< Matayo 9 >
1 Che Yesu ŵajinjile mu ngalaŵa, ŵajombweche litanda ni kwika mmusi wao.
Καὶ ⸀ἐμβὰς⸀εἰςπλοῖον διεπέρασεν καὶ ἦλθεν εἰς τὴν ἰδίαν πόλιν.
2 Pelepo ŵandu ŵampeleche mundu jumo jwatatele chiilu, ali agonile mu chitagala. Nipele Che Yesu paŵachiweni chikulupi chao, ŵansalile mundu jwakutatala jula, “Muusimane mtima, ambusanga! Nlecheleswe sambi syenu.”
Καὶ ἰδοὺ προσέφερον αὐτῷ παραλυτικὸν ἐπὶ κλίνης βεβλημένον. καὶ ἰδὼν ὁ Ἰησοῦς τὴν πίστιν αὐτῶν εἶπεν τῷ παραλυτικῷ· Θάρσει, τέκνον· ⸀ἀφίενταί⸂σου αἱ ἁμαρτίαι.
3 Nipele, ŵakwiganya Malajisyo ŵane ŵatandite ganisya mmitima jao aninkuti, “Mundu ju akwatukana Akunnungu!”
καὶ ἰδού τινες τῶν γραμματέων εἶπαν ἐν ἑαυτοῖς· Οὗτος βλασφημεῖ.
4 Che Yesu ŵasimanyi ng'anisyo syao ni ŵausisye, “Kwachichi nkuganisya yangalumbana mmitima jenu?
καὶ ⸀εἰδὼςὁ Ἰησοῦς τὰς ἐνθυμήσεις αὐτῶν εἶπεν· ⸀Ἱνατίἐνθυμεῖσθε πονηρὰ ἐν ταῖς καρδίαις ὑμῶν;
5 Chichi chili chakwepepala nnope, kusala, ‘Sambi syenu silecheleswe,’ pane kusala, ‘Njimuche, Njaule?’
τί γάρ ἐστιν εὐκοπώτερον, εἰπεῖν· ⸀Ἀφίενταίσου αἱ ἁμαρτίαι, ἢ εἰπεῖν· ⸀Ἔγειρεκαὶ περιπάτει;
6 Nambo, ngusaka mmanyilile kuti Mwana jwa Mundu akwete ukombole pa chilambo pano wa kwalechelesya ŵandu sambi syao.” Pelepo ŵansalile jwakutatala jo, “Njimuche, njigale chitagala chenu njaule kumangwenu.”
ἵνα δὲ εἰδῆτε ὅτι ἐξουσίαν ἔχει ὁ υἱὸς τοῦ ἀνθρώπου ἐπὶ τῆς γῆς ἀφιέναι ἁμαρτίας— τότε λέγει τῷ παραλυτικῷ· ⸀Ἐγερθεὶςἆρόν σου τὴν κλίνην καὶ ὕπαγε εἰς τὸν οἶκόν σου.
7 Nipele, mundu jo ŵajimwiche ni kwaula kumangwao.
καὶ ἐγερθεὶς ἀπῆλθεν εἰς τὸν οἶκον αὐτοῦ.
8 Ŵandu wose mu mpingo wo paŵaiweni yeleyo, ŵasimosile ni kukamulwa ni lipamba, ŵaakusisye Akunnungu uŵapele ŵandu ukombole wanti yele.
ἰδόντες δὲ οἱ ὄχλοι ⸀ἐφοβήθησανκαὶ ἐδόξασαν τὸν θεὸν τὸν δόντα ἐξουσίαν τοιαύτην τοῖς ἀνθρώποις.
9 Che Yesu ŵatyosile pelepo, ni paŵajaulaga, ŵambweni mundu jumo ali atemi mu nyuumba ja kulipila nsongo liina lyakwe che Matayo. Nipele Che Yesu ŵansalile, “Munguye.” Nombe che Matayo, ŵajimwiche ni kwakuya.
Καὶ παράγων ὁ Ἰησοῦς ἐκεῖθεν εἶδεν ἄνθρωπον καθήμενον ἐπὶ τὸ τελώνιον, Μαθθαῖον λεγόμενον, καὶ λέγει αὐτῷ· Ἀκολούθει μοι· καὶ ἀναστὰς ἠκολούθησεν αὐτῷ.
10 Che Yesu paŵaliji mu nyuumba ji che Matayo kulya chakulya, ŵakukumbikanya nsongo ŵajinji ni ŵaali ni sambi ŵaiche ni kutama pamo nawo ni ŵakulijiganya ŵao.
