< Maliko 8 >

1 Pa moŵa go, mpingo wekulungwa wa ŵandu wasongangene sooni. Pakuŵa nganakolanga chakulya, Che Yesu ŵaaŵilasile ŵakulijiganya ŵao ni kwasalila,
Ní ọjọ́ kan, bí ọ̀pọ̀ ènìyàn ti péjọ, kò sí oúnjẹ fún wọn mọ́ láti jẹ. Jesu pe àwọn ọmọ-ẹ̀yìn rẹ̀.
2 “Ngwakolela chanasa ŵandu ŵa, ligongo atemi none kwa moŵa gatatu ni nganakolanga chakulya.
Ó wí fún wọn pé, “Àánú ọ̀pọ̀ ènìyàn wọ̀nyí ṣe mí nítorí pé ó tó ọjọ́ mẹ́ta tí wọ́n ti wà níhìn-ín, kò sì sí ohun kan tí ó kù sílẹ̀ fún wọn láti jẹ.
3 Naalekaga ajaulangane mmangwao ni sala, komboleka chakomochanje mwitala, pakuŵa ŵampepe mwa ŵanyaŵa atyochele kwakutalika.”
Bí mo bá sọ fún wọn láti máa lọ sí ilé wọn bẹ́ẹ̀ pẹ̀lú ebi, wọn yóò dákú lójú ọ̀nà, nítorí pé àwọn mìíràn nínú wọn ti ọ̀nà jíjìn wá.”
4 Ŵakulijiganya ŵao ŵambusisye, “Patuli pano mwipululu, ana chitupate kwapi chakulya chakomboleka kwalisya ŵandu wose ŵa?”
Àwọn ọmọ-ẹ̀yìn rẹ̀ béèrè pé, “Níbo ni a ó ti rí àkàrà tí ó tó láti fi bọ́ wọn nínú aṣálẹ̀ yìí?”
5 Che Yesu ŵausisye, “Ana nkwete mikate jilingwa?” Ŵanyawo ŵajanjile, “Saba.”
Jesu béèrè lọ́wọ́ wọn pé, “Ìṣù àkàrà mélòó lẹ ní lọ́wọ́?” Wọ́n fèsì pé, “Ìṣù àkàrà méje.”
6 Che Yesu ŵaasalile ŵandu ŵala atame paasi. Ŵajigele mikate saba jila ni ŵaatogolele Akunnungu, ŵagaŵenye ni kwapa ŵakulijiganya ŵao ŵala kuti ŵaagaŵile ŵandu, nombewo ŵaagaŵile ŵandu wo.
Nítorí náà, ó pàṣẹ fún àwọn ènìyàn náà láti jókòó lórí ilẹ̀. Ó sì mú odindi àkàrà méje náà, ó dúpẹ́ lọ́wọ́ Ọlọ́run, ó sì bù wọ́n sí wẹ́wẹ́, ó pín wọn fún àwọn ọmọ-ẹ̀yìn rẹ̀ láti gbé ka iwájú àwọn ènìyàn, wọ́n sì ṣe bẹ́ẹ̀.
7 Sooni ŵakwete tusomba kanandi. Che Yesu ŵaatogolele Akunnungu ni ŵaasalile ŵakulijiganya ŵao ŵaagaŵile ŵandu.
Wọ́n rí àwọn ẹja wẹ́wẹ́ díẹ̀ pẹ̀lú. Jesu tún dúpẹ́ lọ́wọ́ Ọlọ́run fún ìpèsè náà, ó sì pàṣẹ fún àwọn ọmọ-ẹ̀yìn rẹ̀ láti pín wọn fún àwọn ènìyàn náà.
8 Ŵandu ŵala ŵalile ni kwikuta. Nipele ŵakulijiganya ŵakumbikenye sigasi ni ŵagumbesye itundu saba.
Gbogbo ọ̀pọ̀ ènìyàn náà ló jẹ àjẹyó àti àjẹtẹ́rùn. Lẹ́yìn èyí wọ́n kó àjẹkù ti ó kù jọ, agbọ̀n méje sì kún.
9 Ŵandu ŵaŵalile ŵala ŵaliji mpela elufu nne. Nipele Che Yesu ŵalanjile,
Àwọn tí ó jẹ ẹ́ tó ìwọ̀n ẹgbàajì ènìyàn, ó sì rán wọn lọ.
10 papopo ŵakwesile mu ngalaŵa pamo ni ŵakulijiganya ŵao ni kwaula chilambo cha ku Dalamanuta.
Lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀, lẹ́yìn èyí, Jesu wọ inú ọkọ̀ ojú omi pẹ̀lú àwọn ọmọ-ẹ̀yìn rẹ̀, wọ́n sì gúnlẹ̀ sí agbègbè Dalmanuta.
