Psalmi 50
1 Psalam. Asafov. Bog nad bogovima, Jahve, govori i zove zemlju od izlaza sunčeva do zalaza.
Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
2 Sa Siona predivnog Bog zablista:
Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
3 Bog naš dolazi i ne šuti. Pred njim ide oganj što proždire, oko njega silna bjesni oluja.
Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
4 On zove nebesa odozgo i zemlju da sudi narodu svojemu:
Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
5 “Saberite mi sve pobožnike koji žrtvom Savez sa mnom sklopiše!”
Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
6 Nebesa objavljuju pravednost njegovu: on je Bog sudac!
I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
7 “Slušaj, narode moj, ja ću govoriti, o Izraele, svjedočit ću protiv tebe: ja, Bog - Bog tvoj!
Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
8 Ne korim te zbog žrtava tvojih - paljenice su tvoje svagda preda mnom.
Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
9 Neću od doma tvog' uzet junca, ni jaraca iz tvojih torova:
Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
10 tÓa moje su sve životinje šumske, tisuće zvjeradi u gorama mojim.
Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
11 Znam sve ptice nebeske, moje je sve što se miče u poljima.
Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
12 Kad bih ogladnio, ne bih ti rekao, jer moja je zemlja i sve što je ispunja.
Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
13 Zar da ja jedem meso bikova ili da pijem krv jaraca?
Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
14 Prinesi Bogu žrtvu zahvalnu, ispuni Višnjemu zavjete svoje!
Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
15 I zazovi me u dan tjeskobe: oslobodit ću te, a ti ćeš me slaviti.”
A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
16 A grešniku Bog progovara: “Što tumačiš naredbe moje, što mećeš u usta Savez moj?
Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
17 Ti, komu stega ne prija, te riječi moje iza leđa bacaš?
Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
18 Kad tata vidiš, s njime se bratimiš i družiš se s preljubnicima.
Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
19 Svoja si usta predao pakosti, a jezik ti plete prijevare.
Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
20 U društvu na brata govoriš i kaljaš sina matere svoje.
Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
21 Sve si to činio, a ja da šutim? Zar misliš da sam ja tebi sličan? Pokarat ću te i stavit ću ti sve to pred oči.”
To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
22 Shvatite ovo svi vi koji Boga zaboraviste, da vas ne pograbim i nitko vas spasiti neće.
Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
23 Pravo me štuje onaj koji prinosi žrtvu zahvalnu: i onomu koji hodi stazama pravim - njemu ću pokazati spasenje svoje.
Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