Καὶ ἐγένετο αὐτοῦ ἀνακειμένου ἐν τῇ οἰκίᾳ, ⸀καὶἰδοὺ πολλοὶ τελῶναι καὶ ἁμαρτωλοὶ ἐλθόντες συνανέκειντο τῷ Ἰησοῦ καὶ τοῖς μαθηταῖς αὐτοῦ.
11 Mafalisayo paŵaiweni yeleyo, ŵausisye ŵakulijiganya ŵa Che Yesu, “Kwachichi jwakunjiganya akulya pamo ni ŵakukumbikanya nsongo ni ŵaali ni sambi?”
καὶ ἰδόντες οἱ Φαρισαῖοι ⸀ἔλεγοντοῖς μαθηταῖς αὐτοῦ· Διὰ τί μετὰ τῶν τελωνῶν καὶ ἁμαρτωλῶν ἐσθίει ὁ διδάσκαλος ὑμῶν;
12 Che Yesu ŵagapilikene gelego ni ŵajanjile, “Ŵangakulwala ngakwalajila ŵantela, ikaŵe ŵakulwala ni ŵakwalajila ŵantela.
ὁ ⸀δὲἀκούσας ⸀εἶπεν Οὐ χρείαν ἔχουσιν οἱ ἰσχύοντες ἰατροῦ ἀλλὰ οἱ κακῶς ἔχοντες.
13 Nipele, njaule nkalijiganye malumbo ga maloŵe ga, ‘Ngusaka chanasa, ngaŵa mbopesi.’ Nganiika kukwaŵilanga ŵandu ŵakupanganya yambone paujo pa Akunnungu nambo ŵaali ni sambi.”
πορευθέντες δὲ μάθετε τί ἐστιν· Ἔλεος θέλω καὶ οὐ θυσίαν· οὐ γὰρ ἦλθον καλέσαι δικαίους ἀλλὰ ⸀ἁμαρτωλούς
14 Nipele, ŵakulijiganya ŵa che Yohana Ŵakubatisya ŵajaulile Che Yesu ni kwausya, “Uweji ni Mafalisayo tukutaŵa kaŵilikaŵili, kwachichi ŵakulijiganya ŵenu ngakutaŵa?”
Τότε προσέρχονται αὐτῷ οἱ μαθηταὶ Ἰωάννου λέγοντες· Διὰ τί ἡμεῖς καὶ οἱ Φαρισαῖοι νηστεύομεν ⸀πολλά οἱ δὲ μαθηταί σου οὐ νηστεύουσιν;
15 Che Yesu ŵajanjile, “Uli, nkuganisya kuti nkukombola kwatendekasya achambusanga ŵa mlombela asupuche akuno ali pamo nawo? Ngwamba! Nambo chikaiche katema pachajigalikwe mlombela jo pasikati jao, gele moŵa go chachitaŵa.
καὶ εἶπεν αὐτοῖς ὁ Ἰησοῦς· Μὴ δύνανται οἱ υἱοὶ τοῦ νυμφῶνος πενθεῖν ἐφʼ ὅσον μετʼ αὐτῶν ἐστιν ὁ νυμφίος; ἐλεύσονται δὲ ἡμέραι ὅταν ἀπαρθῇ ἀπʼ αὐτῶν ὁ νυμφίος, καὶ τότε νηστεύσουσιν.
16 “Ngapagwa mundu jwakutotela chigamba cha nguo jasambano mu nguo jewisale. Atamuno atendaga yeleyo chigamba chasambano cho chichipapule nguo jo, ni upapuche wakwe chiupundanganye.
οὐδεὶς δὲ ἐπιβάλλει ἐπίβλημα ῥάκους ἀγνάφου ἐπὶ ἱματίῳ παλαιῷ· αἴρει γὰρ τὸ πλήρωμα αὐτοῦ ἀπὸ τοῦ ἱματίου, καὶ χεῖρον σχίσμα γίνεται.
17 Sooni ngapagwa ŵandu ŵakutaga divai jasambano mu misaku jewisale jekolochekwe ni mapende. Pakuŵa jele divai jasambano jo chijipapule misaku ni divai chijimwasiche ni misaku jo chijijonasiche. Nambo ŵandu akutaga divai jasambano mu misaku jasambano ni yose yana iŵili ikugosekwa.”
οὐδὲ βάλλουσιν οἶνον νέον εἰς ἀσκοὺς παλαιούς· εἰ δὲ μή γε, ῥήγνυνται οἱ ἀσκοί, καὶ ὁ οἶνος ἐκχεῖται καὶ οἱ ἀσκοὶ ⸀ἀπόλλυνται ἀλλὰ βάλλουσιν οἶνον νέον εἰς ἀσκοὺς καινούς, καὶ ἀμφότεροι συντηροῦνται.
