1 Korintským 11
1 Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
BE ye imitators of me, as I am of Christ.
2 Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám, ustanovení zachováváte.
Now I praise you, brethren, that ye remember me in all things, and hold fast the injunctions as I delivered them unto you.
3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
But I desire you to take notice that the head of every man is Christ; but the head of the woman is the man, and the head of Christ is God.
4 Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
Every man praying or prophesying, holding a veil over his head, dishonoureth his head;
5 Každá pak žena, modleci se aneb prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
but every woman praying or prophesying with her head unveiled, dishonoureth her head; for it is one and the same thing, as if she were shaven.
6 Nebo nezavíjí-liť se žena, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
For if the woman be not veiled, let her hair be clipped: but if it would be scandalous for a woman to appear clipped or shaved, let her be veiled.
7 Mužť nemá zavíjeti hlavy, jsa obraz a sláva Boží, ale žena jest sláva mužova.
For a man indeed ought not to veil his head, being the image and the glory of God; but the woman is the glory of the man.
8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
For the man is not from the woman, but the woman from the man.
9 Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
Also the man was not created for the woman, but the woman for the man.
10 Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
Therefore ought the woman to retain upon her head this badge of authority, because of the angels of the churches.
11 A však ani muž bez ženy, ani žena bez muže v Pánu.
Nevertheless neither is the man without the woman, nor the woman without the man in the Lord.
12 Nebo jakož žena z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
For as the woman was taken out of the man, so also is the man by the woman: but all things are of God.
13 Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě bez zavití modliti Bohu.
Judge among yourselves, is it decent for a woman to be praying to God without a covering?
14 Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
Does not even nature itself teach you, that if a man wear long flowing hair it is a dishonour to him?
15 Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dáni jsou jí.
But if a woman let her hair flow, it is an ornament to her; for the hair was given her for a covering,
16 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
But if any man mean to be contentious about it, we have no such custom, nor the churches of God.
17 Tyto pak věci předkládaje, nechválím, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
But in the matter I am going to denounce, I do not commend you, that ye meet together not for the better, but for the worse.
18 Nejprvé zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
For in the first place, when ye assemble in the church, I hear that there are divisions among you; and I partly believe it.
19 Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě pobožní zjeveni byli mezi vámi.
For there must be heresies among you, that they who are the tried ones, may be made manifest among you.
20 Když tedy tak se scházíte vespolek, toť není večeři Páně jísti,
When therefore ye assemble in the same place, it is not to eat the Lord’s supper.
21 Poněvadž jeden každý nejprv s jídlem večeře své se uspíší, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
For one in the eating it taketh before another his own supper: and one is hungry, and another drinks to excess.
22 A což pak domů nemáte k jídlu a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom nechválím.
What! have ye not houses to eat in and to drink? or despise ye the church of God, and make those ashamed who have none? What shall I say unto you? shall I praise you in this? I praise you not.
23 Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
For I received of the Lord what also I delivered to you, That the Lord Jesus, in the night in which he was betrayed, took a loaf:
24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
and when he had blessed it, he brake it, and said, Take, eat; this is my body, which is broken for you: do this in remembrance of me.
25 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
In like manner also he took the cup, after they had supped, saying, This cup is the new testament in my blood: this do, as often as ye drink it, in remembrance of me.
26 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a kalich tento pili, smrt Páně zvěstujete, dokudž nepřijde.
For as often as ye eat this bread, and drink this cup, ye do shew forth the death of the Lord till he come.
27 A protož kdokoli jedl by chléb tento, a pil kalich Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
Wherefore, whosoever eateth of this bread, or drinketh the cup of the Lord unworthily, he is guilty of the body and blood of the Lord.
28 Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
But let a man examine himself, and so let him eat of the bread, and drink of the cup.
29 Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
For he that eateth and drinketh unworthily, eateth and drinketh condemnation to himself, not distinguishing the Lord’s body.
30 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
For this cause many are diseased and infirm among you, and some asleep in death.
31 Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
For if we thoroughly judged ourselves, we should not be judged of the Lord.
32 Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli potupeni.
But being judged, we are corrected by the Lord, that we might not be condemned with the world.
33 A tak, bratří moji, když se scházíte k jídlu, jedni na druhé čekávejte.
Wherefore, when ye meet together to eat the Lord’s supper, wait for one another.
34 Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
And if any man be hungry, let him eat at home; that ye meet not together for condemnation. And the other matters I will regulate when I come.
