Izaija 3
1 Gle, Gospod, Jahve nad Vojskama, oduzima Jeruzalemu i Judeji svaku potporu, pomoć u kruhu i pomoć u vodi,
Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,
2 junaka i ratnika, suca i proroka, vrača i starješinu, pedesetnika i odličnika,
Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,
3 savjetnika i mudra gatara i onoga što se bavi čaranjem.
Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,
4 “A za glavare postavljam im djecu, dajem deranima da njima vladaju.”
A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.
5 Ljudi se glože jedan s drugim i svaki s bližnjim svojim; dijete nasrće na starca, prostak na odličnika
I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.
6 te svatko brata hvata u očinskoj kući: “Ti imaš plašt, budi nam glavarom, uzmi u ruke ovo rasulo!”
Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.
7 A on će se, u dan onaj, braniti: “Neću da budem vidar, nema u mene ni kruha ni plašta: ne stavljajte me narodu za glavara.”
Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.
8 Jeruzalem se ruši i pada Judeja, jer im se jezik i djela Jahvi protive te prkose pogledu Slave njegove.
Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.
9 Lice njihovo protiv njih svjedoči, razmeću se grijehom poput Sodome i ne kriju ga, jao njima, sami sebi propast spremaju.
Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.
10 Kažite: “Blago pravedniku, hranit će se plodom djela svojih!
Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.
11 Jao opakome, zlo će mu biti, na nj će pasti djela ruku njegovih.”
Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.
12 Deran tlači narod moj i žene njime vladaju. O narode moj, vladaoci te tvoji zavode i raskapaju put kojim hodiš.
Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.
13 Ustade Jahve da se popravda s narodom svojim,
Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.
14 Jahve dolazi na sud sa starješinama i glavarima svog naroda: “Vinograd ste moj opustošili, u vašim je kućama što oteste siromahu.
Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.
15 S kojim pravom narod moj tlačite i gazite lice siromaha?” - riječ je Jahve, Gospoda nad Vojskama.
Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.
16 I reče Jahve: “Što se to ohole kćeri sionske te ispružena vrata hode, okolo okom namiguju, koracima sitnim koracaju, grivnama na nozi zveckaju?
I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,
17 Oćelavit će Gospod tjeme kćeri sionskih, obnažit će Jahve golotinju njihovu.”
Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.
18 U onaj će dan Gospod strgnuti sve čime se ona ponosi: ukosnice i mjesečiće,
V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,
19 naušnice, narukvice i koprene,
Jablka zlatá a spinadla a čepce,
20 poveze, lančiće, pojaseve, bočice s miomirisima i privjese,
Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,
21 prstenje i nosne prstenove,
Prsteny a náčelníky,
22 skupocjene haljine i plašteve, prijevjese i torbice,
Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,
23 zrcala i košuljice, povezače i rupce.
I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.
24 Mjesto miomirisa, smrad; mjesto pojasa, konopac; mjesto kovrča, tjeme obrijano; mjesto gizdave halje, kostrijet; mjesto ljepote, žig.
A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.
25 Muževi tvoji od mača će pasti, junaci tvoji u kreševu.
Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.
26 Vrata će tvoja kukat' i tugovati, na zemlji ćeš sjedit' napuštena.
I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.