18 Nipele, Che Yesu paŵaliji nkuŵecheta gelego, ŵaiche chilongola jumo jwa Chiyahudi, ŵatindiŵalile ni kuti, “Mwali jwangu akuwa sampano. Nambo, choonde twende nkaasajichile nkono wenu kuti akole umi.”
Ταῦτα αὐτοῦ λαλοῦντος αὐτοῖς ἰδοὺ ἄρχων εἷς ⸀ἐλθὼνπροσεκύνει αὐτῷ λέγων ὅτι Ἡ θυγάτηρ μου ἄρτι ἐτελεύτησεν· ἀλλὰ ἐλθὼν ἐπίθες τὴν χεῖρά σου ἐπʼ αὐτήν, καὶ ζήσεται.
19 Che Yesu ŵajimi ni kunkuya, ŵakulijiganya ŵao ŵajawile pamo nawo.
καὶ ἐγερθεὶς ὁ Ἰησοῦς ⸀ἠκολούθειαὐτῷ καὶ οἱ μαθηταὶ αὐτοῦ.
20 Jwakopochele jwankongwe jumo juŵalwalaga magono kwa yaka likumi ni iŵili, ŵannyichilile Che Yesu panyuma, ŵakwaiye lujenje lwa mwinjilo wao.
Καὶ ἰδοὺ γυνὴ αἱμορροοῦσα δώδεκα ἔτη προσελθοῦσα ὄπισθεν ἥψατο τοῦ κρασπέδου τοῦ ἱματίου αὐτοῦ·
21 Ŵatesile yeleyo pakuŵa ŵaganisisye muntima mwao kuti, “Nakwayaga pe mwinjilo wakwe, chilame.”
ἔλεγεν γὰρ ἐν ἑαυτῇ· Ἐὰν μόνον ἅψωμαι τοῦ ἱματίου αὐτοῦ σωθήσομαι.
22 Nombe Che Yesu ŵagalawiche, ŵamweni ni ŵansalile, “Muusimane ntima, mwanangu, chikulupi chenu chinnamisye.” Jwankongwe jo ŵalamile katema kakoko.
ὁ δὲ Ἰησοῦς ⸀στραφεὶςκαὶ ἰδὼν αὐτὴν εἶπεν· Θάρσει, θύγατερ· ἡ πίστις σου σέσωκέν σε. καὶ ἐσώθη ἡ γυνὴ ἀπὸ τῆς ὥρας ἐκείνης.
23 Nipele Che Yesu ŵaiche mu nyuumba ja chilongola jula. Ni ŵaweni ŵakugomba ipeta ni mpingo wa ŵandu aninkulila kwa malumbo,
καὶ ἐλθὼν ὁ Ἰησοῦς εἰς τὴν οἰκίαν τοῦ ἄρχοντος καὶ ἰδὼν τοὺς αὐλητὰς καὶ τὸν ὄχλον θορυβούμενον
24 ni ŵatite, “Ntyochanje pelepa, pakuŵa mwali ju nganajasika, agambile gona pe.” Ni ŵanyawo ŵaasechile.
⸀ἔλεγεν Ἀναχωρεῖτε, οὐ γὰρ ἀπέθανεν τὸ κοράσιον ἀλλὰ καθεύδει· καὶ κατεγέλων αὐτοῦ.
25 Ŵandu ŵala paŵaŵinjikwe, Che Yesu ŵajinjile nkati, ŵankamwile nkono mwali jula, nombejo ŵajimwiche.
ὅτε δὲ ἐξεβλήθη ὁ ὄχλος, εἰσελθὼν ἐκράτησεν τῆς χειρὸς αὐτῆς, καὶ ἠγέρθη τὸ κοράσιον.
26 Ngani jila jajenele pa chilambo pala pose.
καὶ ἐξῆλθεν ἡ φήμη αὕτη εἰς ὅλην τὴν γῆν ἐκείνην.
27 Che Yesu ŵatyosile pelepo, ni paŵaliji nkwaula, ŵandu ŵaŵili ŵangakulola ŵankuiye achinyanyisyaga, “Choonde Mwana ju che Daudi ntukolele chanasa!”
Καὶ παράγοντι ἐκεῖθεν τῷ Ἰησοῦ ἠκολούθησαν ⸀αὐτῷδύο τυφλοὶ κράζοντες καὶ λέγοντες· Ἐλέησον ἡμᾶς, ⸀υἱὲΔαυίδ.
28 Che Yesu paŵajinjile mu nyuumba, ŵangakulola wala ŵajaulile, nombejo ŵausisye, “Ana nkukulupilila kuti ngukombola kunlamya?” Nombewo ŵajanjile, “Elo, Ambuje.”
