1 Kronická 16
1 A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem.
I kad donesoše kovèeg Božji, namjestiše ga usred šatora, koji mu razape David; i prinesoše žrtve paljenice i žrtve zahvalne pred Bogom.
2 Zatím dokonav David obětování obětí zápalných a pokojných, dal požehnání lidu ve jménu Hospodinovu.
Potom prinesavši David žrtve paljenice i žrtve zahvalne, blagoslovi narod u ime Gospodnje.
3 Rozdělil také všechněm mužům Izraelským, od muže až do ženy, jednomu každému po pecnu chleba a kusu masa, a vína láhvici.
I razdade svijem Izrailjcima, i ljudima i ženama, svakom po jedan hljeb i komad mesa i vrè vina.
4 Potom postavil před truhlou Hospodinovou služebníky z Levítů k připomínání, k vyznávání a k chválení Hospodina Boha Izraelského.
Potom postavi pred kovèegom Gospodnjim sluge izmeðu Levita da pominju i slave i hvale Gospoda Boga Izrailjeva:
5 Azaf byl přední, a druhý po něm Zachariáš, Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitiáš, Eliab, Benaiáš, Obededom a Jehiel. Ti na nástrojích, na loutnách a harfách, ale Azaf na cymbálích hral.
Asafa poglavara, a drugoga za njim Zahariju, i Jeila i Semiramota i Jehila i Matatiju i Elijava i Venaju i Ovid-Edoma; i Jeilo udaraše u psaltire i gusle, a Asaf u kimvale,
6 Benaiáš pak a Jachaziel kněží s trubami byli ustavičně před truhlou smlouvy Boží.
A Venaja i Jazilo sveštenici bijahu jednako s trubama pred kovèegom zavjeta Gospodnjega.
7 Teprv toho dne ponejprvé nařídil David, aby slaven byl Hospodin zpěvem tímto od Azafa a bratří jeho:
U taj dan naredi David prvi put da hvale Gospoda Asaf i braæa njegova:
8 Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho.
Hvalite Gospoda; glasite ime njegovo; javljajte po narodima djela njegova.
9 Zpívejte a žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Pjevajte mu, slavite ga, kazujte sva èudesa njegova.
10 Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina.
Hvalite se svetijem imenom njegovijem; neka se veseli srce onijeh koji traže Gospoda.
11 Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Tražite Gospoda i silu njegovu; tražite lice njegovo bez prestanka.
12 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho.
Pamtite èudesa njegova, koja je uèinio, znake njegove i sudove usta njegovijeh.
13 Ó símě Izraele, služebníka jeho, ó synové Jákobovi, vyvolení jeho,
Sjeme Izrailjevo sluge su njegove, sinovi Jakovljevi izbrani njegovi.
14 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
On je Gospod Bog naš, po svoj su zemlji sudovi njegovi.
15 Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Pamtite uvijek zavjet njegov, rijeè koju je dao na tisuæu koljena.
16 Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi.
Što je zavjetovao Avramu i za što se kleo Isaku,
17 A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
To je postavio Jakovu za zakon i Izrailju za zavjet vjeèni,
18 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho,
Govoreæi: tebi æu dati zemlju Hanansku u našljedni dio.
19 Ačkoli vás byl malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu.
Tada vas još bijaše malo na broj, bijaše vas malo, i bijaste došljaci.
20 A přecházeli od národu do národu, a z království k jinému lidu.
Iðahu od naroda do naroda, i iz jednoga carstva k drugomu plemenu.
21 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Ne dade nikomu da im naudi, i karaše za njih careve:
22 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
Ne dirajte u pomazanike moje, i prorocima mojim ne èinite zla.
23 Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho.
Pjevaj Gospodu, sva zemljo! javljajte od dana na dan spasenje njegovo.
24 Vypravujte mezi pohany slávu jeho, a mezi všemi národy divy jeho.
Kazujte po narodima slavu njegovu, po svijem plemenima èudesa njegova.
25 Nebo veliký jest Hospodin, a chvalitebný náramně, hroznější nade všecky bohy.
Jer je velik Gospod i valja ga hvaliti veoma; strašniji je od svijeh bogova.
