Izaija 32
1 Evo po pravdi kralj kraljuje, po pravici vladaju knezovi:
Aj, v spravedlnosti kralovati bude král, a knížata v soudu panovati budou.
2 svaki je kao zavjetrina, utočište od nevremena, kao u sušnoj zemlji potoci, kao sjena u žednoj pustari.
Nebo bude muž ten jako skrýše před větrem, a schrana před přívalem, jako potokové vod na místě suchém, jako stín skály veliké v zemi vyprahlé.
3 Oči vidovitih neće više biti slijepe, uši onih što čuju slušat će pozorno;
A oči vidoucích nebudou blíkati, a uši slyšících pozorovati budou.
4 srce nerazumnih shvaćat će mudrost, mucavci će govorit' okretno i razgovijetno;
Pročež srdce bláznů nabude umění, a jazyk zajikavých prostranně a světle mluviti bude.
5 pokvarenjaka neće više zvati plemenitim, varalicu neće više držat' odličnikom.
Nebudeť více nazýván nešlechetný šlechetným, a skrbný nebude slouti štědrým.
6 Jer, pokvarenjak govori ludosti i srce mu bezakonje snuje, da počini zlodjela, da o Jahvi oholo govori; da gladnoga ostavi prazna želuca, da žednome napitak uskrati.
Proto že nešlechetný o nešlechetnosti mluví, a srdce jeho skládá nepravost, jak by provodil ošemetnost, a mluvil proti Hospodinu scestné věci, jak by znuzil duši lačného, a nápoj žíznivému odjal.
7 U varalice pakosno je oružje; on spletke samo kuje, da lažima upropasti uboge, pa i kad nevoljnik pravo dokazuje.
Také i usilování skrbného jsou škodlivá; nebo nešlechetnosti obmýšlí, jak by k záhubě přivedl ponížené slovy lživými, a mluvil proti nuznému před soudem.
8 U plemenita nakane su plemenite i plemenito on djeluje.
Ješto šlechetný obmýšlí šlechetné věci, a takovýť při tom, což šlechetného jest, státi bude.
9 Ustajte, žene nehajne, slušajte moj glas; kćeri lakoumne, čujte mi besjedu.
Ženy lhostejné, vstaňte, slyšte hlas můj; dcery bezpečně sobě počínající, ušima pozorujte řeči mé.
10 Za godinu i nekoliko dana drhtat ćete, lakoumnice, jer jematve neće biti, plodovi se neće brati.
Za mnohé dny a léta vichrovány budete, ó vy v bezpečnosti bydlící; nebo přestane vinobraní, a klizení úrod nepřijde.
11 Dršćite, nehajnice, strepite, lakoumnice, svucite se, obnažite, oko bedara kostrijet opašite!
Třestež se strachem, ó lhostejné, pohnětež se, bezpečně sobě počínající; svlecte se, a obnažte se, a přepašte se po bedrách.
12 Bijte se u prsa zbog ljupkih polja, plodnih vinograda;
Kvílíce nad prsy, nad poli výbornými a nad kmeny úrodnými.
13 zbog njiva naroda mojega što rađaju trnjem i dračem; zbog svih kuća veselih, grada razigranog.
Na zemi lidu mého trní a hloží vzejde, anobrž na všech domích veselých a městě plésajícím.
14 Jer, napuštena bit će palača, opustjet će bučni grad; Ofel i kula postat će brlog dovijeka - bit će radost divljim magarcima, paša stadima,
Nebo rozkošný palác opuštěn bude, hluk města přestane, hrad vysoký a věže obráceny budou v jeskyně na věčnost, k radosti divokým oslům, a ku pastvišti stádům.
15 dok se na nas ne izlije duh iz visina. Tad će pustinja postat' voćnjak, a voćnjak se u šumu pretvorit'.
Dokudž nebude vylit na nás duch s výsosti, a nebude obrácena poušť v pole úrodné, a pole úrodné za les počítáno.
16 U pustinji će se nastaniti pravo, i pravda će prebivati u voćnjaku.
I bude na poušti soud bydliti, a spravedlnost na poli úrodném přebývati.
17 Mir će biti djelo pravde, a plod pravednosti - trajan pokoj i uzdanje.
A zjeví se skutek spravedlnosti, pokoj, ovoce, pravím, spravedlnosti, pokoj a bezpečnost až na věky.
18 Narod će moj prebivati u nastambama pouzdanim, u bezbrižnim počivalištima.
Nebo bydliti bude lid můj v obydlí pokojném, totiž v příbytcích nejbezpečnějších a v odpočívání nejpokojnějším,
19 A šuma će biti oborena, grad će biti snižen.
Byť pak i krupobití spadlo na les, a velmi sníženo bylo město.
20 Blago vama: sijat ćete kraj svih voda, puštajući vola i magarca da slobodno idu!
Blaze vám, kteříž sejete na všelikých místech úrodných, vypouštějíc tam vola i osla.
