Pjesma nad Pjesmama 1
1 Salomonova Pjesma nad pjesmama
Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 Poljubi me poljupcem usta svojih, ljubav je tvoja slađa od vina.
Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 Miris najboljih mirodija, ulje razlito ime je tvoje, zato te ljube djevojke.
Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 Povuci me za sobom, bježimo! Kralj me uveo u odaje svoje. Igrat ćemo se i radovati zbog tebe, slavit ćemo ljubav tvoju više nego vino. Pravo je da te ljube.
Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 Crna sam ali lijepa, kćeri jeruzalemske, kao šatori kedarski, kao zavjese Salomonove.
Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 Ne gledajte što sam garava, to me sunce opalilo. Sinovi majke moje rasrdili se na mene, postavili me da čuvam vinograde; a svog vinograda, koji je u meni, nisam čuvala.
Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 Reci mi, ti koga ljubi duša moja, gdje paseš, gdje se u podne odmaraš, da ne lutam, tražeći te, oko stada tvojih drugova.
Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 Ako ne znaš, o najljepša među ženama, izađi i slijedi tragove stada i pasi kozliće svoje oko pastirskih koliba.
Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 Usporedio bih te s konjima pod kolima faraonovim, o prijateljice moja.
Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Lijepi su obrazi tvoji među naušnicama, vrat tvoj pod ogrlicama.
Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Učinit ćemo za tebe zlatne naušnice s privjescima srebrnim.
Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 - Dok se kralj odmara na svojim dušecima, (tada) nard moj miriše.
Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 Dragi mi je moj stručak smirne što mi među grudima počiva.
Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 Dragi mi je moj grozd ciprov u vinogradima engedskim.
Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 - Gle, kako si lijepa, prijateljice moja, gle, kako si lijepa, imaš oči kao golubica.
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 - Gle, kako si lijep, dragi moj, gle, kako si mio. Zelenilo je postelja naša.
Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 - Grede kuća naših cedri su, a natkrovlje čempresi.
Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
