< Masengo 17 >

1 Nipele che Paolo ni che Sila ŵapelengenye ku Amfipoli ni ku Apolonia, ni ŵaiche ku Sesalonike kujaliji nyuumba ja kupopelela ja Ŵayahudi.
ⲁ̅⳿ⲉⲧⲁⲩⲥⲓⲛⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ϯ⳿ⲁⲙⲫⲓⲡⲟⲗⲓⲥ ⲛⲉⲙ ϯ⳿ⲁⲡⲟⲗⲗⲱⲛⲓ⳿ⲁ ⲁⲩ⳿ⲓ ⳿ⲉⲑⲉⲥⲥⲁⲗⲟⲛⲓⲕⲏⲡⲓⲙⲁ ⳿ⲉⲧⲉ ⲟⲩⲟⲛ ⲟⲩⲥⲩⲛⲁⲅⲱⲅⲏ ⳿ⲛϧⲏⲧϥ ⳿ⲛⲧⲉ ⲛⲓⲒⲟⲩⲇⲁⲓ.
2 Ni che Paolo malinga ni masyoŵelo gakwe ŵalumbikene nawo ni kuusyausyana nawo nkati Malembelo ga Akunnungu kwa moŵa gatatu ga Lyuŵa lya Kupumulila.
ⲃ̅ⲕⲁⲧⲁ ϯⲥⲩⲛⲏⲑⲓ⳿ⲁ ⲇⲉ ⳿ⲛⲧⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲁϥϣⲉ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ϣⲁⲣⲱⲟⲩ ⲟⲩⲟϩ ⲛⲁϥⲥⲁϫⲓ ⲛⲉⲙⲱⲟⲩ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ⲛⲓ⳿ⲅⲣⲁⲫⲏ ϣⲁ ⲅ̅ ⳿ⲛⲥⲁⲃⲃⲁⲧⲟⲛ.
3 Ŵaagopolele ni kwasalila pangasisika kuti yaŵajilwe Kilisito asauche ni kusyuka. Ŵaasalile, “Aŵa Che Yesu ŵangwajenesya kukwenu, ŵelewo ali Kilisito.”
ⲅ̅ⲉϥⲟⲩⲟⲛϩ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⲟⲩⲟϩ ⲉϥⲭⲱ ϧⲁⲧⲟⲧⲟⲩ ϫⲉ ϩⲱϯ ⳿ⲛⲧⲉ Ⲡⲭ̅ⲥ̅ ϭⲓ⳿ⲙⲕⲁϩ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲛⲧⲉϥⲧⲱⲛϥ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ⲛⲏⲉⲑⲙⲱⲟⲩⲧ ⲟⲩⲟϩ ϫⲉ ⲫⲁⲓ ⲡⲉ Ⲓⲏ̅ⲥ̅ Ⲡⲭ̅ⲥ̅ ⲫⲁⲓ ⳿ⲁⲛⲟⲕ ⳿ⲉϯϩⲓⲱⲓϣ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⲛⲱⲧⲉⲛ.
4 Ŵane mwa ŵanyawo ŵakulupilile ni ŵalumbikene ni che Paolo ni che Sila. Ni sooni, mpingo wekulungwa wa Ŵagiliki ŵaŵaliji nkwapopela Akunnungu ni achakongwe ŵakuchimbichikwa ŵajinji ŵaakulupilile Akunnungu.
ⲇ̅ⲟⲩⲟϩ ϩⲁⲛⲟⲩⲟⲛ ⲇⲉ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲛϧⲏⲧⲟⲩ ⲁⲩⲛⲁϩϯ ⲟⲩⲟϩ ⲁⲩⲱⲡ ⳿ⲉⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲛⲉⲙ ⲥⲓⲗⲁⲥ ⳿ⲛϫⲉ ⲟⲩⲙⲏϣ ⲉϥⲟϣ ⳿ⲛⲧⲉ ⲛⲏ⳿ⲉⲧⲉⲣⲥⲉⲃⲉⲥⲑⲉ ⳿ⲛⲧⲉ ⲛⲓⲟⲩⲉⲓⲛⲓⲛ ϩⲁⲛϩⲓ⳿ⲟⲙⲓ ⲇⲉ ⳿ⲛⲧⲉ ⲛⲓϩⲟⲩⲁϯ ⳿ⲛϩⲁⲛⲕⲟⲩϫⲓ ⲁⲛ.
