1 Korinčanima 6
1 Tko bi se od vas u sporu s drugim usudio parničiti se pred nepravednima, a ne pred svetima?
Smutné je i to, že mezi sebou vedete spory před světskými soudy. Není vám hanba?
2 Ili zar ne znate da će sveti suditi svijet? Pa ako ćete vi suditi svijet, zar niste vrijedni suditi sitnice?
Cožpak křesťané, kterým jednou bude svěřen soud nad celým světem, nejsou schopni dohodnout se sami mezi sebou?
3 Ne znate li da ćemo suditi anđele, kamo li ne ono svagdanje?
Nevíte, že jednou máte soudit i anděly?
4 A vi, kad imate sporove o svagdanjem, sucima postavljate one do kojih Crkva ništa ne drži!
Co jsou proti tomu nějaké obchodní záležitosti? Styďte se, že vám tohle musím vytýkat.
5 Vama na sramotu govorim. Tako? Zar nema među vama ni jednoga mudra koji bi mogao rasuditi među braćom?
To se mezi vámi nenajde ani jeden, kdo by vás rozsoudil? Není v takovém případě lepší nést křivdu než žalovat na svého bratra u nekřesťanů? Určitě tím uděláte svému Pánu větší čest.
6 Nego brat se s bratom parniči, i to pred nevjernicima?
7 Zapravo, već vam je to nedostatak što se parničite među sobom. Zašto radije ne trpite nepravdu? Zašto se radije ne pustite oplijeniti?
8 Nego vi činite nepravdu i plijenite, i to braću.
9 Ili zar ne znate da nepravednici neće baštiniti kraljevstva Božjega? Ne varajte se! Ni bludnici, ni idolopoklonici, ni preljubnici, ni mekoputnici, ni muškoložnici,
Myslíte, že do Božího království se dostane někdo hříšný? Neklamte sami sebe. Žádný chamtivec a požitkář, ani cizoložník nebo homosexuál,
10 ni kradljivci, ni lakomci, ni pijanice, ni psovači, ni razbojnici neće baštiniti kraljevstva Božjega.
ani zloděj, opilec a hrubián do Božího království nevkročí!
11 To evo, bijahu neki od vas, ali oprali ste se, ali posvetili ste se, ali opravdali ste se u imenu Gospodina našega Isusa Krista i u Duhu Boga našega.
I vy jste takoví bývali ale byli jste očištěni, prohlášeni za bezúhonné a odděleni pro Boha prostřednictvím jeho Ducha, a to zásluhou Ježíše Krista.
12 “Sve mi je dopušteno!” Ali - sve ne koristi. “Sve mi je dopušteno!” Ali - neću da mnome išta vlada.
Křesťanství – to není žádný seznam „smíš – nesmíš“. Nic nám není zakázáno, ne všechno nám však prospívá. Ke všemu smíme přistupovat svobodně – ale ne tak, aby nás to nakonec ovládlo.
13 “Jela trbuhu, a trbuh jelima; Bog će i jedno i drugo uništiti.” Ali ne tijelo bludnosti, nego Gospodinu, i Gospodin tijelu!
Bůh nám dal chuť k jídlu a žaludek pro přijímání potravy; ovšem ani jedno ani druhé tu nebude věčně. Smilstvo je však problém daleko vážnější. Tělo nám nebylo dáno k tomu, abychom ho zneužívali, ale aby sloužilo Kristu.
14 Ta Bog koji je Gospodina uskrisio i nas će uskrisiti snagom njegovom.
A stejnou mocí, jakou vzkřísil Bůh Krista, vzkřísí také nás.
15 Ne znate li da su tijela vaša udovi Kristovi? Hoću li dakle uzeti udove Kristove i učiniti ih udovima bludničinim? Nipošto!
Naše těla jsou vlastně buňkami těla Kristova.
16 Ili zar ne znate: tko uz bludnicu prione, jedno je tijelo? Jer veli se: Bit će njih dvoje jedno tijelo.
Jak bychom mohli něco takového spojovat s prodejnou ženou? Mojžíš říká, že „dva se stanou jedním tělem“. Je myslitelné a lze si vůbec představit jedno tělo ze dvou tak rozdílných „materiálů“?
17 A tko prione uz Gospodina, jedan je duh.
My přece máme usilovat o jinou jednotu – o jednotu s Kristem!
18 Bježite od bludnosti! Svaki grijeh koji učini čovjek, izvan tijela je, a bludnik griješi protiv svojega tijela.
Proto se varujte smilstva. Ostatní přestupky se těla přímo nedotýkají, ale smilstvem se proviňujete na svém vlastním těle.
19 Ili zar ne znate? Tijelo vaše hram je Duha Svetoga koji je u vama, koga imate od Boga, te niste svoji.
Mějte na paměti, že vaše tělo je chrámem svatého Ducha, který v něm bydlí a kterého vám dal Bůh.
20 Jer kupljeni ste otkupninom. Proslavite dakle Boga u tijelu svojem!
Nepatříte už sami sobě, byli jste koupeni – a velmi draze koupeni. Ať tedy i vaše tělo dělá Bohu čest!
