< 1 Kronická 14 >
1 Potom poslal Chíram král Tyrský posly k Davidovi, a dříví cedrového a zedníky i tesaře, aby stavěli jemu dům.
Torej kralj Hirám iz Tira je poslal poslance k Davidu in cedrov les z zidarji in tesarji, da mu zgradijo hišo.
2 I poznal David, že ho potvrdil Hospodin za krále nad Izraelem, a že zvýšil království jeho pro lid svůj Izraelský.
David je zaznal, da ga je Gospod potrdil za kralja nad Izraelom, kajti njegovo kraljestvo je bilo visoko povzdignjeno zaradi njegovega ljudstva Izraela.
3 Pojal pak David ještě ženy v Jeruzalémě, a zplodil David více synů a dcer.
David si je v Jeruzalemu vzel več žena in David je zaplodil več sinov in hčera.
4 A tato jsou jména těch, kteříž se jemu zrodili v Jeruzalémě: Sammua, Sobab, Nátan a Šalomoun,
Torej to so imena njegovih otrok, ki jih je imel v Jeruzalemu: Šamúa, Šobáb, Natán, Salomon,
5 Též Ibchar, Elisua, Elfelet,
Jibhár, Elišúa, Elpélet,
6 Za tím Noga, Nefeg, Jafia,
Nogah, Nefeg, Jafíja,
7 Elisama, Beeliada a Elifelet.
Elišamá, Beeljadá in Elifálet.
8 V tom uslyšavše Filistinští, že by pomazán byl David za krále nade vším Izraelem, vytáhli všickni Filistinští hledati Davida. O čemž uslyšav David, vytáhl proti nim.
Ko so Filistejci slišali, da je bil David maziljen za kralja nad vsem Izraelom, so vsi Filistejci odšli gor, da poiščejo Davida. David pa je slišal o tem in odšel ven zoper njih.
9 Nebo když Filistinští přišli, a rozprostřeli se v údolí Refaim,
Filistejci so prišli in se razporedili po dolini Rafájim.
10 Radil se David s Bohem, řka: Potáhnu-li proti Filistinským, a dáš-li je v ruku mou? Odpověděl jemu Hospodin: Táhni, a dám je v ruku tvou.
David je poizvedel od Boga, rekoč: »Ali naj grem gor zoper Filistejce? Ali jih boš izročil v mojo roko?« Gospod mu je rekel: »Pojdi gor, kajti izročil jih bom v tvojo roko.«
11 Tedy vtrhli do Balperazim. I porazil je tam David a řekl: Protrhlť jest Bůh nepřátely mé rukou mou, jako vody protrhují břehy. A protož nazváno jméno místa toho Balperazim.
Tako so prišli gor v Báal Peracím in David jih je tam udaril. Potem je David rekel: »Bog je po moji roki pridrl nad moje sovražnike, kakor izbruhnejo vode, « zato so ime tega kraja imenovali Báal Peracím.
12 Nebo nechali tam bohů svých. I přikázal David, aby je spálili.
Ko so tam pustili svoje bogove, je David dal zapoved in sežgali so jih v ognju.
13 Ale Filistinští sebravše se znovu, rozprostřeli se v tom údolí.
Filistejci pa so se ponovno razporedili po dolini.
14 Pročež David radil se opět s Bohem. I řekl jemu Bůh: Nepřistupuj k nim po zadu; odvrať se od nich, abys na ně trefil naproti moruším.
Zato je David ponovno poizvedel od Boga in Bog mu je rekel: »Ne pojdi gor za njimi. Obrni se proč od njih in pridi nadnje nasproti murvinih dreves.
15 A když uslyšíš, že šustí vrchové moruší, tedy vytáhneš k bitvě; nebo vyšel Bůh před tebou, aby porazil vojska Filistinská.
Zgodilo se bo, ko boš zaslišal zvok hoje po vrhovih murvinih dreves, da boš tedaj odšel ven na bitko, kajti Bog je šel naprej pred teboj, da udari vojsko Filistejcev.«
16 I učinil David tak, jakž mu byl přikázal Bůh, a porazili vojska Filistinská od Gabaon až do Gázera.
David je torej storil, kakor mu je Bog zapovedal in udarili so vojsko Filistejcev od Gibeóna, celo do Gazerja.
17 A tak rozešla se pověst o Davidovi do všech zemí, a způsobil Hospodin to, že se ho báli všickni národové.
Davidova slava se je razširila po vseh deželah in Gospod je nad vse narode privedel strah pred njim.