5 Nambo Ŵayahudi ŵagumbele wiu ni ŵaajigele ŵandu ŵangalumbana ŵa pakusumichisya malonda ni ŵalumbikene pamo ni kutanda kutindiganya pamusi pose. Ŵajijimuchile nyuumba ji che Yasoni achiganisyaga kuti chiŵasimane che Paolo ni che Sila mwelemo kuti ŵakoposye kwa ŵandu.
ⲉ̅ⲁⲩⲭⲟϩ ⲇⲉ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲓⲒⲟⲩⲇⲁⲓ ⲟⲩⲟϩ ⲁⲩϭⲓ ⳿ⲛϩⲁⲛⲣⲱⲙⲓ ⲉⲩϩⲱⲟⲩ ⳿ⲛⲧⲉ ⲛⲓ⳿ⲁⲅⲟⲣⲣⲉⲟⲥ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁⲩⲑⲟⲩⲉⲧ ⲟⲩⲙⲏϣ ⲁⲩ⳿ϣⲑⲟⲣⲧⲉⲣ ⳿ⲛϯⲡⲟⲗⲓⲥ ⲟⲩⲟϩ ⲁⲩ⳿ⲓ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲉⲛ ⳿ⲡⲏⲓ ⳿ⲛⲓⲁⲥⲥⲱⲛ ⲉⲩⲕⲱϯ ⳿ⲛⲥⲱⲟⲩ ⳿ⲛⲥⲉ⳿ⲉⲛⲟⲩ ⳿ⲉⲃⲟⲗϩⲁ ⲡⲓⲙⲏϣ.
6 Nambo nganiŵasimana, nipele ŵaajigele che Yasoni pamo ni ŵandu ŵane ŵakunkulupilila Che Yesu ni kwakwekwelemya mpaka kwa achakulu ŵa musi achinyanyisyaga kuti, “Ŵandu ŵa akutindiganya chilambo chose ni sano alinji pamusi pano.
ⲋ̅⳿ⲉⲧⲉ⳿ⲙⲡⲟⲩϫⲉⲙⲟⲩ ⲇⲉ ⲁⲩⲱϣϯ ⳿ⲛⲓⲁⲥⲥⲱⲛ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲉⲙ ϩⲁⲛⲕⲉ⳿ⲥⲛⲏⲟⲩ ϣⲁ ⲛⲓⲁⲣⲭⲱⲛ ⳿ⲛⲧⲉ ϯⲡⲟⲗⲓⲥ ⲉⲩⲱϣ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ϫⲉ ⲛⲁⲓ ⲛⲉ ⲛⲏ⳿ⲉⲧⲁⲩ⳿ϣⲑⲟⲣⲧⲉⲣ ⳿ⲛϯⲟⲓⲕⲟⲩⲙⲉⲛⲏ ⲟⲩⲟϩ ⲥⲉϣⲟⲡ ⲧⲁⲓ.
7 Che Yasoni ŵaapochele mu nyuumba jao. Wose akukananga kugakuya malajisyo ga Mwenye jwa ku Loma achitiji, eti, ‘Apali mwenye jwine jwakuŵilanjikwa Che Yesu.’”
ⲍ̅⳿ⲉⲁ ⲓⲁⲥⲥⲱⲛ ϣⲟⲡⲟⲩ ⳿ⲉⲣⲟϥ ⲟⲩⲟϩ ⲛⲁⲓ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲥⲉϯ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲉⲛ ⲛⲓϩⲱⲛ ⳿ⲛⲧⲉ ⳿ⲡⲟⲩⲣⲟ ⲉⲩϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⳿ϥϣⲟⲡ ⳿ⲛϫⲉ ⲕⲉⲟⲩⲣⲟ Ⲓⲏ̅ⲥ̅.
