Matayo 22
1 Che Yesu ŵaŵechetenawo sooni kwa itagu achitiji,
Ježíš jim vyprávěl další příběh:
2 “Umwenye wa kwinani ulandene ni mwenye jumpepe juŵantendele mwanagwe chindimba cha chakulya cha ulombela.
„Když Bůh nabízí účast ve svém království, je jako král, který připravil velkou hostinu při svatbě svého syna.
3 Nipele ŵatumile achikapolo ŵao kukwaŵilanga ŵaalaliche kwika ku ulombela, nambo ŵakanile kwika.
Pozvaných bylo mnoho, ale když pro ně přišli královi poslové, odmítli pozvání.
4 Ŵaatumile sooni achikapolo ŵane, achitiji, ‘Mwasalile ŵalalichikwe ŵala kuti, jwammale kolosya yakulya yangu, sikite ng'ombe jangu ja nkambaku ni ng'ombe sine syakunakana, inayose ili chile, njise ku ulombela.’
Král k nim poslal ještě jednou se vzkazem: ‚Je pro vás připravena bohatá hostina, přijďte!‘
5 Nambo ŵandu ŵala ŵakanile kwika, ŵajawile, jumo ku ngunda wakwe, ni jwine ku masengo gakwe,
Ale pozvaní to vůbec nebrali vážně. Jeden šel za prací na své pole, jiný za obchodem, někteří se dokonce králových poslů zmocnili, ztýrali je a několik jich zabili.
6 ni ŵane ŵaakamwile achikapolo ŵala ŵaputile ni ŵane kwaulaga.
7 Mwenye jula ŵatumbile, ŵaatumile ŵandu ŵangondo ŵao kuti akaaulaje ŵakuulaga ŵala ni kuchoma mooto musi wao.
To krále popudilo, poslal vojsko, dal ty ukrutníky pobít a město vypálit.
8 Nipele ŵaasalile achikapolo ŵao, ‘Ulombela uli chile, nambo unalaliche ŵala nganaŵajilwa.
Potom řekl svým poslům: ‚Hostina je připravena, ale svatební hosté jí nebyli hodni.
9 Nipele njaule mmalekano ni ŵanawose uchinkaasimane, nkaaŵilanje aichanje ku chindimba cha chakulya cha ulombela.’
Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho potkáte.‘
10 Achikapolo ŵao ŵala ŵatyosile, ŵajawile mmatala, ŵaichenawo wose uŵasimene nawo, ŵangalumbana ni ŵambone. Nyuumba ja ulombela jagumbele achalendo.
Poslové tedy šli a přivedli všechny, které našli, ubohé i slušné, takže svatební síň se zaplnila.
11 “Nambo paŵajinjile mwenye ku kwalola achalendo, ŵammweni mundu jumo jwanganatakula nguo sya ulombela.
Když vstoupil král, aby hosty přivítal, uviděl jednoho, který nepřijal svatební oděv.
12 Mwenye ŵammusisye, ‘Ambusanga, njinjile chinauli, nomwe nganinkola nguo sya ulombela?’ Nambo ŵelewo ŵamyalele.
Řekl mu: ‚Člověče, jak jsi se odvážil vejít bez svatebních šatů?‘On mlčel.
13 Nipele, mwenye ŵaasalile achikatumetume ŵao, ‘Muntaŵe makongolo ni makono, mkamponye paasa ku chipi, kweleko chakalile ni kuchilimya meeno.’”
Král pak rozkázal sluhům: ‚Svažte ho a vyhoďte ven do tmy, kde bude jen nářek a utrpení.
14 Che Yesu ŵamalichisye achitiji, “Ŵajinji ŵakuŵilanjikwa, nambo ŵasagulikwe nganatupa.”
Mnoho je pozvaných, ale těch, kteří skutečně vejdou, je málo.‘“
15 Nipele, Mafalisayo ŵajawile, ŵajilene itajile pa kwatanjisya Che Yesu kwa maloŵe gao.
Farizejové se sešli, aby se domluvili na taktice, jak Ježíše chytit do léčky. Chtěli ho vyprovokovat k slovům, kterých by pak mohli použít k obžalobě.
