Mudre Izreke 15
1 Blag odgovor ublažava jarost, a riječ osorna uvećava srdžbu.
Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
2 Jezik mudrih ljudi proslavlja znanje, a usta bezumnih prosipaju ludost.
Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
3 Oči su Jahvine na svakome mjestu i budno motre i zle i dobre.
Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
4 Blaga je besjeda drvo života, a pakosna je rana duhu.
Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5 Luđak prezire pouku oca svog, a tko ukor prima, pametno čini.
Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6 U pravednikovoj je kući mnogo blaga, a opaki zarađuje propast svoju.
V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7 Usne mudrih siju znanje, a srce je bezumnika nepostojano.
Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8 Žrtva opakog mrska je Jahvi, a mila mu je molitva pravednika.
Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9 Put opakih Jahvi je mrzak, a mio mu je onaj koji ide za pravicom.
Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Oštra kazna čeka onog tko ostavlja pravi put, a umrijet će tko mrzi ukor.
Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol h7585)
12 Podsmjevač ne ljubi onog tko ga kori: on se ne druži s mudrima.
Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13 Veselo srce razvedrava lice, a bol u srcu tjeskoba je duhu.
Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14 Razumno srce traži znanje, a bezumnička se usta bave ludošću.
Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15 Svi su dani bijednikovi zli, a komu je srce sretno, na gozbi je bez prestanka.
Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16 Bolje je malo sa strahom Gospodnjim nego veliko blago i s njime nemir.
Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17 Bolji je obrok povrća gdje je ljubav nego od utovljena vola gdje je mržnja.
Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 Gnjevljiv čovjek zameće svađu, a ustrpljiv utišava raspru.
Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19 Put je ljenivčev kao glogov trnjak, a utrta je staza pravednika.
Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20 Mudar sin veseli oca, a bezumnik prezire majku svoju.
Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21 Ludost je veselje nerazumnomu, a razuman čovjek pravo hodi.
Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22 Ne uspijevaju nakane kad nema vijećanja, a ostvaruju se gdje je mnogo savjetnika.
Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23 Čovjek se veseli odgovoru usta svojih, i riječ u pravo vrijeme - kako je ljupka!
Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol h7585)
25 Jahve ruši kuću oholima, a postavlja među udovici.
Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
26 Mrske su Jahvi zle misli, a dobrostive riječi mile su mu.
Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
27 Tko se grabežu oda, razara svoj dom, a tko mrzi mito, živjet će.
Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
28 Pravednikovo srce smišlja odgovor, a opakomu usta govore zlobom.
Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29 Daleko je Jahve od opakih, a uslišava molitvu pravednih.
Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30 Bistar pogled razveseli srce i radosna vijest oživi kosti.
To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
31 Uho koje posluša spasonosan ukor prebiva među mudracima.
Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
32 Tko odbaci pouku, prezire vlastitu dušu, a tko posluša ukor, stječe razboritost.
Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
33 Strah je Gospodnji škola mudrosti, jer pred slavom ide poniznost.
Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
