Mudre Izreke 25
1 I ovo su mudre izreke Salomonove; sabrali ih ljudi Ezekije, kralja judejskog.
Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2 Slava je Božja sakrivati stvar, a slava kraljevska istraživati je.
Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3 Neistražljivo je nebo u visinu, zemlja u dubinu i srce kraljevsko.
Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4 Ukloni trosku od srebra, i uspjet će posao zlataru.
Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5 Ukloni opakoga ispred kralja, i utvrdit će se pravicom prijestol njegov.
Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6 Ne veličaj se pred kraljem i ne sjedaj na mjesto velikaško,
Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7 jer je bolje da ti se kaže: “Popni se gore” nego da te ponize pred odličnikom.
Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8 Što su ti oči vidjele ne iznosi prebrzo na raspru; jer što ćeš učiniti na koncu kad te opovrgne bližnji tvoj?
Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9 Kad si u parbi s bližnjim svojim, ne otkrivaj tuđe tajne,
Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10 da te ne izgrdi tko čuje i da ti se kleveta ne vrati.
Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11 Riječi kazane u pravo vrijeme zlatne su jabuke u srebrnim posudama.
Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12 Mudrac koji kori uhu je poslušnu zlatan prsten i ogrlica od tanka zlata.
Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13 Vjeran je glasnik onomu tko ga šalje kao ledena studen u doba žetve: on krijepi dušu svoga gospodara.
Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14 Tko se diči lažljivim darom, on je kao oblak i vjetar bez kiše.
Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15 Strpljivošću se ublažava sudac, mek jezik i kosti lomi.
Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16 Kad naiđeš na med, jedi umjereno, kako se ne bi prejeo i pojedeno izbljuvao.
Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17 Rijetko zalazi u kuću bližnjega svoga, da te se ne zasiti i ne zamrzi na te.
Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18 Čovjek koji svjedoči lažno na bližnjega svoga on je kao bojni malj i mač i oštra strijela.
Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19 Uzdanje u bezbožnika na dan nevolje - krnjav je zub i noga klecava.
Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20 Kao onaj koji skida haljinu u zimski dan ili ocat lije na ranu, takav je onaj tko pjeva pjesmu turobnu srcu.
Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21 Ako je gladan neprijatelj tvoj, nahrani ga kruhom, i ako je žedan, napoji ga vodom.
Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22 Jer mu zgrćeš ugljevlje na glavu i Jahve će ti platiti.
Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23 Sjeverni vjetar donosi dažd, a himben jezik srdito lice.
Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24 Bolje je stanovati pod rubom krova nego u zajedničkoj kući sa ženom svadljivom.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25 Kao studena voda žednu grlu, takva je dobra vijest iz zemlje daleke.
Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26 Kao zatrpan izvor i vrelo zamućeno, takav je pravednik koji kleca pred opakim.
Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27 Jesti mnogo meda nije dobro niti tražiti pretjerane časti.
Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28 Grad razvaljen i bez zidova - takav je čovjek koji nema vlasti nad sobom.
Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
