1 Korintským 11
1 Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
Be imitators of me, as I am an imitator of Christ.
2 Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám, ustanovení zachováváte.
Indeed I praise you for remembering me in everything, and because you are holding fast to the traditions just as you received them.
3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
But I wish you to understand that the head of every man is Christ, and of a wife her husband is head; and that God is head of Christ.
4 Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
Every man who prays or prophesies with head veiled dishonors his Head;
5 Každá pak žena, modleci se aneb prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
but every woman who prays or prophesies with her head unveiled dishonors her head (her husband). for it is one and the same thing as if she were shaven.
6 Nebo nezavíjí-liť se žena, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
If a woman does not wear a veil, let her also cut off her hair; now if it is a disgrace for a woman to have her hair cut off or her head shaved, let her be veiled.
7 Mužť nemá zavíjeti hlavy, jsa obraz a sláva Boží, ale žena jest sláva mužova.
A man, indeed, ought not to have his head veiled, for he is an image and glory of God; but woman is a glory of man.
8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
For it is not man who was made from woman, but woman was made from man.
9 Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
And man was not created for woman, but woman for man.
10 Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
For this reason the woman ought to have authority over her head, because of her guardian angels.
11 A však ani muž bez ženy, ani žena bez muže v Pánu.
However, in the Lord neither is woman independent of man, nor is man independent of woman;
12 Nebo jakož žena z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
for just as the woman was made from the man, so also is the man born of the woman, while they both come from God.
13 Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě bez zavití modliti Bohu.
Judge of this for your own selves. It is fitting that a woman should pray to God with her head unveiled.
14 Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
Nor does nature itself teach you that it is a disgrace to a man to have long hair,
15 Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dáni jsou jí.
but it is woman’s glory, because her hair has been given her instead of a veil.
16 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
If, however, any one is inclined to be disputatious regarding such a custom, let him know that neither I nor the churches of God hold to such a custom.
17 Tyto pak věci předkládaje, nechválím, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
But in giving you the following instructions, I cannot praise you; your solemn assemblies do more harm than good.
18 Nejprvé zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
To begin with, I am told - and I believe there is some truth in it - that when you meet at a church there are divisions among you.
19 Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě pobožní zjeveni byli mezi vámi.
For there must needs be also parties among you, in order that the good may be tested and made known.
20 Když tedy tak se scházíte vespolek, toť není večeři Páně jísti,
Again, when you meet together, there is no true eating of the Lord’s Supper;
21 Poněvadž jeden každý nejprv s jídlem večeře své se uspíší, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
for each one of you begins to eat his own supper; one goes hungry, while another gets drunk.
22 A což pak domů nemáte k jídlu a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom nechválím.
What! Have you no houses in which to eat or drink? or do you wish to show your contempt for the church of God, and to shame those who have no homes to eat in? What shall I say to you? Shall I praise you? In this I certainly do not praise you.
23 Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
For I passed on to you the account, which I myself received from the Lord; how the Lord Jesus, on the very night he was betrayed, took bread,
24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
and when he had given thanks, he broke it, saying, "This is my body, broken for you; this do in memory of me."
25 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
In the same way also, he took the cup after supper, saying. "This cup is the new covenant in my blood; do this, whenever you drink it, in memory of me."
26 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a kalich tento pili, smrt Páně zvěstujete, dokudž nepřijde.
For as often as you eat this bread and drink this cup, you are proclaiming your Lord’s death until he come.
27 A protož kdokoli jedl by chléb tento, a pil kalich Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
So he that eats the bread or drinks the cup of the Lord unworthy must answer for a sin against the body and blood of the Lord.
28 Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
Let each man scrutinize himself, and thus let him eat of the bread and drink of the cup.
29 Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
For whoever eats and drinks without discerning the body, eats and drinks condemnation to himself.
30 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
This is why many among you are feeble and sickly, and many sleep.
31 Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
If however, we were judging ourselves aright, we should not now be condemned;
32 Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli potupeni.
but through our condemnation by the Lord, we are trained so that we may not be condemned;
33 A tak, bratří moji, když se scházíte k jídlu, jedni na druhé čekávejte.
So, my brothers, whenever you come together for this meal, wait for one another.
34 Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
If any one is hungry, let him eat at home, so that your meetings do not bring condemnation upon you. The other matters I will adjust when I come.
