Efežanima 5
1 Budite dakle nasljedovatelji Božji kao djeca ljubljena
Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
2 i hodite u ljubavi kao što je i Krist ljubio vas i sebe predao za nas kao prinos i žrtvu Bogu na ugodan miris.
A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
3 A bludnost i svaka nečistoća ili pohlepa neka se i ne spominje među vama, kako dolikuje svetima!
Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
4 Ni prostota, ni ludorija, ni dvosmislica, što se ne priliči, nego radije zahvaljivanje!
A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.
5 Jer dobro znajte ovo: nijedan bludnik, ili bestidnik, ili pohlepnik - taj idolopoklonik - nema baštine u kraljevstvu Kristovu i Božjemu.
Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník, ) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
6 Nitko neka vas ispraznim riječima ne zavarava: zbog toga dolazi gnjev Božji na sinove neposlušne.
Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
7 Nemajte dakle ništa s njima!
Nebývejtež tedy účastníci jejich.
8 Da, nekoć bijaste tama, a sada ste svjetlost u Gospodinu: kao djeca svjetlosti hodite -
Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
9 plod je svjetlosti svaka dobrota, pravednost i istina -
(Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě, )
10 i odlučite se za ono što je milo Gospodinu.
O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
11 A nemajte udjela u jalovim djelima tame, nego ih dapače raskrinkavajte,
A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
12 jer što potajno čine, sramota je i govoriti.
Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
13 A sve što se raskrinka, pod svjetlošću postaje sjajno; što je pak sjajno, svjetlost je.
Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.
14 Zato veli: “Probudi se, ti što spavaš, ustani od mrtvih i zasvijetljet će ti Krist.”
Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
15 Razmotrite dakle pomno kako živite! Ne kao ludi, nego kao mudri!
Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
16 Iskupljujte vrijeme jer dani su zli!
Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
17 Zato ne budite nerazumni, nego shvatite što je volja Gospodnja!
Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
18 I ne opijajte se vinom u kojem je razuzdanost, nego - punite se Duhom!
A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,
19 Razgovarajte među sobom psalmima, hvalospjevima i duhovnim pjesmama! Pjevajte i slavite Gospodina u svom srcu!
Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,
20 Svagda i za sve zahvaljujte Bogu i Ocu u imenu Gospodina našega Isusa Krista!
Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
21 Podložni budite jedni drugima u strahu Kristovu!
Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
22 Žene svojim muževima kao Gospodinu!
Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.
23 Jer muž je glava žene kao i Krist Glava Crkve - On, Spasitelj Tijela.
Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
24 Pa kao što se Crkva podlaže Kristu, tako i žene muževima u svemu!
A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.
25 Muževi, ljubite svoje žene kao što je Krist ljubio Crkvu te sebe predao za nju
Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
26 da je posveti, očistivši je kupelji vode uz riječ
Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,
27 te sebi predvede Crkvu slavnu, bez ljage i nabora ili čega takva, nego da bude sveta i bez mane.
Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.
28 Tako treba da i muževi ljube svoje žene kao svoja tijela. Tko ljubi svoju ženu, sebe ljubi.
Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.
29 Ta nitko nikada ne mrzi svoga tijela, nego ga hrani i njeguje kao i Krist Crkvu.
Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
30 Doista, mi smo udovi njegova Tijela!
Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.
31 Stoga će čovjek ostaviti oca i majku da prione uza svoju ženu; dvoje njih bit će jedno tijelo.
A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.
32 Otajstvo je to veliko! Ja smjeram na Krista i na Crkvu.
Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
33 Dakle, neka svaki od vas ljubi svoju ženu kao samog sebe, a žena neka poštuje svog muža.
Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.
