Psalmi 36
1 Zborovođi. Od sluge Jahvina Davida. Grešan je naum u srcu zlotvora, straha Božjega nema on pred očima.
Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
2 Sam sebi on laska suviše, grijeha svog ne vidi i ne mrzi.
Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
3 Riječi usta njegovih prijevara su i zlodjelo, za razumnost i dobro on više ne mari.
Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
4 Bezakonje smišlja na postelji svojoj, na opaku ostaje putu, od zla ne odustaje.
Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
5 Do neba je, Jahve, dobrota tvoja, do oblaka vjernost tvoja.
Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
6 Pravednost je tvoja k'o Božji vrhunci, a sudovi tvoji k'o duboko more: ljude i stoku ti, Jahve, spasavaš.
Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
7 Kako li je dragocjena, Bože, dobrota tvoja, pod sjenu krila tvojih ljudi se sklanjaju;
Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
8 site se pretilinom Doma tvojega, potocima svojih slasti ti ih napajaš.
Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
9 U tebi je izvor životni, tvojom svjetlošću mi svjetlost vidimo.
Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
10 Zakrili dobrotom sve koji te štuju i pravednošću svojom sve koji su srca čestita.
Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
11 Neka me ne zgazi noga ohola, i ruka grešnika neka me ne goni.
Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
12 Gle, padoše koji čine bezakonje: oboreni su da više ne ustanu.
Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.
