Job 40
1 I Jahve se obrati Jobu i reče mu:
A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl:
2 “Zar će se s Jakim preti još kudilac? Tužitelj Božji nek' sam odgovori!”
Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.
3 A Job odgovori Jahvi i reče:
Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl:
4 “Odveć sam malen: što da odgovorim? Rukom ću svoja zatisnuti usta.
Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá.
5 Riječ rekoh - neću više započeti; rekoh dvije - al' neću nastaviti.”
Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati.
6 Nato Jahve odgovori Jobu iz oluje i reče:
Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
7 “Bokove svoje opaši k'o junak, ja ću te pitat', a ti me pouči.
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
8 Zar bi i moj sud pogaziti htio, okrivio me da sebe opravdaš?
Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
9 Zar ti mišica snagu Božju ima, zar glasom grmjet' možeš poput njega?
Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
10 Ogrni se sjajem i veličanstvom, dostojanstvom se odjeni i slavom.
Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
11 Plani dÓe bijesom ognja jarosnoga, pogledom jednim snizi oholnika.
Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
12 Ponositoga pogledaj, slomi ga, na mjestu satri svakoga zlikovca.
Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
13 U zemlju sve njih zajedno zakopaj, u mračnu ih pozatvaraj tamnicu.
Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
14 Tada ću i ja tebi odat' hvalu što si se svojom desnicom spasio.
A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
15 A sada, dÓe promotri Behemota! Travom se hrani poput govečeta,
Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
16 u bedrima je, gle, snaga njegova, a krepkost mu u mišićju trbušnom.
Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
17 Poput cedra rep podignut ukruti, sva su mu stegna ispreplele žile.
Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
18 Mjedene cijevi kosti su njegove, zglobovi mu od željeza kvrge.
Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
19 Prvenac on je Božjega stvaranja; mačem ga je naoružao tvorac.
Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
20 Gore mu danak u hrani donose i sve zvijerje što po njima se igra.
Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
21 Pod lotosom on zavaljen počiva, guštik močvarni i glib kriju ga.
V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
22 Sjenu mu pravi lotosovo lišće, pod vrbama on hladuje potočnim.
Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
23 Nabuja li rijeka, on ne strahuje: nimalo njega ne bi zabrinulo da mu u žvale i sav Jordan jurne.
Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
24 Tko bi za oči uhvatio njega i tko bi mu nos sulicom probio?
Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
