Psalmi 83
1 Pjesma. Psalam. Asafov. Ne šuti, Jahve, ne budi nijem i nemoj mirovati, Bože!
Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
2 Jer evo: dušmani tvoji buče, i mrzitelji tvoji glave podižu.
Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
3 Protiv naroda se tvoga rote i svjetuju se protiv štićenika tvojih.
Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
4 Govore: “Dođite, zatrimo ih da ne budu narod, nek' se ime Izrael više ne spominje!”
Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
5 Zaista, jednodušno se svjetuju i protiv tebe savez sklopiše:
Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
6 šatori edomski i Jišmaelci, Moapci i Hagrijci,
Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
7 Gebal i Amon i Amalek, Filisteja sa stanovnicima Tira.
Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
8 I Asirci se s njima udružiše, pružiše ruke potomcima Lotovim.
Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
9 Učini njima k'o Midjancima, k'o Siseri i Jabinu na potoku Kišonu:
Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
10 koji padoše blizu En-Dora i postaše gnojivo njivi.
Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
11 K'o Oreb i Zeb neka budu knezovi njihovi, kao Zebah i Salmuna nek' budu sve vođe njihove
Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
12 koji jednodušno vikahu: “Osvojimo krajeve Božje!”
Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
13 Daj, o Bože, da budu kao kovitlac, kao pljeva koju nosi vjetar.
Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
14 Kao što oganj proždire šumu, kao što plamen sažiže bregove,
Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
15 tako ih goni olujom svojom, prestravi ih svojom žestinom!
Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
16 Pokrij im lice sramotom, da traže tvoje ime, Jahve!
Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
17 Neka se stide i plaše navijek, neka se posrame i neka izginu!
Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
18 Nek' znaju: ti si komu je ime Jahve, jedini Višnji nada svom zemljom.
A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