8 Achakulu ŵa musi pamo ni mpingo wa ŵandu ula paŵagapilikene maloŵe go yatindigenye mu ntwe.
ⲏ̅ⲁⲩ⳿ϣⲑⲟⲣⲧⲉⲣ ⲇⲉ ⳿ⲙⲡⲓⲙⲏϣ ⲛⲉⲙ ⲛⲓⲁⲣⲭ ⲱⲛ ⳿ⲛⲧⲉ ϯⲡⲟⲗⲓⲥ ⲉⲩⲥⲱⲧⲉⲙ ⳿ⲉⲛⲁⲓ.
9 Nipele ŵaatesile che Yasoni ni achinjakwe atyosye chikole ni ŵalesile ajaulangane.
ⲑ̅ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁⲩϭⲓ ⳿ⲙⲡⲉⲧⲥⲉⲙ⳿ⲡϣⲁ ⳿ⲛⲧⲉⲛ ⲓⲁⲥⲥⲱⲛ ⲛⲉⲙ ⲛⲓⲕⲉⲥⲱϫⲡ ⲁⲩⲭⲁⲩ ⳿ⲉⲃⲟⲗ.
10 Chilo, ŵandu ŵakunkulupilila Che Yesu ŵa ku Sesalonike ŵala ŵachisisye che Paolo ni njakwe che Sila ajaulangane ku Belea. Ni ŵanyawo paŵaiche kweleko ŵajinjile mu nyuumba ja kupopelela ja Ŵayahudi.
ⲓ̅ⲛⲓ⳿ⲥⲛⲏⲟⲩ ⲇⲉ ⲥⲁⲧⲟⲧⲟⲩ ⲁⲩ⳿ⲧⲫⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲉⲙ ⲥⲓⲗⲁⲥ ⳿ⲛϫⲱⲣϩ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲏⲓ ⳿ⲉⲃⲉⲣⲟⲓ⳿ⲁ ⳿ⲛⲑⲱⲟⲩ ⲇⲉ ⳿ⲉⲧⲁⲩ⳿ⲓ ⳿ⲉⲙⲁⲩ ⲁⲩϣⲉ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉϯⲥⲩⲛⲁⲅⲱⲅⲏ ⳿ⲛⲧⲉ ⲛⲓⲒⲟⲩⲇⲁⲓ.
11 Nambo, ŵandu ŵa ku Belea ŵaliji ŵakupilikanichisya nnope kupunda ŵa ku Sesalonike. Ŵalipochele Liloŵe lya Akunnungu kwa lung'wanu lwekulungwa ni moŵa gose ŵaliji nkugalolechesya lolechesya Malembelo ga Akunnungu kanga yaŵaiŵechetaga che Paolo yo yaliji isyenesyene.
ⲓ̅ⲁ̅ⲛⲁⲓ ⲇⲉ ⲛⲉ ϩⲁⲛⲉⲩⲅⲉⲛⲏⲥ ⲛⲉ ⳿⳿ⲉϩⲟⲧⲉ ⲛⲏⲉⲧϧⲉⲛ ⲑⲉⲥⲥⲁⲗⲟⲛⲓⲕⲏⲛⲁⲓ ⳿ⲉⲧⲁⲩϣⲉⲡ ⲡⲓⲥⲁϫⲓ ⳿ⲉⲣⲱⲟⲩ ϧⲉⲛ ⲣⲱⲟⲩⲧϥ ⳿ⲛϩⲏⲧ ⲛⲓⲃⲉⲛ ⲉⲩϧⲟⲧϧⲉⲧ ⳿ⲙⲙⲏⲛⲓ ϧⲉⲛ ⲛⲓ⳿ⲅⲣⲁⲫⲏ ϫⲉ ⲁⲛ ⲛⲁⲓ ϣⲟⲡ ⳿ⲙⲡⲁⲓⲣⲏϯ.
