Jakovljeva 2
1 Braćo moja, vjeru Gospodina našega Isusa Krista slavnoga ne miješajte s pristranošću!
Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.
2 Dođe li na vaš sastanak čovjek sa zlatnim prstenjem, u sjajnoj odjeći, a dođe i siromah u bijednoj odjeći
Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,
3 i vi se zagledate u onoga što nosi sjajnu odjeću te reknete: “Ti lijepo ovdje sjedni!”, a siromahu reknete: “Ti stani - ili sjedni - ondje, podno podnožja moga!”,
A popatřili byste k tomu, kterýž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto poctivě; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých:
4 niste li u sebi pristrano sudili te postali suci što naopako sude?
Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste soudcové v myšleních zlých?
5 Čujte, braćo moja ljubljena: nije li Bog one koji su svijetu siromašni izabrao da budu bogataši u vjeri i baštinici Kraljevstva što ga je obećao onima koji ga ljube?
Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, kdož jej milují?
6 A vi prezreste siromaha! Ne tlače li vas upravo bogataši? Ne vuku li vas baš oni na sudove?
Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž bohatí mocí neutiskují vás? A oniť vás i k soudům přivozují?
7 Ne psuju li oni lijepo Ime na vas zazvano?
Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?
8 Ako doista izvršujete kraljevski zakon po Pismu: Ljubi bližnjega svoga kao sebe samoga, dobro činite;
Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
9 ako li ste pristrani, grijeh činite i Zakon vas osuđuje kao prijestupnike.
Pakliť osoby přijímáte, hřešíte, a zákon vás tresce jako přestupníky.
10 Ta tko sav Zakon uščuva, a u jednome samo posrne, postao je krivac svega.
Nebo kdo by koli celého zákona ostříhal, přestoupil by pak jediné, všechněmi jest vinen.
11 Jer tko reče: Ne čini preljuba, reče i: Ne ubij. Ako dakle i ne činiš preljuba, a ubiješ, postao si prijestupnik Zakona.
Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.
12 Tako govorite i tako činite kao oni koji imaju biti suđeni po zakonu slobode.
Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.
13 Jer nemilosrdan je sud onomu tko ne čini milosrđa; a milosrđe likuje nad sudom.
Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.
14 Što koristi, braćo moja, ako tko rekne da ima vjeru, a djela nema? Može li ga vjera spasiti?
Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
15 Ako su koji brat ili sestra goli i bez hrane svagdanje
A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany živnosti vezdejší,
16 pa im tkogod od vas rekne: “Hajdete u miru, grijte se i sitite”, a ne dadnete im što je potrebno za tijelo, koja korist?
Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji, shřejte se, a najezte se, a však nedali byste jim potřeby tělesné, což to platí?
17 Tako i vjera: ako nema djela, mrtva je u sebi.
Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.
18 Inače, mogao bi tko reći: “Ti imaš vjeru, a ja imam djela. Pokaži mi svoju vjeru bez djela, a ja ću tebi djelima pokazati svoju vjeru.
Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a já tobě ukáži víru svou z skutků svých.
19 Ti vjeruješ da je jedan Bog? Dobro činiš! I đavli vjeruju, i dršću.”
Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, a však třesou se.
20 Hoćeš li spoznati, šuplja glavo, da je vjera bez djela jalova?
Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?
21 Zar se Abraham, otac naš, ne opravda djelima, kad na žrtvenik prinese Izaka, sina svoga?
Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?
22 Vidiš: vjera je surađivala s djelima njegovim i djelima se vjera usavršila
Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho, a z skutků víra dokonalá byla?
23 te se ispunilo Pismo koje veli: Povjerova Abraham Bogu i uračuna mu se u pravednost pa prijatelj Božji posta.
A tak naplněno jest písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
24 Gledajte: čovjek se opravdava djelima, a ne samom vjerom.
Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk, a ne z víry toliko?
25 Ne opravda li se slično, djelima, i Rahaba bludnica kad primi glasnike i drugim ih putom izvede?
Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši ony posly, a jinou cestou pryč vypustivši?
26 Jer kao što je tijelo bez duha mrtvo, tako je i vjera bez djela mrtva.
Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.