16 Nipele, ŵaatumile ŵakulijiganya ŵao, pamo ni ŵakulijiganya ŵa mumpingo u che Helode ku Che Yesu. Ŵausisye achitiji, “Jwakwiganya, tukumanyilila kuti mmwe ndi mundu jwakulupilichika, nkwiganya litala lya Akunnungu kwa usyene, pangaganisya ŵandu akusala chichi, pakuŵa ngankulola ukulu wa mundu.
Poslali k němu své žáky spolu s Herodovými stoupenci a ti řekli: „Mistře, víme, že jsi čestný a že pravdivě učíš cestě k Bohu, bez ohledu na to, jaké kdo má postavení.
17 Sambano, ntusalile, nkuganisya ichichi? Uli ili yambone kulipa nsongo kwa mwenye jwankulu jwa ku Loma pane akuŵilanjikwa che Kaisali, pane tunalipe?”
Řekni nám: Je správné odvádět římské vládě daň?“
18 Nambo Che Yesu ŵaumanyilile nningwa wao wangalumbana, ŵaasalile, “Kwachichi nkuuninga, ŵanyamwe ŵaulamba?
Ježíš však prohlédl jejich zlý úmysl. „Vy pokrytci!“zvolal. „Proč se mne snažíte nachytat takovými otázkami?
19 Munosye mbiya ja kulipila nsongo.” Nombewo ŵaiche nawo likobili.
Ukažte mi minci!“Oni mu podali denár.
20 Nipele, Che Yesu ŵausisye, “Aku ku meeso ku ni liina li ya ŵaani?”
„Čí obraz a jméno je na něm vyraženo?“
21 Ŵajanjile, “Che Kaisali.” Pelepo Che Yesu ŵaasalile ŵanyawo kuti, “Nipele, i che Kaisali mwapeje che Kaisali, ni ya Akunnungu mwapeje Akunnungu.”
„Císaře, “odpověděli. On jim na to řekl: „Co je tedy císařovo, dávejte císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“
22 Paŵagapilikene gele ŵasimosile, ŵalesile, ŵajawile.
Zaskočeni tou odpovědí, odešli.
23 Lye lyuŵa lyo, Masadukayo ŵane ŵakuti ngapagwa kusyuka ŵaichilile Che Yesu,
Také za ním přišli saducejové, kteří tvrdí, že vzkříšení z mrtvých je nemožné. Předložili mu nepravděpodobný příběh:
24 nipele, ŵausisye, “Jwakwiganya, che Musa ŵatite mundu jwalombele awaga pangaleka ŵanache, ikusachilwa mpwakwe annombele jwankongwe jwawililwe ni ŵankwakwe, kuti ammelechele ŵanache nkulugwe.
„Mistře, v Mojžíšově zákoně čteme, že svobodný švagr je povinen vzít si bezdětnou vdovu po svém bratru, aby v dětech zachoval bratrovo jméno.
25 Nipele, pa musi petu pano ŵapali ŵandu saba ŵaŵapagwile lutumbo lumo. Jwaandanda jo ŵalombele ni ŵawile pangali ŵanache, ni mpwakwe ŵannombile jwankongwe jula.
U nás se vyskytl tento případ: Bylo sedm bratrů. První z nich se oženil a potom jako bezdětný zemřel, takže jeho žena se stala manželkou druhého bratra.
26 Iyoyo yaliji kwa jwaaŵili jula ni jwaatatu ni mpaka ŵanawose saba.
Tento bratr také zemřel bez dětí, a tak se opakovalo u druhého, třetího – a nakonec u všech sedmi bratrů.
27 Paŵamasile kuwa ŵanawose saba, jwankongwe jula ŵawile.
Poslední ze všech zemřela i ta žena.
28 Nambi, pa lyuŵa lya kusyuka jwele jwankongwe chaŵe jwa ŵaani mwa ŵele saba wo? Pakuŵa wose saba ŵannombile.”
Kterému z těch bratrů bude patřit po vzkříšení? Byla přece manželkou všech sedmi!“
29 Che Yesu ŵajanjile ŵanyawo, “Ŵanyamwe nkosele pakuŵa ngankugamanyilila Malembelo ga Akunnungu atamuno ukombole wa Akunnungu.