12 Ŵayahudi ŵajinji ŵakulupilile pamo ni achakongwe ni achalume ŵa Chigiliki ŵakuchimbichikwa.
ⲓ̅ⲃ̅ⲟⲩⲙⲏϣ ⲙⲉⲛ ⲟⲩⲛ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲛϧⲏⲧⲟⲩ ⲁⲩⲛⲁϩϯ ⲛⲉⲙ ϩⲁⲛⲕⲉⲟⲩⲟⲛ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ⲛⲓⲟⲩⲉⲓⲛⲓⲛ ⳿ⲛϩⲓ⳿ⲟⲙⲓ ⳿ⲛⲉⲩ⳿ⲥⲭⲏⲙⲱⲛ ⲛⲉⲙ ϩⲁⲛⲕⲉⲣⲱⲙⲓ ⳿ⲛϩⲁⲛⲕⲟⲩϫⲓ ⲁⲛ.
13 Nambo Ŵayahudi ŵa ku Sesalonike paŵaimanyi kuti che Paolo ŵaliji nkulalichila Liloŵe lya Akunnungu ku Belea ko, ŵajawile kweleko nombe ni kutanda kutindiganya ni kujichisya mipingo ja ŵandu.
ⲓ̅ⲅ̅⳿ⲉⲧⲁⲩ⳿ⲉⲙⲓ ⲇⲉ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲓⲒⲟⲩⲇⲁⲓ ⳿ⲛⲧⲉ ⲑⲉⲥⲥⲁⲗⲟⲛⲓⲕⲏϫⲉ ⳿ⲁ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ϩⲓⲱⲓϣ ϧⲉⲛ ⳿ⲧⲕⲉⲃⲉⲣⲟⲓ⳿ⲁ ⳿ⲙⲡⲓⲥⲁϫⲓ ⳿ⲛⲧⲉ Ⲫϯ ⲁⲩ⳿ⲓ ⳿ⲉⲡⲓⲕⲉⲙⲁ ⳿ⲉⲧⲉ⳿ⲙⲙⲁⲩ ⲉⲩⲕⲓⲙ ⳿ⲛⲛⲓⲙⲏϣ ⲉⲩ⳿ϣⲑⲟⲣⲧⲉⲣ ⳿ⲙⲙⲱⲟⲩ.
14 Papopo ŵandu ŵakunkulupilila Che Yesu ŵapechesye che Paolo ku mbwani nambo che Sila ni che Timoseo ŵasigele ku Belea.
ⲓ̅ⲇ̅ⲧⲟⲧⲉ ⲥⲁⲧⲟⲧⲟⲩ ⲁⲩ⳿ⲧⲫⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲓ⳿ⲥⲛⲏⲟⲩ ⲉⲑⲣⲉϥϣⲉ ⳿ⲉϫⲉⲛ ⳿ⲫⲓⲟⲙ ⲁⲩⲥⲱϫⲡ ⲇⲉ ⳿ⲙⲙⲁⲩ ⳿ⲛϫⲉ ⲥⲓⲗⲁⲥ ⲛⲉⲙ ⲧⲓⲙⲟⲑⲉⲟⲥ.
15 Ŵandu ŵaŵampechesye che Paolo ŵala ŵampechesye mpaka ku Asene. Nombewo ŵausile ku Belea ali ni malajisyo kutyochela ku che Paolo gagakuti che Sila ni che Timoseo ŵakuye chitema pe.