ἐλθόντι δὲ εἰς τὴν οἰκίαν προσῆλθον αὐτῷ οἱ τυφλοί, καὶ λέγει αὐτοῖς ὁ Ἰησοῦς· Πιστεύετε ὅτι δύναμαι τοῦτο ποιῆσαι; λέγουσιν αὐτῷ· Ναί, κύριε.
29 Pelepo Che Yesu ŵagakwaiye meeso gao, ŵatite, “Iŵeje kukwenu mpela inkuti pakukulupilila.”
τότε ἥψατο τῶν ὀφθαλμῶν αὐτῶν λέγων· Κατὰ τὴν πίστιν ὑμῶν γενηθήτω ὑμῖν.
30 Meeso gao gaugwiche. Nombe Che Yesu ŵakanyisye kwa nnope kuti, “Ngasimunsalila mundu jwalijose ngani ji.”
καὶ ἠνεῴχθησαν αὐτῶν οἱ ὀφθαλμοί. καὶ ⸀ἐνεβριμήθηαὐτοῖς ὁ Ἰησοῦς λέγων· Ὁρᾶτε μηδεὶς γινωσκέτω·
31 Nambo ŵanyawo ŵatyosile ni kutanda kwenesya ngani si Che Yesu mchilambo chila chose.
οἱ δὲ ἐξελθόντες διεφήμισαν αὐτὸν ἐν ὅλῃ τῇ γῇ ἐκείνῃ.
32 Ŵandu ŵaŵili ŵala paŵaliji nkutyoka, ŵandu ŵane ŵannyichisye Che Yesu mundu jumo jwangakuŵecheta kwa ligongo lya kukamulwa ni masoka.
Αὐτῶν δὲ ἐξερχομένων ἰδοὺ προσήνεγκαν αὐτῷ ⸀ἄνθρωπονκωφὸν δαιμονιζόμενον·
33 Paŵankopwesye masoka papopo mundu jwangakuŵecheta jula, ŵatandite kuŵecheta. Ŵandu ŵasimosile nikuti, “Nganigawoneche kose gelega mu chilambo cha ku Isilaeli!”
καὶ ἐκβληθέντος τοῦ δαιμονίου ἐλάλησεν ὁ κωφός. καὶ ἐθαύμασαν οἱ ὄχλοι λέγοντες· Οὐδέποτε ἐφάνη οὕτως ἐν τῷ Ἰσραήλ.
34 Nambo Mafalisayo ŵatite, “Akugakoposya masoka kwa machili ga jwankulu jwa masoka.”
οἱ δὲ Φαρισαῖοι ἔλεγον· Ἐν τῷ ἄρχοντι τῶν δαιμονίων ἐκβάλλει τὰ δαιμόνια.
35 Che Yesu ŵasyungwile mose mmisi ni mmisinda jose, achijiganyaga mmajumba gao ga kupopelela, ni kulalichila Ngani Jambone ja Umwenye wa Akunnungu ni kwalamisya ŵandu ilwele yose ni kulaga kwakulikose.
Καὶ περιῆγεν ὁ Ἰησοῦς τὰς πόλεις πάσας καὶ τὰς κώμας, διδάσκων ἐν ταῖς συναγωγαῖς αὐτῶν καὶ κηρύσσων τὸ εὐαγγέλιον τῆς βασιλείας καὶ θεραπεύων πᾶσαν νόσον καὶ πᾶσαν ⸀μαλακίαν
36 Nipele, paŵaweni ŵandu, mipingo kwa mipingo, ŵakolele chanasa pakuŵa ŵapesile ni kukola lipamba chisau ngondolo syangali ni jwakuchinga.
Ἰδὼν δὲ τοὺς ὄχλους ἐσπλαγχνίσθη περὶ αὐτῶν ὅτι ἦσαν ἐσκυλμένοι καὶ ἐρριμμένοι ⸀ὡσεὶπρόβατα μὴ ἔχοντα ποιμένα.
37 Pelepo ŵaasalile ŵakulijiganya ŵao, “Magungulo gali gamajinji, nambo ŵakugungula nganatupa.
τότε λέγει τοῖς μαθηταῖς αὐτοῦ· Ὁ μὲν θερισμὸς πολύς, οἱ δὲ ἐργάται ὀλίγοι·
38 Nipele mwapopele Ambuje ŵa magungulo, apeleche ŵakupanganya masengo mmagungulo gao.”
δεήθητε οὖν τοῦ κυρίου τοῦ θερισμοῦ ὅπως ἐκβάλῃ ἐργάτας εἰς τὸν θερισμὸν αὐτοῦ.