Ježíš odpověděl: „Mluvíte nesmysly, protože neznáte ani Písmo ani Boží moc.
30 Pakuŵa pachachisyuka ŵawe ngalombela atamuno kulombwa, chaaŵe mpela achikatumetume ŵa kwinani.
Po vzkříšení zaniknou tělesné vztahy. Lidé nebudou žít v manželství, ale budou tvořit Boží rodinu.
31 Nambo yankati kusyuka kwa ŵawe, uli, nganinsyoma aila iŵansalile Akunnungu? Ŵansalile,
A pokud jde o vzkříšení z mrtvých, pak čtěte pozorně Písmo. Jak nazývá Bůh sám sebe?
32 ‘Une ndili Akunnungu ŵa che Iblahimu ni Akunnungu ŵa che Isaka ni Akunnungu ŵa che Yakobo.’ Nipele ŵele nganaŵa Akunnungu ŵa ŵawe, nambo ŵa ŵajumi.”
Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. On není Bohem mrtvých, ale živých.“
33 Mpingo wa ŵandu ula paŵapilikene yeleyo, ŵagasimosile majiganyo gao.
Tyto Ježíšovy odpovědi udělaly na lidi hluboký dojem.
34 Mafalisayo paŵapilikene kuti Che Yesu ŵamyalesye Masadukayo, ŵasongangene pamo.
Farizejové se doslechli, jak Ježíš umlčel saduceje.
35 Jumo jwao, ŵakwiganya malajisyo, ŵausisye Che Yesu achalingaga kuti,
Pověřili jednoho ze svých vykladačů Písma, aby ho vyzkoušel:
36 “Jwakwiganya, likanyo chi lyalili lyekulungwa mu Malajisyo?”
„Mistře, které přikázání je v zákoně nejvýznamnější?“
37 Che Yesu ŵanjanjile, “‘Mwanonyele Ambuje Akunnungu ŵenu ni ntima wenu wose ni mbumu jenu jose ni lunda lwenu lose.’
Ježíš mu odpověděl: „ ‚Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, duší i myslí.‘
38 Alili ni likanyo lyekulungwa ni lyaandanda.
To je první a nejdůležitější přikázání.
39 Ni lyaaŵili lyalikulandana ni lyele, lili, ‘Munnonyele njenu mpela yankuti pakulinonyela mwasyene.’
Druhé v pořadí důležitosti je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘
40 Malajisyo gose ga Akunnungu gaŵapele che Musa ni majiganyo ga ŵakulondola ŵa Akunnungu gakukulupilila ge makanyo gaŵili ga.”
Na těch dvou přikázáních stojí celý Mojžíšův zákon a odkaz proroků.“
41 Paŵasongangene pamo Mafalisayo, Che Yesu ŵausisye,
Potom Ježíš, obklopen farizeji, se jich zeptal:
42 “Ŵanyamwe nkuganisya uli yankati Kilisito? Uli ali mwanagwao ŵaani?” Ŵajanjile, “Ŵa che Daudi.”
„Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?“Odpověděli: „Davidův.“
43 Che Yesu ŵaasalile, “Nipele, kwachichi che Daudi kwa ukombole wa Mbumu jwa Akunnungu akwaŵilanga Ambuje? Pakuŵa ŵatite,
On na to řekl: „Jak by mohl David svého vlastního potomka nazývat Pánem? Vždyť o něm z podnětu Ducha svatého píše v žalmu:
44 ‘Ambuje ŵaasalile Ambuje ŵangu, ntame kundyo, mpaka pachinaaŵiche ŵammagongo ŵenu paasi pa makongolo genu.’
‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud ti nepodložím tvé nepřátele k nohám.‘
45 Nipele, iŵaga che Daudi akwaŵilanga Kilisito ‘Ambuje’ ikukomboleka chinauli kuti ali mwanagwao?”
Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem?“
46 Ngapagwa mundu jwalijose juŵakombwele kwanga. Chitandile lyuŵa lyo ngapagwa juŵalinjile sooni kummusya.
Na to nikdo nedovedl odpovědět a už se mu neodvážili klást další otázky.
