Mudre Izreke 1
1 Mudre izreke Salomona, sina Davidova, kralja izraelskog:
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 da se spozna mudrost i pouka, da se shvate razumne riječi;
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 da se primi umna pouka, pravda i pravica i nepristranost;
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 da se dade pamet neiskusnima, mladiću znanje i umijeće;
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 kad mudar čuje, da umnoži znanje, a razuman steče mudrije misli;
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 da razumije izreke i prispodobe, riječi mudraca i njihove zagonetke.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 Strah je Gospodnji početak spoznaje, ali ludi preziru mudrost i pouku.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Poslušaj, sine moj, pouku oca svoga i ne odbacuj naputka svoje majke!
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 Jer će ti biti ljupki vijenac na glavi i ogrlica oko tvoga vrata.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 Sine moj, ako te grešnici mame, ne pristaj;
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 ako bi rekli: “Hodi s nama, da vrebamo krv, čekamo u zasjedi nevina ni za što;
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 naplijenit ćemo svakojaka blaga, napuniti svoje kuće plijenom;
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 bacat ćeš s nama svoj ždrijeb, svi ćemo zajedno imati jednu kesu.”
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 Sine moj, ne idi s njima na put, makni nogu od njihove staze.
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 Jer na zlo trče svojim nogama i hite prolijevati krv.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Jer uzalud je razapinjati mrežu pred očima svima pticama.
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 A oni vrebaju vlastitu krv, postavljaju zasjedu svojemu životu.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Takva je sudba svih lakomih na ružan dobitak: on ih života stane.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 Mudrost glasno uzvikuje na ulici, na trgovima diže svoj glas;
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 propovijeda po bučnim uglovima, na otvorenim gradskim vratima govori svoje riječi:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 “Dokle ćete, vi glupi, ljubiti glupost i dokle će podsmjevačima biti milo podsmijevanje, i dokle će bezumnici mrziti znanje?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Poslušajte moju opomenu! Gle, svoj duh pred vas izlijevam, hoću vas poučiti svojim riječima.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Koliko sam vas zvala, a vi ste odbijali; pružala sam ruku, ali je nitko ne opazi.
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 Nego ste odbacili svaki moj savjet i niste poslušali moje opomene;
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 zato ću se i ja smijati vašoj propasti, rugat ću se kad vas obuzme tjeskoba:
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 kad navali na vas strah kao nevrijeme i zgrabi vas propast kao vihor, kad navali na vas nevolja i muka.
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Tada će me zvati, ali se ja neću odazvati; tražit će me, ali me neće naći.
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Jer su mrzili spoznaju i nisu izabrali Gospodnjeg straha
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 niti su poslušali moj savjet, nego su prezreli svaku moju opomenu.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Zato će jesti plod svojeg vladanja i nasititi se vlastitih savjeta.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Jer glupe će ubiti njihovo odbijanje, a nemar će upropastiti bezumne.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 A tko sluša mene, bezbrižan ostaje i spokojno živi bez straha od zla.”
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
