Luka 17
1 I reče svojim učenicima: “Nije moguće da ne dođu sablazni, no jao onome po kom dolaze;
Ježíš řekl svým učedníkům: „Vždycky se setkáte s někým, kdo svádí ke zlému, ale běda tomu, kdo to dělá.
2 je li s mlinskim kamenom o vratu strovaljen u more, korisnije mu je, nego da sablazni jednoga od ovih malenih.
Pro takového by bylo lépe, kdyby mu uvázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby svedl ke zlému jednoho z těch nejposlednějších.
3 Čuvajte se!” “Pogriješi li tvoj brat, prekori ga; ako se obrati, oprosti mu.
Buďte na to opatrní! Jestliže se proti tobě někdo proviní, domluv mu, a když toho bude litovat, odpusť mu.
4 Pa ako se sedam puta na dan ogriješi o tebe i sedam se puta obrati tebi govoreći: 'Žao mi je!', oprosti mu.”
A i kdyby tě prosil o odpuštění sedmkrát za den a upřímně litoval svých činů, vždy mu znovu odpusť.“
5 Apostoli zamole Gospodina: “Umnoži nam vjeru!”
Učedníci prosili Ježíše: „Dej nám mocnou víru!“
6 Gospodin im odvrati: “Da imate vjere koliko je zrno gorušičino, rekli biste ovom dudu: 'Iščupaj se s korijenom i presadi se u more!' I on bi vas poslušao.”
On odpověděl: „Kdybyste měli víru aspoň jako zrnko hořčice a řekli tomuto stromu: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře, ‘stalo by se to.
7 “Tko će to od vas reći sluzi svomu, oraču ili pastiru, koji se vrati s polja: 'Dođi brzo i sjedni za stol?'
A ještě něco: Když se nějaký otrok vrátí po celodenní práci na poli, není zbaven domácích povinností. Nebo jste snad slyšeli, že by si sedl ke stolu a že by ho pán obsluhoval
8 Neće li mu naprotiv reći: 'Pripravi što ću večerati pa se pripaši i poslužuj mi dok jedem i pijem; potom ćeš ti jesti i piti?'
9 Zar duguje zahvalnost sluzi jer je izvršio što mu je naređeno?
a děkoval mu za vyplněný úkol?
10 Tako i vi: kad izvršite sve što vam je naređeno, recite: 'Sluge smo beskorisne! Učinismo što smo bili dužni učiniti!'”
Podobně je to i s vámi. Když uděláte všechno, co vám Bůh ukládá, řekněte: ‚Jsme jen služebníci, vykonali jsme pouze svou povinnost.‘“
11 Dok je tako putovao u Jeruzalem, prolazio je između Samarije i Galileje.
Na cestě do Jeruzaléma procházel Ježíš pomezím Samařska a Galileje.
12 Kad je ulazio u neko selo, eto mu u susret deset gubavaca. Zaustave se podaleko
U jedné vesnice se s ním potkalo deset malomocných. Zastavili se opodál
13 i zavape: “Isuse, Učitelju, smiluj nam se!”
a volali: „Ježíši, Pane, slituj se nad námi.“
14 Kad ih Isus ugleda, reče im: “Idite, pokažite se svećenicima!” I dok su išli, očistiše se.
Podíval se na ně a řekl: „Jděte a ukažte se kněžím, ať vám potvrdí, že jste zdrávi.“Poslechli a cestou byli své nemoci zbaveni.
15 Jedan od njih vidjevši da je ozdravio, vrati se slaveći Boga u sav glas.
Jeden z nich, když zjistil, že je zdráv, vrátil se a hlasitě chválil Boha.
16 Baci se ničice k Isusovim nogama zahvaljujući mu. A to bijaše neki Samarijanac.
Padl Ježíšovi k nohám a z celého srdce mu děkoval. Ten muž byl Samařan.
17 Nato Isus primijeti: “Zar se ne očistiše desetorica?
Ježíš se ho zeptal: „Nebylo vás uzdraveno deset? Kde je devět ostatních?
