1 Korintským 14
1 Stůjtež o lásku, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.
Follow after love, and earnestly desire spiritual things, and especially that you may prophesy.
2 Nebo ten, kdož mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
For the one who speaks in another language speaks not to people, but to God; for no one understands; but in the Ruach he speaks mysteries.
3 Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
But he who prophesies speaks to people for their encouragement, strengthening, and comfort.
4 Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale ten, kdož prorokuje, církev vzdělává.
He who speaks in another language edifies himself, but he who prophesies edifies the congregation.
5 Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, kterýž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky mluví, leč by také vykládal, aby se vzdělávala církev.
Now I would like you all to speak in tongues, but even more that you would prophesy, and he is greater who prophesies than he who speaks with other languages, unless he interprets, that the congregation may be built up.
6 A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
But now, brothers, if I come to you speaking with other languages, what would I profit you, unless I speak to you either by way of revelation, or of knowledge, or of prophesying, or of teaching?
7 Však i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka neb harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, aneb na harfu hrá?
Even things without life, giving a voice, whether pipe or harp, if they did not give a distinction in the sounds, how would it be known what is piped or harped?
8 Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
For if the trumpet gave an uncertain sound, who would prepare himself for war?
9 Tak i vy, nevydali-li byste jazykem srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
So also you, unless you uttered by the tongue words easy to understand, how would it be known what is spoken? For you would be speaking into the air.
10 Tak mnoho, (jakž vidíme, ) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
There are, it may be, so many kinds of voices in the world, and none is without meaning.
11 Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, kdož mluví, bude mi cizozemec.
If then I do not know the meaning of the sound, I would be to him who speaks a foreigner, and he who speaks would be a foreigner to me.
12 Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
So also you, since you are zealous for spiritual things, seek that you may abound to the building up of the congregation.
13 A protož, kdož mluví jazykem, modl se, aby mohl vykládati.
Therefore let him who speaks in another language pray that he may interpret.
14 Nebo modlím-liť se jazykem, duch můj se modlí, ale mysl má bez užitku jest.
For if I pray in another language, my spirit prays, but my understanding is unfruitful.
15 Což tedy jest? Modliti se budu duchem a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem, a plésati budu i myslí.
What is it then? I will pray with the spirit, and I will pray with the understanding also. I will sing with the spirit, and I will sing with the understanding also.
16 Nebo kdybys dobrořečil duchem, kterakž ten, kterýž prostý člověk jest, k tvému díků činění řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
Otherwise if you bless with the spirit, how will he who fills the place of the unlearned say the "Amen" at your giving of thanks, seeing he does not know what you say?
17 Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
For you truly give thanks well, but the other person is not built up.
18 Děkuji Bohu svému, že více než vy všickni jazyky mluvím;
I thank God I speak in tongues more than you all.
19 Ale v zboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem.
However in the congregation I would rather speak five words with my understanding, that I might instruct others also, than ten thousand words in another language.
20 Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
Brothers, do not be children in thoughts, yet in malice be babies, but in thoughts be mature.
21 Psáno jest v zákoně: Protož rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a aniž tak mne slyšeti budou, praví Pán.
In the law it is written, "By people of strange tongues and by the lips of strangers I will speak to this people; but even then they will not listen to me," says the Lord.
22 A tak jazykové jsou za div ne těm, kteříž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
Therefore tongues are for a sign, not to those who believe, but to the unbelieving; but prophesying is for a sign, not to the unbelieving, but to those who believe.
23 A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
If therefore the whole congregation is assembled together and all speak in tongues, and unlearned or unbelieving people come in, won't they say that you are crazy?
24 Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by někdo nevěřící neb neučený, přemáhán by byl ode všech, a souzen ode všech.
But if all prophesy, and someone unbelieving or unlearned comes in, he is reproved by all, and he is judged by all.
25 A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
And thus the secrets of his heart are revealed. So he will fall down on his face and worship God, declaring that God is among you indeed.
26 Což tedy, bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
What is it then, brothers? When you come together, each one has a psalm, has a teaching, has a revelation, has another language, has an interpretation. Let all things be done to build each other up.
27 Buď že kdo jazykem mluví, tedy skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
If anyone speaks in another language, let it be two, or at the most three, and in turn; and let one interpret.
28 Pakli by nebylo vykladače, nechť mlčí v shromáždění, sám pak sobě nechažť mluví a Bohu.
But if there is no interpreter, let him keep silent in the congregation, and let him speak to himself, and to God.
29 Proroci pak dva neb tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
Let the prophets speak, two or three, and let the others discern.
30 Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
But if a revelation is made to another sitting by, let the first keep silent.
31 Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili, a všickni se potěšovali.
For you can all prophesy one by one, that all may learn and all may be encouraged.
32 Duchovéť pak proroků prorokům poddání jsou.
The spirits of the prophets are subject to the prophets,
33 Neboť Bůh není původ neřádu, ale pokoje, jako i ve všech shromážděních svatých.
for God is not a God of confusion, but of peace. As in all the congregations of the kadoshim,
34 Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i zákon praví.
let the women keep silent in the congregations, for it has not been permitted for them to speak; but let them be in subjection, as the Law also says.
35 Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
If they desire to learn anything, let them ask their own husbands at home, for it is shameful for a woman to chatter in the congregation.
36 Zdali od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
What? Was it from you that the word of God went out? Or did it come to you alone?
37 Zdá-li se sobě kdo býti prorokem neb duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázaní Páně.
If anyone thinks himself to be a prophet, or spiritual, let him recognize the things which I write to you, that they are the commandment of the Lord.
38 Pakli kdo neví, nevěz.
But if someone does not recognize this, he is not recognized.
39 A takž, bratří, snažte se o to, abyste prorokovali, a jazyky mluviti nezbraňujte.
Therefore, my brothers, desire earnestly to prophesy, and do not forbid speaking in tongues.
40 Všecko slušně a podlé řádu ať se děje.
Let all things be done decently and in order.