ⲓ̅ⲉ̅ⲛⲏⲇⲉ ⳿ⲉⲛⲁⲩ⳿ⲧⲫⲟ ⳿ⲙⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⲁⲩⲉⲛϥ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲏⲓ ⳿ⲉ⳿ⲁⲑⲏⲛⲛⲁⲥ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁⲩϭⲓ ⲉⲛⲧⲟⲗⲏ ⳿ⲉϭⲓ⳿ⲡϣⲓⲛⲓ ⳿ⲛⲛⲓ⳿ⲥⲛⲏⲟⲩ ⲥⲓⲗⲁⲥ ⲛⲉⲙ ⲧⲓⲙⲟⲑⲉⲟⲥ ϩⲓⲛⲁ ⳿ⲛⲥⲉ⳿ⲓ ϩⲁⲣⲟϥ ⳿ⲛⲭⲱⲗⲉⲙ ⲁⲩ⳿ⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⲁⲩϣⲉⲛⲱⲟⲩ.
16 Che Paolo paŵaliji ku Asene nkwalindilila ŵanya che Sila ni che Timoseo, yachimile nnope muntima mwao pakuŵa ŵauweni musi wo ugumbele inyago ya achiminungu.
ⲓ̅ⲋ̅ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲇⲉ ⲛⲁϥϧⲉⲛ ⳿ⲁⲑⲏⲛⲛⲁⲥ ⲉϥⲥⲟⲙⲥ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ϧⲁϫⲱⲟⲩ ⲁϥϫⲱⲛⲧ ⲇⲉ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲉϥⲡ͞ⲛⲁ̅ ⳿ⲛ⳿ϧⲣⲏⲓ ⳿ⲛϧⲏⲧϥ ⲉϥⲛⲁⲩ ⳿ⲉϯⲡⲟⲗⲓⲥ ⲉⲥⲟϣ ⳿ⲙⲙⲉⲧϣⲁⲙϣⲉ ⳿ⲓⲇⲱⲗⲟⲛ.
17 Nipele ŵausyeneusyene ni Ŵayahudi ni ŵandu ŵangaŵa Ŵayahudi ŵaŵaliji nkwalamba Akunnungu mu nyuumba ja kupopelela, lyuŵa ni lyuŵa ŵausyeneusyene ni ŵandu ŵaŵasimanaga nawo pakusumichisya malonda.
ⲓ̅ⲍ̅ⲛⲁϥⲥⲁϫⲓ ⲙⲉⲛ ⲟⲩⲛ ϧⲉⲛ ϯⲥⲩⲛⲁⲅⲱⲅⲏ ⳿ⲛⲧⲉ ⲛⲓⲒⲟⲩⲇⲁⲓ ⲛⲉⲙ ⲛⲏ⳿ⲉⲧⲉⲣⲥⲉⲃⲉⲥⲑⲉ ⲛⲉⲙ ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲃⲉⲛ ⳿ⲉⲧⲉϣⲁⲩⲑⲱⲟⲩϯ ⳿ⲙⲙⲏⲛⲓ ϩⲓ ϯ⳿ⲁⲅⲟⲣⲁ.
18 Ŵandu ŵaŵalijigenye lunda lwa Chiepikulo ni Chisitoiki ŵatesile makani ni che Paolo. Ŵane ŵatite, “Ana ujinga chi wakuusala mundu ju?” Ŵane ŵatite, “Akuwoneka mpela akulalichila ngani ja achiminungu achalendo.” Ŵatite yeleyo pakuŵa che Paolo ŵaliji nkulalichila ngani ji Che Yesu ni yatite kusyuka,
ⲓ̅ⲏ̅ϩⲁⲛⲟⲩⲟⲛ ⲇⲉ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ⲛⲓⲉⲡⲓⲕⲟⲩⲣⲓⲟⲥ ⲛⲉⲙ ⲛⲓ⳿ⲥⲧⲟⲓⲭⲟⲥ ⳿ⲙⲫⲓⲗⲟⲥⲟⲫⲟⲥ ⲛⲁⲩϯ ⲟⲩⲃⲏϥ ⲟⲩⲟϩ ϩⲁⲛⲕⲉⲭⲱⲟⲩⲛⲓ ⲛⲁⲩϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲟⲩ ⲡⲉⲧⲉϥⲟⲩⲱϣ ⳿ⲉϫⲟϥ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲁⲓ⳿ⲥⲡⲉⲣⲙⲟⲗⲟⲅⲟⲥ ϩⲁⲛⲕⲉⲭⲱⲟⲩⲛⲓ ⲇⲉ ⲛⲁⲩϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲟⲩⲣⲉϥϩⲓⲱⲓϣ ⲡⲉ ⳿ⲛⲧⲉ ϩⲁⲛⲇⲉⲙⲱⲛ ⳿ⲛϣⲉⲙⲙⲟ ϫⲉ ⲛⲁϥϩⲓⲱⲓϣ ⲛⲱⲟⲩ ⲡⲉ ⳿ⲛⲒⲏ̅ⲥ̅ ⲛⲉⲙ ⲧⲉϥ⳿⳿ⲁⲛⲁⲥⲧⲁⲥⲓⲥ.
