měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
Alia claritas solis, alia claritas lunae, et alia claritas stellarum. Stella enim a stella differt in claritate:
42 Takť bude i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se porušitelné, vstane neporušitelné;
sic et resurrectio mortuorum. Seminatur in corruptione, surget in incorruptione.
43 Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
Seminatur in ignobilitate, surget in gloria: Seminatur in infirmitate, surget in virtute:
44 Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest i duchovní tělo.
Seminatur corpus animale, surget corpus spiritale. Si est corpus animale, est et spiritale, sicut scriptum est:
45 Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale ten poslední Adam v ducha obživujícího.
Factus est primus homo Adam in animam viventem, novissimus Adam in spiritum vivificantem.
46 Však ne nejprvé duchovní, ale tělesné, potom duchovní.
Sed non prius quod spiritale est, sed quod animale: deinde quod spiritale.
47 První člověk z země zemský, druhý člověk sám Pán s nebe.
Primus homo de terra, terrenus: secundus homo de caelo, caelestis.
48 Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou i nebeští.
Qualis terrenus, tales et terreni: et qualis caelestis, tales et caelestes.
49 A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz nebeského.
Igitur, sicut portavimus imaginem terreni, portemus et imaginem caelestis.
50 Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví dosáhnouti nemohou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
Hoc autem dico, fratres: quia caro et sanguis regnum Dei possidere non possunt: neque corruptio incorruptelam possidebit.
51 Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
Ecce mysterium vobis dico: Omnes quidem resurgemus, sed non omnes immutabimur.
52 Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
In momento, in ictu oculi, in novissima tuba: canet enim tuba, et mortui resurgent incorrupti: et nos immutabimur.
53 Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
Oportet enim corruptibile hoc induere incorruptionem: et mortale hoc induere immortalitatem.
54 A když porušitelné toto obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
Cum autem mortale hoc induerit immortalitatem, tunc fiet sermo, qui scriptus est: Absorpta est mors in victoria.
Ubi est mors victoria tua? ubi est mors stimulus tuus? (Hadēs g86)
56 Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest zákon.
Stimulus autem mortis peccatum est: virtus vero peccati lex.
57 Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
Deo autem gratias, qui dedit nobis victoriam per Dominum nostrum Iesum Christum.
58 Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.
Itaque fratres mei dilecti, stabiles estote, et immobiles: abundantes in opere Domini semper, scientes quod labor vester non est inanis in Domino.