11 Ŵaiche Mafalisayo ŵane ni ŵagatandite makani ni Che Yesu achisakaga kwatanjisya. Ŵaasachile atende chimanyisyo kulosya kuti ukombole wao ukutyochela kwinani kwa Akunnungu.
Àwọn Farisi tọ Jesu wá, wọ́n sì bẹ̀rẹ̀ sí béèrè ìbéèrè lọ́wọ́ rẹ̀. Láti dán an wò, wọ́n béèrè fún àmì láti ọ̀run.
12 Che Yesu ŵasupwiche nikuti, “Kwachichi ŵandu ŵa moŵa gano akusakanga chimanyisyo? Isyene ngunsalila, ŵandu ŵa ngaapegwa chimanyisyo chachilichose.”
Jesu mí kanlẹ̀, nígbà tí ó gbọ́ ìbéèrè wọn. Ó sì dáhùn wí pé, “Èéṣe tí ìran yìí fi ń wá àmì? Lóòótọ́ ni mo sọ fún un yín kò si àmì tí a ó fi fún ìran yín.”
13 Nipele, Che Yesu ŵalekangene nawo ŵandu ŵala, ŵajinjile mu ngalaŵa ni kombochela peesi.
Nígbà náà ni ó padà sínú ọkọ̀ ojú omi ó fi àwọn ènìyàn sílẹ̀, ó sì rékọjá sí apá kejì Òkun náà.
14 Ŵakulijiganya ŵa Che Yesu ŵaliŵalile kwigala mikate, ŵakwete nkate umo pe mu ngalaŵa mula.
Ṣùgbọ́n àwọn ọmọ-ẹ̀yìn ti gbàgbé láti mú àkàrà tí yóò tó wọn ọ́n jẹ lọ́wọ́. Ẹyọ ìṣù àkàrà kan ṣoṣo ni ó wà nínú ọkọ̀ wọn.
15 Che Yesu ŵaajamwiche achitiji, “Nlilolechesye, ni kuligosa ni amila ja Mafalisayo ni ja che Helode.”
Bí wọ́n sì ti ń rékọjá, Jesu kìlọ̀ fún wọn pé, “Ẹ máa ṣọ́ra nítorí ìwúkàrà àwọn Farisi àti ìwúkàrà Herodu.”
16 Ŵakulijiganya ŵala ŵatandite kuŵechetesyana achinsyene pe, “Akuŵecheta yelei ligongo nganitukola mikate.”
Wọ́n bẹ̀rẹ̀ sí ronú èyí láàrín ara wọn wí pé, “Torí pé a kò mú àkàrà lọ́wọ́ ni?”
17 Che Yesu ŵaimanyilile iŵaliji nkuŵechetesyana, ni ŵausisye, “Kwachichi nkuusyana yati nganinjigala mikate? Ana mpaka sambano ngankulijiganya pane kumanyilila? Kwachichi ngankuganisya?
Jesu mọ ohun tí wọ́n sọ láàrín ara wọn, ó sì dá wọn lóhùn pé, “Èéṣe ti ẹ̀yin fi ń ṣe àròyé pé ẹ̀yin kò mú àkàrà lọ́wọ́? Ẹ̀yin kò kíyèsi i títí di ìsinsin yìí, ẹ kò sì ti mòye, àbí ọkàn yín le ni.
18 Meeso nkwete, ana ngankulolanga? Mapilikanilo nkwete, ana ngankupilikana? Ana ngankukumbuchila
Ẹ̀yin ní ojú, ẹ kò fi ríran? Ẹ̀yin ni etí ẹ kò sí gbọ́ran? Ẹ̀yin kò sì rántí?
19 panagaŵenye mikate nsano jila ni kwapa ŵandu elufu tano, mwagumbesye itundu ilingwa ya sigasi?” Ŵakulijiganya ŵajanjile, “Itundu kumi na mbili.”
Nígbà ti mo bu ìṣù àkàrà márùn-ún fún ẹgbẹ̀rún márùn-ún ènìyàn, agbọ̀n mélòó ni ó kún fún àjẹkù tí ẹ ṣàjọ?” Wọ́n wí pé, “Méjìlá.”
20 Ŵausisye sooni, “Panagaŵenye mikate nsano ni jiŵili ni kwapa ŵandu elufu nne, ana mwagumbesye itundu ilingwa ya sigasi?” Ŵakulijiganya ŵala ŵajanjile, “Itundu saba.”
“Bákan náà, nígbà tí mo bọ́ ẹgbàajì pẹ̀lú ìṣù àkàrà méje, agbọ̀n mélòó ló kù sílẹ̀ lẹ́yìn àjẹyó àti àjẹtẹ́rùn wọn?” Wọ́n dáhùn pé, “Ó ku ẹ̀kún agbọ̀n méje.”
