1 Korintským 11
1 Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
Be ye followers of me, even as I also am of Christ.
2 Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám, ustanovení zachováváte.
Now I praise you, brethren, that ye remember me in all things, and keep the ordinances, as I delivered them to you.
3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
But I would have you know, that the head of every man is Christ; and the head of the woman is the man; and the head of Christ is God.
4 Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
Every man praying or prophesying, having his head covered, dishonoureth his head.
5 Každá pak žena, modleci se aneb prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
But every woman that prayeth or prophesieth with her head uncovered dishonoureth her head: for that is even all one as if she were shaved.
6 Nebo nezavíjí-liť se žena, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
For if the woman is not covered, let her also be shorn: but if it is a shame for a woman to be shorn or shaved, let her be covered.
7 Mužť nemá zavíjeti hlavy, jsa obraz a sláva Boží, ale žena jest sláva mužova.
For a man indeed ought not to cover his head, forasmuch as he is the image and glory of God: but the woman is the glory of the man.
8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
For the man is not from the woman; but the woman from the man.
9 Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
Neither was the man created for the woman; but the woman for the man.
10 Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
For this cause ought the woman to have authority on her head because of the angels.
11 A však ani muž bez ženy, ani žena bez muže v Pánu.
Nevertheless neither is the man without the woman, neither the woman without the man, in the Lord.
12 Nebo jakož žena z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
For as the woman is from the man, even so is the man also by the woman; but all things from God.
13 Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě bez zavití modliti Bohu.
Judge in yourselves: is it seemly that a woman should pray to God uncovered?
14 Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
Doth not even nature itself teach you, that, if a man hath long hair, it is a shame to him?
15 Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dáni jsou jí.
But if a woman hath long hair, it is a glory to her: for her hair is given her for a covering.
16 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
But if any man seemeth to be contentious, we have no such custom, neither the churches of God.
17 Tyto pak věci předkládaje, nechválím, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
Now in this that I declare to you I praise you not, that ye come together not for the better, but for the worse.
18 Nejprvé zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
For first of all, when ye come together in the church, I hear that there are divisions among you; and I partly believe it.
19 Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě pobožní zjeveni byli mezi vámi.
For there must be also heresies among you, that they who are approved may be become evident among you.
20 Když tedy tak se scházíte vespolek, toť není večeři Páně jísti,
When therefore ye come together in one place, this is not to eat the Lord’s supper.
21 Poněvadž jeden každý nejprv s jídlem večeře své se uspíší, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
For in eating every one taketh before another his own supper: and one is hungry, and another is drunk.
22 A což pak domů nemáte k jídlu a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom nechválím.
What? have ye not houses to eat and to drink in? or despise ye the church of God, and shame them that have not? What shall I say to you? shall I praise you in this? I praise you not.
23 Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
For I have received from the Lord that which also I delivered to you, That the Lord Jesus the same night in which he was betrayed took bread:
24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
And when he had given thanks, he broke it, and said, Take, eat: this is my body, which is broken for you: this do in remembrance of me.
25 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
After the same manner also he took the cup, when he had supped, saying, This cup is the new testament in my blood: this do ye, as often as ye drink it, in remembrance of me.
26 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a kalich tento pili, smrt Páně zvěstujete, dokudž nepřijde.
For as often as ye eat this bread, and drink this cup, ye do show the Lord’s death till he shall come.
27 A protož kdokoli jedl by chléb tento, a pil kalich Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
Therefore whoever shall eat this bread, and drink this cup of the Lord, unworthily, shall be guilty of the body and blood of the Lord.
28 Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
But let a man examine himself, and so let him eat of that bread, and drink of that cup.
29 Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
For he that eateth and drinketh unworthily, eateth and drinketh judgment to himself, not discerning the Lord’s body.
30 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
For this cause many are weak and sickly among you, and many sleep.
31 Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
For if we would judge ourselves, we should not be judged.
32 Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli potupeni.
But when we are judged, we are chastened by the Lord, that we should not be condemned with the world.
33 A tak, bratří moji, když se scházíte k jídlu, jedni na druhé čekávejte.
Therefore, my brethren, when ye come together to eat, tarry one for another.
34 Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
And if any man is hungry, let him eat at home; that ye come not together to judgment. And the rest will I set in order when I come.