19 Nipele ŵanjigele che Paolo ku Aleopago achitiji, “Tukusaka tukombole kugamanyilila gele majiganyo gasambano ginkusala ga.
ⲓ̅ⲑ̅ⲁⲩ⳿ⲁⲙⲟⲛⲓ ⲇⲉ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⲁⲩⲉⲛϥ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉⲡⲓⲁⲣⲓⲟⲡⲁⲅⲟⲥ ⲉⲩϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲟⲩⲟⲛ⳿ϣϫⲟⲙ ⳿ⲙⲙⲟⲛ ⳿ⲉ⳿ⲉⲙⲓ ϫⲉ ⲧⲁⲓ⳿ⲥⲃⲱ ⳿ⲙⲃⲉⲣⲓ ⲟⲩ ⲧⲉ ⳿ⲉⲧⲉⲕⲥⲁϫⲓ ⳿ⲙⲙⲟⲥ.
20 Indu ine itwipilikene mmawiwi getu ikuwoneka kuŵa ya chilendo kukwetu. Nipele tukusaka kugamanyilila malumbo ga yele indu yo.”
ⲕ̅⳿ⲕⲓⲛⲓ ⳿ⲛϩⲁⲛⲥⲁϫⲓ ⳿ⲛϣⲉⲙⲙⲟ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿⳿ⲉⲛⲉⲛⲙⲁϣϫ ⲧⲉⲛⲟⲩⲱϣ ⳿ⲉ⳿ⲉⲙⲓ ϫⲉ ⲟⲩ ⲛⲉ ⲛⲁⲓ.
21 Ŵandu ŵa ku Asene ni achalendo wose ŵakulonjela kweleko ŵajigele katema kakajinji kutagula ni kupilikanila ngani ja sambano.
ⲕ̅ⲁ̅ⲛⲓⲁⲑⲏⲛⲛⲉⲟⲥ ⲇⲉ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲛⲉⲙ ⲛⲓϣⲉⲙⲙⲱⲟⲩ ⲉⲑⲛⲏⲟⲩ ⳿ⲉⲙⲁⲩ ⲛⲁⲩ⳿ⲥⲣⲱϥⲧ ⳿ⲉ⳿ϩⲗⲓ ⲁⲛ ⲡⲉ ⳿ⲉⲃⲏⲗ ⳿ⲉⲥⲁϫⲓ ⲛⲉⲙ ⳿ⲉⲥⲱⲧⲉⲙ ⳿ⲉϩⲱⲃ ⳿ⲙⲃⲉⲣⲓ.
22 Nipele che Paolo ŵajimi paujo pa nkungulu wa Aleopago ni kuti, “Ŵanyamwe ŵandu ŵa ku Asene, nguwona kuti ŵanyamwe nli ŵandu ŵa dini nnope,
ⲕ̅ⲃ̅ⲁϥⲟϩⲓ ⲇⲉ ⳿ⲉⲣⲁⲧϥ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ϧⲉⲛ ⳿ⲑⲙⲏϯ ⳿ⲙⲡⲓⲁⲣⲓⲟⲡⲁⲅⲟⲥ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲓⲣⲱⲙⲓ ⳿ⲛⲓⲁⲑⲏⲛⲛⲉⲟⲥ ⲕⲁⲧⲁ ϩⲱⲃ ⲛⲓⲃⲉⲛ ϯⲛⲁⲩ ⳿ⲉⲣⲱⲧⲉⲛ ϫⲉ ⲧⲉⲧⲉⲛⲟⲓ ⳿ⲛⲣⲉϥϣⲁⲙϣⲉ ⲓϧ ⳿ⲛϩⲟⲩ⳿ⲟ.