21 Che Yesu ŵausisye, “Nganimme kumanyilila?”
Ó sì wí fún wọn pé, “Èéha ti ṣe tí kò fi yé yin?”
22 Che Yesu pamo ni ŵakulijiganya ŵao ŵaiche ku nsinda wa ku Besesaida. Kukoko ŵandu ŵampelechele mundu jwangalola, ni ŵaachondelele Che Yesu kuti ankwaye kuti anlamye.
Nígbà tí wọ́n dé Betisaida, àwọn ènìyàn kan mú afọ́jú kan wá sọ́dọ̀ rẹ̀. Wọ́n bẹ̀ ẹ́ kí ó fi ọwọ́ kàn án, kí ó sì wò ó sàn.
23 Che Yesu ŵankamwile nkono mundu jwangalola jo ni ŵakopweche nawo paasa nsinda. Ni ŵansunile mata mmeeso, ŵasajichile makono ni ŵambusisye, “Nkukombola kuchiona chachilichose?”
Jesu fa ọkùnrin náà lọ́wọ́, ó sì mú un jáde lọ sí ẹ̀yìn ìlú. Ó tu itọ́ sí i lójú. Ó sì gbé ọwọ́ rẹ̀ lé ojú náà. Ó sì bi í léèrè pé, “Ǹjẹ́ ìwọ lè rí ohunkóhun nísinsin yìí?”
24 Mundu jwangalola jula ŵalolite nikuti, “Ngwaona ŵandu ali nkuoneka mpela itela ili nkwenda.”
Ọkùnrin náà wo àyíká rẹ̀, ó sì dáhùn pé, “Bẹ́ẹ̀ ni Olúwa, mo rí àwọn ènìyàn, ṣùgbọ́n n kò rí wọn kedere, wọ́n n rìn kiri bí àgékù igi.”
25 Che Yesu ŵasajiche sooni makono gakwe mmeeso mwa jwangalola jula, nombejo ukombole wakwe wa kulola wammujilile.
Nígbà náà, Jesu tún gbé ọwọ́ rẹ̀ méjèèjì lé àwọn ojú ọkùnrin náà, bí ọkùnrin náà sì ti ranjú mọ́ ọn, a dá ìran rẹ̀ padà, ó sì rí gbogbo nǹkan kedere.
26 Che Yesu ŵansalile mundu jo ajaule kumangwakwe ni kunkanya achitiji, “Nkaujila ku nsinda ni kwasalila ŵandu.”
Jesu sì rán an sí àwọn ẹbí rẹ̀. Ó kìlọ̀ fún un pé, “Má ṣe lọ sí ìlú, kí o má sì sọ fún ẹnikẹ́ni ní ìlú.”
27 Che Yesu ni ŵakulijiganya ŵao ŵajawile ku misi ja Kaisalia Filipi. Paŵaliji mwitala, Che Yesu ŵausisye ŵakulijiganya ŵao, “Ana ŵandu akuti une ndili nduni?”
Nísinsin yìí, Jesu àti àwọn ọmọ-ẹ̀yìn rẹ̀ kúrò ní Galili. Wọ́n sì jáde lọ sí àwọn abúlé ní agbègbè Kesarea-Filipi. Bí wọ́n ti ń lọ lọ́nà, ó béèrè lọ́wọ́ wọn pé, “Ta ni àwọn ènìyàn ń fi mí pè?”
28 Ŵakulijiganya ŵala ŵajanjile, “Ŵane akuti ŵalakwe ndi che Yohana Ŵakubatisya, ŵane akuti ndi che Elia ni ŵane akuti ndi jumo jwa Ŵakulondola ŵa Akunnungu.”
Àwọn ọmọ-ẹ̀yìn náà dáhùn pé, “Àwọn kan rò pé ìwọ ni Johanu Onítẹ̀bọmi, àwọn mìíràn sọ pé, ìwọ ni Elijah tàbí àwọn wòlíì mìíràn ni ó tún padà wá sáyé.”
29 Che Yesu ŵausisye ŵakulijiganya ŵao, “Ŵanyamwe nkuti uneji nduni?” Che Petulo ŵajanjile, “Ŵalakwe ndi Kilisito, Jwasagulikwe ni Akunnungu.”
Ó sì bi wọ́n pé, “Ta ni ẹ̀yin ń fi mí pè?” Peteru dáhùn pé, “Ìwọ ni Kristi náà.”
30 Nipele Che Yesu ŵajamwiche achitiji, “Ngasimunsalila mundu jwalijose chelechi nkati une.”
Ṣùgbọ́n Jesu kìlọ̀ fún wọn, kí wọn má sọ èyí fún ẹnikẹ́ni.