26 Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil.
Jer su svi bogovi u naroda ništa; a Gospod je nebesa stvorio.
27 Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho.
Slava je i velièanstvo pred njim, sila i radost u stanu njegovu.
28 Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu i moc.
Dajte Gospodu, plemena narodna, dajte Gospodu slavu i èast.
29 Vzdejte Hospodinu čest jména jeho, přineste dary a přiďte před oblíčej jeho, a sklánějte se před Hospodinem v okrase svatosti.
Dajte Gospodu slavu prema imenu njegovu, nosite dare i idite preda nj, poklonite se Gospodu u svetoj krasoti.
30 Bojte se oblíčeje jeho všickni obyvatelé země, a budeť upevněn okršlek země, aby se nepohnul.
Strepi pred njim, sva zemljo; zato je vasiljena tvrda i neæe se pomjestiti.
31 Veseliti se budou nebesa, a plésati bude země, a řeknou mezi pohany: Hospodin kraluje.
Nek se vesele nebesa i zemlja se raduje; i neka govore po narodima: Gospod caruje.
32 Zvuk vydá moře, i což v něm jest, veseliti se bude pole i vše, což jest na něm.
Neka pljeska more i što je u njemu; neka skaèe polje i sve što je na njemu.
33 Tedy prozpěvovati bude dříví lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi.
Tada neka se raduju drveta šumska pred Gospodom, jer ide da sudi zemlji.
34 Oslavujte Hospodina, neb dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Hvalite Gospoda, jer je dobar, jer je dovijeka milost njegova.
35 A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé.
I recite: spasi nas, Bože spasenja našega, i skupi nas i izbavi nas od naroda da slavimo sveto ime tvoje, da se hvalimo tvojom slavom.
36 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah.
Blagosloven Gospod Bog Izrailjev od vijeka i do vijeka. Tada sav narod reèe: amin; i hvališe Gospoda.
37 I nechal tu David před truhlou smlouvy Hospodinovy Azafa a bratří jeho, aby přisluhovali před truhlou ustavičně podlé povinnosti dne každého.
I ostavi ondje pred kovèegom zavjeta Gospodnjega Asafa i braæu njegovu da služe pred kovèegom bez prestanka kao što treba od dana na dan,
38 Též i Obededoma s bratřími jejich, osob šedesáte osm, Obededoma, pravím, syna Jedutunova, a Chosi, aby vrátní byli.
I Ovid-Edoma i braæu njegovu, šezdeset i osam, Ovid-Edoma sina Jedutunova i Osu, da budu vratari;
39 Sádocha také kněze a bratří jeho za kněží nechal před příbytkem Hospodinovým na výsosti, kteráž byla v Gabaon,
A Sadoka sveštenika i braæu njegovu sveštenike pred šatorom Gospodnjim na visini u Gavaonu,
40 Aby obětovali zápaly Hospodinu na oltáři zápalu ustavičně, ráno i večer, podlé všeho, což psáno jest v zákoně Hospodinově, jejž vydal Izraelovi.
Da prinose žrtve paljenice Gospodu na oltaru za žrtve paljenice bez prestanka jutrom i veèerom, i da èine sve što je napisano u zakonu Gospodnjem što je zapovjedio Izrailju,
41 A s nimi nechal Hémana a Jedutuna a jiných vybraných, kteříž vyčteni byli zejména, aby vzdávali chválu Hospodinu, proto že na věky trvá milosrdenství jeho.
I s njima Emana i Jedutuna i druge izabrane, koji biše poimence imenovani da hvale Gospoda, jer je dovijeka milost njegova,
42 Těm také, totiž Hémanovi a Jedutunovi, nechal trub a cymbálů, aby zvučeli, i jiných nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy postavil u vrat.
S njima Emana i Jedutuna, da trube u trube i udaraju u kimvale i u druge sprave muzièke Bogu; a sinove Jedutunove da budu vratari.
43 A tak rozešel se všecken lid, jeden každý do domu svého; David též navrátil se, aby požehnání dal domu svému.
Potom se razide sav narod, svak svojoj kuæi, a David se vrati da blagoslovi dom svoj.
