Propovjednik 10
1 Uginula muha usmrdi mirisno ulje, a i malo ludosti jače je od mudrosti i časti.
Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
2 Mudrac kroči pravim putem, a luđak krivim.
Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
3 Dovoljno je da luđak pođe putem: kako razbora nema, svakomu pokazuje da je lud.
I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
4 Ako se na te digne vladaočev gnjev, ne ostavljaj svoga mjesta, jer blagost sprečava velike grijehe.
Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
5 Ima zlo što ga vidjeh pod suncem kao prestupak koji dolazi od vladaoca:
Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
6 ludost se podiže na najviša mjesta, a veliki zauzimaju niske položaje.
Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
7 Vidjeh sluge na konjima, a knezove gdje idu pješice kao sluge.
Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
8 Tko jamu kopa, u nju pada; i tko ruši zid, ujeda ga zmija.
Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
9 Tko lomi kamenje, ono ga ranjava; tko cijepa drva, može nastradati.
Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
10 Kad zatupi željezo i oštrica mu nije nabrušena, tada treba više snage; a nagrada mudrosti je uspjeh.
Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
11 Ako zmija ujede prije čaranja, ništa onda opčaratelj ne koristi.
Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
12 Pune su miline riječi iz usta mudraca, a bezumnika upropašćuju njegove usne.
Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
13 On počinje svoje besjede ludošću i svršava ih potpunim bezumljem.
Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
14 Luđak previše govori: čovjek ne poznaje budućnost, i tko mu može kazati što će poslije njega biti?
Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
15 Luđake mori njihov trud; tko ne zna puta, ne može u grad.
Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
16 Jao tebi, zemljo, kad ti je kralj premlad i knezovi se već ujutro goste.
Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
17 Blago tebi, zemljo, kad ti je kralj plemenit i knezovi ti u svoje vrijeme blaguju da se okrijepe, a ne da se opiju.
Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
18 S lijenosti se ugiblju grede, zbog nebrige prokišnjava kuća.
Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
19 Ali su gozbe radi zabave i vino uveseljava život, a novci pribavljaju sve.
Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
20 Ni u svojoj misli ne kuni kralja, ni u svojoj ložnici ne kuni bogataša, jer će ptice odnijeti glas i kleveta lako okrilati.
Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