23 pakuŵa panaliji nkwendajenda akuno ni akunokuno napaweni peuto pankutyochesya mbopesi, ni sooni nachisimene chilisa chimo chilembekwe, ‘Kwa Akunnungu ŵangamanyika.’ Nipele ngunlalichila ŵanyamwe chele chindu chinkuchipopelela pangachimanyilila.
ⲕ̅ⲅ̅ⲉⲓⲥⲓⲛⲓ ⲅⲁⲣ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁⲓⲛⲁⲩ ⳿ⲉⲛⲏ⳿ⲉⲧⲉⲧ⳿ⲉⲛⲉⲣⲥⲉⲃⲉⲥⲑⲉ ⳿ⲙⲙⲱⲟⲩ ⲁⲓϫⲓⲙⲓ ⳿ⲛⲟⲩϣⲏⲟⲩ⳿ⲓ ⲉⲥ⳿ⲥϧⲏⲟⲩⲧ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲏⲓ ϩⲓⲱⲧⲥ ϫⲉ Ⲫϯ ⳿ⲉⲧⲉⲛⲥⲱⲟⲩⲛ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⲁⲛ ⲫⲏ ⲟⲩⲛ ⳿ⲉⲧⲉⲧ⳿ⲉⲛⲉⲣⲥⲉⲃⲉⲥⲑⲉ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⲧⲉⲧⲉⲛⲥⲱⲟⲩⲛ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⲁⲛ ⲫⲁⲓ ⳿ⲁⲛⲟⲕ ⳿ⲉϯϩⲓⲱⲓϣ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⲛⲱⲧⲉⲛ.
24 Akunnungu ŵaŵachigumbile chilambo ni yose yaili mwelemo, ŵelewo ni Ambuje ŵa kwinani ni chilambo chino, ŵelewo ngakutama mmajumba ga Akunnungu getaŵe ni ŵandu.
ⲕ̅ⲇ̅ⲫϯ ⳿ⲉⲧⲁϥⲑⲁⲙⲓ⳿ⲉ ⲡⲓⲕⲟⲥⲙⲟⲥ ⲛⲉⲙ ϩⲱⲃ ⲛⲓⲃⲉⲛ ⲉⲧϣⲟⲡ ⳿ⲛϧⲏⲧϥ ⲫⲁⲓ ⲡⲉ Ⲡ⳪ ⳿ⲛ⳿ⲧⲫⲉ ⲛⲉⲙ ⳿ⲡⲕⲁϩⲓ ⲛⲁϥϣⲟⲡ ⲁⲛ ϧⲉⲛ ϩⲁⲛⲉⲣⲫⲏⲟⲩ⳿ⲓ ⳿ⲙⲙⲟⲩⲛⲕ ⳿ⲛϫⲓϫ.
25 Sooni ngakutumichilwa ni makono ga ŵandu ni ngakuchisaka chachili chose, pakuŵa asyene akwapa ŵandu wose umi ni kwakombolechesya kupumula ni kwapa indu yose.
ⲕ̅ⲉ̅ⲟⲩⲇⲉ ⲛⲉϣⲁⲩϣⲉⲙϣⲓ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⲁⲛ ⳿ⲛϫⲉ ϩⲁⲛϫⲓϫ ⳿ⲛⲣⲱⲙⲓ ⳿ⲛ⳿ϥⲉⲣ⳿ⲭⲣⲓ⳿ⲁ ⲁⲛ ⳿ⲛ⳿ϩⲗⲓ ⳿ⲛⲑⲟϥ ⲡⲉⲧϯ ⳿ⲙ⳿ⲡⲱⲛϧ ⲛⲉⲙ ⳿ⲫⲛⲓϥⲓ ⳿ⲛⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲃⲉⲛ.
