Psalmi 49
1 Zborovođi. Sinova Korahovih. Psalam. Poslušajte ovo, svi narodi, čujte, svi stanovnici zemlje,
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2 vi, djeco puka, i vi, odličnici, bogati i siromašni zajedno!
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3 Moja će usta zboriti mudrost, i moje srce misli razumne.
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4 K poučnoj izreci priklonit ću uho, uz harfu ću izložit' svoju zagonetku.
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5 Što da se bojim u danima nesreće kad me opkoli zloba izdajica
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6 koji se u blago svoje uzdaju i silnim se hvale bogatstvom?
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7 TÓa nitko sebe ne može otkupit' ni za se dati Bogu otkupninu:
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8 životu je cijena previsoka, i nikada je neće platiti
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9 tko želi živjeti dovijeka i ne vidjeti jamu grobnu.
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10 Jer, i mudri umiru, pogiba i luđak i bezumnik: bogatstvo svoje ostavlja drugima.
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11 Grobovi im kuće zasvagda, stanovi njihovi od koljena do koljena, sve ako se zemlje nazivale imenima njihovim.
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12 Čovjek koji nerazumno živi sličan je stoci koja ugiba.
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13 Takav je put onih koji se ludo uzdaju, to je konac onih koji uživaju u sreći:
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
14 Poput stada redaju se u Podzemlju, smrt im je pastir, a dobri njima vladaju. Njihova će lika brzo nestati, Podzemlje će im biti postojbina. (Sheol h7585)
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol h7585)
16 Ne boj se ako se tko obogati i ako se poveća blago doma njegova:
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17 kad umre, ništa neće ponijeti sa sobom, i blago njegovo neće s njime sići.
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18 Ako se u životu držao sretnim - “Govorit će se da ti je dobro bilo!” -
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19 i on će doći u skup otaca svojih, gdje svjetlosti više vidjeti neće.
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20 Čovjek koji nerazumno živi sličan je stoci koja ugiba.
Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
