< Mudre Izreke 18 >
1 Vlastitoj požudi popušta onaj tko zastranjuje, i svađa se usprkos svakom razboru.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Bezumnomu nije mio razum; stalo mu je dati srcu oduška.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Kad dolazi opačina, dolazi i prezir i bruka sa sramotom.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Duboke su vode riječi iz usta nečijih, izvor mudrosti bujica što se razlijeva.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Ne valja se obazirati na opaku osobu, da se pravedniku nanese nepravda na sudu.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Bezumnikove se usne upuštaju u svađu i njegova usta izazivlju udarce.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Bezumnomu su propast vlastita usta i usne su mu zamka životu.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Klevetnikove su riječi kao poslastice: spuštaju se u dno utrobe.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Tko je nemaran u svom poslu, brat je onomu koji rasipa.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Tvrda je kula ime Jahvino: njemu se pravednik utječe i nalazi utočišta.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Bogatstvo je bogatašu njegova tvrđava i kao visok zid u mašti njegovoj.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Pred slomom se oholi srce čovječje, a pred slavom ide poniznost.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Tko odgovara prije nego što sasluša, na ludost mu je i sramotu.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Kad je čovjek bolestan, njegov ga duh podiže, a ubijen duh tko će podići?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Razumno srce stječe znanje i uho mudrih traži znanje.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Dar čovjeku otvara put i vodi ga pred velikaše.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Prvi je pravedan u svojoj parnici, a kad dođe njegov protivnik, opovrgne ga.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Ždrijeb poravna svađe, pa i među moćnicima odlučuje.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Uvrijeđen brat jači je od tvrda grada i svađe su kao prijevornice na tvrđavi.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Svatko siti trbuh plodom usta svojih, nasićuje se rodom usana svojih.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Smrt i život u vlasti su jeziku, a tko ga miluje, jede od ploda njegova.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Tko je našao ženu, našao je sreću i stekao milost od Jahve.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Ponizno moleći govori siromah, a grubo odgovara bogataš.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Ima prijatelja koji vode u propast, a ima i prijatelja privrženijih od brata.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.