Psalmi 119
1 ALEF Blaženi oni kojih je put neokaljan, koji hode po Zakonu Jahvinu!
Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2 Blaženi oni koji čuvaju propise njegove, čitavim srcem njega traže;
Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3 koji ne čine bezakonje, već hode putovima njegovim.
Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4 Naredbe si svoje dao da se brižno čuvaju.
Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5 O, kad bi čvrsti bili putovi moji da tvoja čuvam pravila!
Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6 Neću se postidjeti tada kad budem pazio na zapovijedi tvoje.
Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7 Slavit ću te u čestitosti srca kad naučim sudove pravde tvoje.
Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8 Tvoja ću pravila čuvati: ne zapusti me nikada!
Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9 BET Kako će mladić čistim sačuvati put svoj? Čuvajući riječi tvoje.
Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10 Svim srcem svojim tebe tražim; ne daj da zastranim od zapovijedi tvojih.
Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11 U srce pohranih riječ tvoju da protiv tebe ne sagriješim.
V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12 Blagoslovljen si, o Jahve, nauči me svojim pravilima.
Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13 Usnama svojim navješćujem sudove usta tvojih.
Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14 Putu se propisa tvojih radujem više no svemu bogatstvu.
Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15 Razmišljat ću o naredbama tvojim i putove ću tvoje razmatrat'.
O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16 Uživat ću u pravilima tvojim, riječi tvojih neću zaboravit'.
V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17 GIMEL Milostiv budi meni, sluzi svojem, da živim i tvoje riječi čuvam.
Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18 Otvori oči moje da gledam divote tvoga Zakona!
Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19 Ja sam došljak na zemlji, zapovijedi svoje nemoj od mene skrivati!
Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20 Duša mi gine u svako doba žudeći za tvojim odlukama.
Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21 Oholima ti si zaprijetio: prokleti koji odstupaju od zapovijedi tvojih.
Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22 Uzmi s mene rug i sramotu, jer tvoje ja čuvam propise.
Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23 Pa nek' se sastaju knezovi i proti meni govore, tvoj sluga razmišlja o pravilima tvojim.
Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24 Jer tvoja su svjedočanstva uživanje moje, tvoja su pravila moji savjetnici.
Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25 DALET Moja duša leži u prašini: po riječi svojoj vrati mi život.
Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26 Kazivao sam ti svoje putove i ti si me čuo: pravilima me svojim nauči.
Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27 Pokaži mi put odredaba svojih i o čudesima ću tvojim razmišljat'.
Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28 Suze roni duša moja od žalosti: po riječi svojoj ti me podigni!
Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29 Daleko me drži od puta zablude i Zakonom me svojim obdari!
Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30 Put istine ja sam odabrao, pred oči sam stavio odluke tvoje.
Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31 Uz propise tvoje ja čvrsto prianjam, o Jahve, nemoj me postidjeti!
Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32 Ja kročim putem zapovijedi tvojih jer si mi prosvijetlio srce.
Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33 HE Pokaži mi, Jahve, stazu pravila svojih i ja ću je čuvati do kraja.
He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34 Pouči me da se tvoga držim Zakona i čuvat ću ga svim srcem.
Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35 Uputi me stazom svojih zapovijedi, jer ja u njoj uživam.
Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36 Prikloni mi srce propisima svojim, a ne k pohlepi!
Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37 Odvrati moje oči da ne vide ništavost, život mi čuvaj na putu svojemu!
Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38 Ispuni svom sluzi obećanje koje si onima dao što te se boje.
Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39 Ukloni sramotu od koje strahujem, jer divni su tvoji sudovi.
Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40 Evo, čeznem za naredbama tvojim: pravdom me svojom poživi.
Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41 VAU Nek' milost tvoja, o Jahve, dođe na mene i spasenje tvoje po tvom obećanju.
Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42 Odgovorit ću onima koji me ruže, jer se uzdam u riječ tvoju.
Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43 Od mojih usta ne oduzmi riječ istine, jer se uzdam u sudove tvoje.
A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44 Tvoj ću Zakon čuvati uvijek i dovijeka.
I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45 Hodit ću putem prostranim, jer naredbe tvoje istražujem.
A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46 Pred kraljevima o tvojim ću propisima govorit' i zbunit' se neću.
Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47 U zapovijedima tvojim moja je naslada jer ih ljubim.
Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48 Prema zapovijedima tvojim ja podižem ruke i o tvojim odredbama razmišljam.
Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49 ZAJIN Spomeni se svoje riječi sluzi svojem kojom si mi dao nadu.
Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50 U nevolji sva mi je utjeha što mi život čuva riječ tvoja.
Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51 Oholice me napadaju žestoko, ali ja od tvog Zakona ne odstupam.
Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52 Sjećam se, o Jahve, davnih sudova tvojih i to me tješi.
Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53 Bijes me hvata zbog grešnika koji tvoj Zakon napuštaju.
Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54 Tvoje su mi naredbe pjesma u zemlji kojom putujem.
Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55 Noću se spominjem, Jahve, imena tvojega i tvoj čuvam Zakon.
Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56 Evo što je želja moja: čuvati tvoje odredbe.
Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57 HET Dio je moj, o Jahve - rekoh - da tvoje čuvam riječi.
Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58 Svim srcem lice tvoje ganuti hoću: smiluj mi se po svom obećanju.
Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59 Promislio sam putove svoje i k tvojem sam svjedočanstvu upravio noge.
Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60 Hitam i ne oklijevam da zapovijedi tvoje čuvam.
Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61 Opletoše me užeta grešnika, ali tvoga Zakona ja ne zaboravljam.
Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62 U ponoći ustajem da te slavim zbog pravednih tvojih odluka.
O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63 Prijatelj sam svima koji te se boje i koji tvoje čuvaju naredbe.
Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64 Dobrote tvoje, Jahve, puna je zemlja; nauči me odredbama svojim.
Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65 TET Učinio si dobro svom sluzi, Jahve, po riječi svojoj.
Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66 Nauči me razumu i znanju, jer u zapovijedi tvoje vjerujem.
Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67 Prije nego bjeh ponižen, lutao sam, ali sada tvoju čuvam riječ.
Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68 Ti si tako dobar i dobrostiv: nauči me pravilima svojim.
Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69 Oholi na me prijevare smišljaju, ali se ja svim srcem držim naredaba tvojih.
Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70 Srce im je poput sala bešćutno, a ja uživam u tvom Zakonu.
Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71 Dobro mi je što sam ponižen da bih tvoja naučio pravila.
K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72 Draži mi je zakon usta tvojih no tisuće zlatnika i srebrnika.
Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73 JOD Tvoje me ruke stvoriše i oblikovaše; prosvijetli me da naučim zapovijedi tvoje.
Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74 Štovatelji tvoji videć' me vesele se, jer se u riječ tvoju ja pouzdah.
Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75 Znadem, o Jahve, da su ti sudovi pravedni i da si me s pravom ponizio.
Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76 Tvoja ljubav nek' mi bude tješiteljicom po obećanju koje si dao sluzi svom.
Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77 Nek' dođe na me milosrđe tvoje da poživim, jer Zakon tvoj moja je naslada.
Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78 Nek' se smetu oholi, jer me tlače nizašto, a ja ću o naredbama tvojim razmišljat'.
Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79 Nek' mi se priklone štovatelji tvoji i koji znaju tvoje zapovijedi.
Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80 Nek' mi srce savršeno bude u tvojim pravilima da ne budem postiđen.
Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81 KAF Duša moja gine za tvojim spasenjem riječ tvoju željno čekam.
Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82 Oči mi čeznu za tvojom besjedom: kad ćeš mi donijeti utjehu?
Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83 Kao mijeh u dimu postadoh, ali pravila tvojih ne zaboravih.
Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84 Koliko dana ima sluga tvoj? Kad ćeš suditi progonitelje moje?
Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85 Oholnici mi jame iskopaše: oni ne rade po Zakonu tvojemu.
Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86 Sve zapovijedi tvoje istina su sama: nekriva me gone, pomozi mi.
Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87 Umalo me smrviše u zemlji, ali naredaba tvojih ja ne ostavljam.
Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88 Po svojoj me milosti poživi i čuvat ću svjedočanstvo tvojih usta.
Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89 LAMED Dovijeka, o Jahve, riječ tvoja ostaje, stalna poput nebesa.
Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90 od koljena do koljena tvoja je vjernost; učvrstio si zemlju i ona stoji.
Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91 Po tvojim zakonima stoje zauvijek jer sve tebi služi.
Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92 Da nije tvoj Zakon uživanje moje, propao bih u nevolji svojoj.
Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93 Naredaba tvojih neću zaboravit' dovijeka, jer po njima ti me oživljavaš.
Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94 Tvoj sam, Gospodine: spasi me, jer tvoje ja ištem naredbe.
Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95 Bezbožni vrebaju da me upropaste, ali ja na tvoje pazim propise.
Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96 Svakom savršenstvu vidim granicu, a zapovijed tvoja nema granica.
Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97 MEM O, kako ljubim Zakon tvoj, po cio dan o njemu razmišljam.
Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98 Tvoja me zapovijed mudrijim učini od dušmana mojih jer ona je sa mnom vječito.
Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99 Umniji sam od svih svojih učitelja jer razmišljam o svjedočanstvima tvojim.
Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100 Razumniji sam i od staraca jer tvoje čuvam naredbe.
I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101 Zla puta klone mi se noge da riječ tvoju sačuvam.
Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102 Od tvojih sudova ne odstupam, jer ti si me poučio.
Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103 Kako su slatke nepcu mom riječi tvoje, od meda su slađe ustima mojim.
Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104 Po tvojim naredbama postajem razuman, stoga mrzim sve putove lažne.
Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105 NUN Tvoja riječ nozi je mojoj svjetiljka i svjetlo mojoj stazi.
Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106 Kunem se i čvrsto odlučujem, i riječ ću održati: pravedne ću tvoje slijedit' odluke.
Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107 U nevolji sam velikoj, Jahve, po riječi me svojoj poživi.
Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108 Prinose usta mojih primi, Jahve, uči me sudovima svojim.
Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109 Život mi je u pogibelji neprestanoj, ali tvog Zakona ja ne zaboravljam.
Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110 Grešnici mi postaviše zamku, ali ne skrećem od tvojih naredaba.
Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111 Svjedočanstva tvoja vječna su mi baština, ona su radost mome srcu.
Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112 Prignuh srce da vrši naredbe tvoje uvijek i do kraja.
Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113 SAMEK Ja mrzim one koji su dvostruka srca, a ljubim Zakon tvoj.
Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114 Ti si moj štit i moj zaklon, u tvoju se riječ ja uzdam.
Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115 Odstupite od mene, zlikovci: držat ću zapovijedi Boga svoga.
Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116 Podrži me po svom obećanju i živjet ću; nemoj da se u svojoj nadi postidim.
Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117 Pomozi mi i spasit ću se, na tvoja ću pravila svagda paziti.
Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118 Ti prezireš one koji odstupaju od pravila tvojih jer je lažna misao njihova.
Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119 K'o hrđu zlotvore zemlje uklanjaš, zato ljubim tvoje propise.
Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120 Moje tijelo dršće od straha pred tobom, sudova tvojih ja se bojim.
Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121 AJIN Činim što je pravo i pravedno, ne predaj me tlačiteljima mojim.
Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122 Založi se za slugu svojega da me ne satru oholice!
Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123 Moje oči ginu od čežnje za spasenjem tvojim, za tvojom riječi pravednom.
Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124 Učini sluzi svom po svojoj dobroti i nauči me pravilima svojim.
Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125 Ja sam sluga tvoj: prosvijetli me da upoznam tvoje propise.
Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126 Čas je, o Jahve, da se javiš: oskvrnuše Zakon tvoj.
Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127 Stoga ljubim zapovijedi tvoje više no zlato, zlato žeženo.
Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128 Zato hodim po odredbama tvojim, mrski su mi svi lažni putovi.
A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129 PE Divna su tvoja svjedočanstva, stoga ih čuva duša moja.
Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130 Objava riječi tvojih prosvjetljuje, bezazlene urazumljuje.
Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131 Otvaram usta svoja zadahtan u žudnji jer čeznem za zapovijedima tvojim.
Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132 Obrati se k meni i milostiv mi budi kao onima koji ljube ime tvoje.
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133 Korake mi upravljaj po svom obećanju da nikakva opačina ne ovlada mnome.
Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134 Izbavi me od nasilja ljudskog, i naredbe tvoje ja ću čuvati.
Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135 Licem svojim obasjaj slugu svog i nauči me pravilima svojim!
Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136 Potoci suza potekoše mi iz očiju jer se Zakon tvoj ne čuva.
Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137 SADE Pravedan si, Jahve, i pravi su sudovi tvoji.
Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138 Dao si Zakon pravedan i vjeran veoma.
Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139 Revnost me moja izjeda jer moji tlačitelji zaboravljaju riječi tvoje.
Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140 Tvoje su riječi prokušane veoma, zato ih tvoj sluga ljubi.
Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141 Malen sam i prezren, ali naredaba tvojih ne zaboravljam.
Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142 Pravda je tvoja pravda vječita i Zakon tvoj sama istina.
Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143 Tjeskoba me i nevolja snađe, al' tvoje su zapovijedi uživanje moje.
Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144 Vječna je pravda tvojeg svjedočanstva, prosvijetli me i živjet ću.
Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145 KOF Iz svega srca vapijem, Jahve, usliši me: tvoja ću pravila čuvati.
Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146 K tebi vapijem, spasi me, tvojeg ću se držat' svjedočanstva.
K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147 Pretječem zoru i molim za pomoć, u tvoje se riječi uzdam.
Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148 Oči moje straže noćne pretječu da razmišljam o besjedi tvojoj.
Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149 Po svojoj dobroti, Jahve, glas mi poslušaj, i po svojoj odluci poživi me.
Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150 Primiču se koji me podlo progone, daleko su oni od Zakona tvojega.
Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151 A ti si blizu, Jahve, i vjerne su sve zapovijedi tvoje.
Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152 Odavno znam za tvoje propise da si ih sazdao zasvagda.
Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153 REŠ Pogledaj na nevolju moju, izbavi me, jer Zakona tvog ne zaboravih.
Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154 Parnicu moju brani, po svom obećanju poživi me!
Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155 Daleko je spasenje od grešnika jer za pravila tvoja ne mare.
Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156 Veliko je, o Jahve, tvoje smilovanje: po odlukama svojim poživi me.
Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157 Mnogi me progone i tlače, od tvojih svjedočanstava ja ne odstupam.
Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158 Otpadnike vidjeh i zgadiše mi se jer tvojih riječi ne čuvaju.
Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159 Gle, naredbe tvoje ljubim, o Jahve: po dobroti svojoj poživi me.
Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160 Srž je riječi tvoje istina, vječan je sud pravde tvoje.
Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161 ŠIN Mogućnici me progone nizašto, al' samo pred tvojim riječima srce mi dršće.
Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162 Radujem se besjedama tvojim kao onaj koji se domogao velika plijena.
Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163 Mrzim na laž, grsti mi se ona, a ljubim tvoj Zakon.
Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164 Sedam puta na dan tebe hvalim zbog pravednih sudova tvojih.
Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165 Koji tvoj Zakon ljube, velik mir uživaju, ni o što se oni ne spotiču.
Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166 Pomoć tvoju čekam, o Jahve, tvoje zapovijedi izvršavam.
Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
167 Moja duša čuva propise tvoje i ljubi ih veoma.
Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168 Čuvam tvoje naredbe i svjedočanstvo tvoje, jer svi su putovi moji pred tobom.
Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169 TAU Vapaj moj, Jahve, nek' do tebe dopre, po svojoj me riječi prosvijetli.
Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170 Nek' molitva moja dođe pred lice tvoje, po svojoj me riječi izbavi.
Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171 Usne moje nek' zapjevaju pohvalnu pjesmu jer si me naučio pravilima svojim.
I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172 Nek' mi pjeva jezik o riječi tvojoj, jer zapovijedi su tvoje sve pravedne.
Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173 Nek' mi ruka tvoja na pomoć bude jer odabrah tvoje naredbe.
Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174 Jahve, za tvojim spasenjem čeznem, uživam u tvom Zakonu.
Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
175 Nek' živi duša moja i neka te hvali, a tvoji sudovi nek' mi na pomoć budu!
Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176 K'o ovca izgubljena ja zalutah: o, potraži slugu svojega jer zapovijedi tvoje ja ne zaboravih.
Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
