Mudre Izreke 10
1 Mudar sin veseli oca, a lud je sin žalost majci svojoj.
Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
2 Ne koristi krivo stečeno blago, dok pravednost izbavlja od smrti.
Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
3 Ne dopušta Jahve da gladuje duša pravednika, ali odbija pohlepu opakih.
Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
4 Lijena ruka osiromašuje čovjeka, a marljiva ga obogaćuje.
K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
5 Tko sabira ljeti, razuman je sin, a tko hrče o žetvi, navlači sramotu.
Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
6 Blagoslovi su nad glavom pravedniku, a usta opakih kriju nasilje.
Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
7 Pravednikov je spomen blagoslovljen, a opakom se ime proklinje.
Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
8 Tko je mudra srca, prima zapovijedi, dok brbljava luda propada.
Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
9 Tko nedužno živi, hodi bez straha, a tko ide krivim putovima, poznat će se.
Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
10 Tko žmirka okom, zadaje tugu, a tko ludo zbori, propada.
Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
11 Pravednikova su usta izvor života, a opakomu usta kriju nasilje.
Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
12 Mržnja izaziva svađu, a ljubav pokriva sve pogreške.
Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
13 Na usnama razumnoga nalazi se mudrost, a batina je za leđa nerazumna čovjeka.
Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
14 Mudri kriju znanje, a luđakova su usta blizu propasti.
Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
15 Blago je bogatomu tvrdi grad, a ubogima je propast njihovo siromaštvo.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
16 Pravednik prirađuje za život, a opaki prirađuje za grijeh.
Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
17 Tko se naputka drži, na putu je života, a zabluđuje tko se na ukor ne osvrće.
Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
18 Lažljive usne kriju mržnju, a tko klevetu širi, bezuman je!
Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
19 Obilje riječi ne biva bez grijeha, a tko zauzdava svoj jezik, razuman je.
Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
20 Pravednikov je jezik odabrano srebro, a razum opakoga malo vrijedi.
Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
21 Pravednikove su usne hrana mnogima, a luđaci umiru s ludosti svoje.
Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
22 Gospodnji blagoslov obogaćuje i ne prati ga nikakva muka.
Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
23 Bezumniku je radost učiniti sramotno djelo, a razumnu čovjeku biti mudar.
Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
24 Čega se opaki boji, ono će ga stići, a pravednička se želja ispunjava.
Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
25 Kad oluja prohuja, opakoga nestane, a pravednik ima temelj vječni.
Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
26 Kakav je ocat zubima i dim očima, takav je ljenivac onima koji ga šalju.
Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
27 Strah Gospodnji umnaža dane, a opakima se prekraćuju godine.
Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
28 Pravedničko je ufanje puno radosti, a opakima je nada uprazno.
Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
29 Gospodnji je put okrilje bezazlenu, a propast onima koji čine zlo.
Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
30 Pravednik se neće nikad pokolebati, a opakih će nestati s lica zemlje.
Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
31 Pravednikova usta rađaju mudrošću, a opak jezik čupa se s korijenom.
Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
32 Pravednikove usne znaju što je milo, dok usta opakih poznaju zloću.
Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