31 Che Yesu ŵatandite kwajiganya ŵakulijiganya ŵao achitiji, “Mwana jwa Mundu akusachilwa asauche kwannope ni kukanikwa ni achachekulu ni achakulu ŵambopesi ni ŵakwiganya Malajisyo. Nipele chachiulajikwa, nambo chasyuche pa lyuŵa lyaatatu.”
Ó sì bẹ̀rẹ̀ sí kọ́ wọn, pé, Ọmọ Ènìyàn kò le ṣàìmá jìyà ohun púpọ̀, a ó sì kọ̀ ọ́ sílẹ̀ láti ọwọ́ àwọn àgbàgbà, àwọn olórí àlùfáà àti àwọn olùkọ́ òfin, a ó sì pa á, lẹ́yìn ọjọ́ mẹ́ta yóò sì jíǹde.
32 Che Yesu ŵaasalile yelei pangasisa. Nipele che Petulo ŵanjigele Che Yesu pajika ni kutanda kwakalipila kuti anasale indu yo.
Jesu bá wọn sọ̀rọ̀ yìí, láìfi ohunkóhun pamọ́ fún wọn, ṣùgbọ́n Peteru pe Jesu sẹ́yìn, ó sì bẹ̀rẹ̀ si bá a wí.
33 Nambo Che Yesu ŵagalawiche, ŵaalolechesye ŵakulijiganya ŵao ni kwakalipila che Petulo achitiji, “Shetani, ntyoche apa! Pakuwa ngankuganisya ngani ja Akunnungu nambo nkuganisya ngani sya ŵandu.”
Jesu yípadà, ó wo àwọn ọmọ-ẹ̀yìn rẹ̀. Ó sì wí fún Peteru pẹ̀lú ìtara pé, “Kúrò lẹ́yìn mi Satani, nítorí ìwọ kò ro ohun tí Ọlọ́run bí kò ṣe ohun tí ènìyàn.”
34 Nipele ŵauŵilasile mpingo wa ŵandu pamo ni ŵakulijiganya ŵao ni kwasalila, “Mundu jwalijose jwakusaka kuunguya, akatenda yakuisaka nsyene, aŵeje chile kusauka kwa kulitwika nsalaba wakwe kwaligongo lyangu une ni kuunguya.
Nígbà náà ni Jesu pe àwọn ọmọ-ẹ̀yìn rẹ̀ àti ọ̀pọ̀ ènìyàn láti bá wọn sọ̀rọ̀, ó wí fún wọn pé, “Bí ẹnikẹ́ni bá fẹ́ tọ̀ mí lẹ́yìn, kí ó sẹ́ ara rẹ̀, kí ó si gbé àgbélébùú rẹ̀, kí ó si máa tọ̀ mi lẹ́yìn.
35 Pakuŵa jwalijose jwakusaka kuukulupusya umi wakwe nsyene, chaujase. Nambo, jwalijose jwakuujasa umi wakwe, kwaligongo lyangu une, ni sooni kwaligongo lya Ngani Jambone, chaukulupusye.
Nítorí ẹni tó bá gbìyànjú láti gba ẹ̀mí ara rẹ̀ là, yóò sọ ọ́ nù. Iye àwọn tí ó sọ ẹ̀mí wọn nù nìkan nítorí í tèmi àti nítorí ìyìnrere, òun náà ni yóò gbà á là.
36 Ana mundu chapate chichi achikolaga chipanje chose cha pachilambo ni kwasa umi wakwe wa moŵa gose pangali mbesi?
Nítorí èrè kí ni ó jẹ́ fún ẹni tí ó jèrè gbogbo ayé, tí ó sọ ẹ̀mí rẹ̀ nù?
37 Pane mundu chatyosye chichi kuti auusye umi wakwe wa moŵa gose pangali mbesi?
Tàbí kí ni ènìyàn yóò fi ṣe pàṣípàrọ̀ ẹ̀mí rẹ̀?
38 Mundu jwalijose angolelaga soni une pamo ni ngani jangu mu uŵelesi wu wangalumbana ni wangaajogopa Akunnungu, Mwana jwa Mundu chankolele soni mundu jo, katema kachaiche mu ukulu wa Atati ŵakwe, pamo ni achikatumetume ŵa kwinani ŵaswela.”
Nítorí náà, bí ẹnikẹ́ni bá tijú àti gbà mí tàbí ọ̀rọ̀ mi nínú ìran panṣágà àti ẹlẹ́ṣẹ̀ yìí, tí ó kún fún àìgbàgbọ́ àti ẹ̀ṣẹ̀ báyìí, Ọmọ Ènìyàn yóò tijú rẹ̀ nígbà tí ó bá padà dé nínú ògo Baba rẹ̀, pẹ̀lú àwọn angẹli mímọ́.”

< Maliko 8 >