18 A gdje su ona devetorica? Ne nađe li se nijedan koji bi se vratio i podao slavu Bogu, osim ovoga tuđinca?”
Proč se také nevrátili, aby Bohu poděkovali jako tento cizinec?“
19 A njemu reče: “Ustani! Idi! Tvoja te vjera spasila!”
A tomu muži řekl: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“
20 Upitaju ga farizeji: “Kad će doći kraljevstvo Božje?” Odgovori im: “Kraljevstvo Božje ne dolazi primjetljivo.
Farizejové se Ježíše ptali, kdy přijde Boží království. Odpověděl jim: „Boží království nenajdete na určitém místě,
21 Niti će se moći kazati: 'Evo ga ovdje!' ili: 'Eno ga ondje!' Ta evo - kraljevstvo je Božje među vama!”
abyste mohli říci: Je tady nebo tam. Ono už je mezi vámi.“
22 Zatim reče učenicima: “Doći će dani kad ćete zaželjeti vidjeti i jedan dan Sina Čovječjega, ali ga nećete vidjeti.
Svým učedníkům řekl: „Přijde doba, kdy si budete toužebně přát, abych se vrátil a viditelně se ujal vlády. Ale ještě to nebude tak hned.
23 Govorit će vam: 'Eno ga ondje, evo ovdje!' Ne odlazite i ne pomamite se!
Nedejte se mýlit, když vám budou říkat: ‚Kristus je tamhle‘nebo ‚je tady!‘Nechoďte nikam a nikoho takového nenásledujte.
24 Jer kao što munja sijevne na jednom kraju obzorja i odbljesne na drugom, tako će biti i sa Sinom Čovječjim u Dan njegov.
Jako když oslňující blesk protne oblohu a je dobře viditelný z mnoha míst země, tak náhlý a zřetelný bude můj návrat.
25 No prije treba da on mnogo pretrpi i da ga ovaj naraštaj odbaci.”
Napřed však musím mnoho vytrpět a tato nevěřící generace mne zavrhne.
26 “I kao što bijaše u dane Noine, tako će biti i u dane Sina Čovječjega:
V den, kdy znovu přijdu, bude to s lidmi stejné jako za dnů Noeho.
27 jeli su, pili, ženili se i udavali do dana kad Noa uđe u korablju. I dođe potop i sve uništi.
I tehdy se lidé zajímali jen o jídlo, pití a sex až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny zahubila. Jen Noe se svou rodinou se zachránil v korábu.
28 Slično kao što bijaše u dane Lotove: jeli su, pili, kupovali, prodavali, sadili, gradili.
Stejně tomu bylo s Lotem. Obyvatelé Sodomy jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli i stavěli
29 A onog dana kad Lot iziđe iz Sodome, zapljušti s neba oganj i sumpor i sve uništi.
až do dne, kdy Bůh Lota vyvedl z města. Tehdy nastala zkáza a celá Sodoma zahynula v ohni.
30 Tako će isto biti u dan kad se Sin Čovječji objavi.”
Tak překvapivý a zřejmý bude i můj příchod.
31 “U onaj dan tko bude na krovu, a stvari mu u kući, neka ne siđe da ih uzme.
Ať v té chvíli budete kdekoliv, nevracejte se už pro nic domů.
32 I tko bude u polju, neka se ne okreće natrag. Sjetite se žene Lotove!
Vzpomeňte si na Lotovu ženu. Jediné ohlédnutí po Sodomě ji stálo život.
33 Tko god bude nastojao život svoj sačuvati, izgubit će ga; a tko ga izgubi, živa će ga sačuvati.”
Kdo lpí jenom na svém pozemském životě, ztratí všechno, ale kdo ho odevzdá Bohu, bude zachráněn.
34 “Kažem vam, one će noći biti dvojica u jednoj postelji: jedan će se uzeti, drugi ostaviti.
Říkám vám: V tu noc budou dva na jednom lůžku, jednoho vezmu k sobě, druhý bude zanechán.
35 Dvije će mljeti zajedno: jedna će se uzeti, druga ostaviti.”
Dvě ženy budou spolu pracovat v kuchyni, jedna bude zachráněna, druhá zanechána.
Dva muži budou spolu dělat na jednom poli, jeden bude zachráněn, druhý zanechán.“
37 Upitaše ga na to: “Gdje to, Gospodine?” A on im reče: “Gdje bude trupla, ondje će se okupljati i orlovi.”
Učedníci se ho zeptali: „Kde se to všechno stane?“Odpověděl jim: „Tak jako supi bezpečně najdou každé mrtvé tělo, tak také nikdo na žádném místě neunikne Božímu soudu.“