26 Kutyochela mwa mundu jumo ŵapanganyisye ŵandu wose ŵa pachilambo pano ni kwakombolechesya kutama palipose pachilambo pano. Ŵalamwile kutyochela kundanda katema chi ni papi pachatame ŵandu wo.
ⲕ̅ⲋ̅⳿ⲉⲁϥⲑⲁⲙⲓ⳿ⲉ ⳿ϣⲗⲟⲗ ⲛⲓⲃⲉⲛ ⳿ⲛⲧⲉ ⲛⲓⲣⲱⲙⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ⲟⲩⲁⲓ ⲉⲑⲣⲟⲩϣⲱⲡⲓ ϩⲓϫⲉⲛ ⳿ⲡϩⲟ ⳿ⲙ⳿ⲡⲕⲁϩⲓ ⲧⲏⲣϥ ⳿ⲉⲁϥⲑⲱϣ ⳿ⲛϩⲁⲛⲥⲏⲟⲩ ⲉⲩⲑⲏϣ ⲓⲥϫⲉⲛ ϣⲟⲣⲡ ⲛⲉⲙ ⲡⲓⲑⲱϣ ⳿ⲛⲧⲉ ⲡⲟⲩϫⲓⲛϣⲱⲡⲓ.
27 Ŵatesile yeleyo kuti ŵandu ŵa ilambo yo ŵasoseje Akunnungu namuno kwakwapapasya ŵasimane. Natamuno yeleyo Akunnungu ngakutalikangana ni jwalijose.
ⲕ̅ⲍ̅ⲉⲑⲣⲟⲩⲕⲱϯ ⳿ⲛⲥⲁ Ⲫϯ ϫⲉ ϩⲁⲣⲁ ⲅⲉ ⲥⲉⲛⲁϫⲟⲙϫⲉⲙ ⳿ⲛⲥⲱϥ ⳿ⲛⲥⲉϫⲉⲙϥ ⲕⲉⲧⲟⲓ ⳿ϥⲟⲩⲏⲟⲩ ⲁⲛ ⳿ⲙⲡⲓⲟⲩⲁⲓ ⲡⲓⲟⲩⲁⲓ ⳿ⲙⲙⲟⲛ.
28 Mpela ila mundu jumo iŵatite pakusala, ‘Mwa ŵelewo uweji tukwete umi, tukwenda ni kutama!’ Mpela ila ŵakwimba ŵenu ŵane, ŵatite, ‘Uweji wose tuli ŵanache ŵao.’
ⲕ̅ⲏ̅ⲁⲛⲱⲛϧ ⲅⲁⲣ ⳿ⲛϧⲏⲧϥ ⲟⲩⲟϩ ⲁⲛⲕⲓⲙ ⲟⲩⲟϩ ⲁⲛϣⲟⲡ ⳿ⲙ⳿ⲫⲣⲏϯ ⳿ⲉⲧⲁⲩϫⲟⲥ ⳿ⲛϫⲉ ϩⲁⲛⲕⲉⲭⲱⲟⲩⲛⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ⲛⲓⲡⲟⲓⲧⲏⲥ ⲉⲧϧⲉⲛ ⲑⲏⲛⲟⲩ ϫⲉ ⳿ⲁⲛⲟⲛ ⲡⲉϥⲅⲉⲛⲟⲥ ⲅⲁⲣ.
29 Nipele pakuŵa tuli ŵanache ŵao Akunnungu, ngaikuŵajilwa kuganisya kuti Akunnungu akulandana ni sahabu ni madini ga mbiya atamuno liganga lyesepe uchenene kwa lunda lwa ŵandu.
ⲕ̅ⲑ̅⳿ⲉ⳿ⲁⲛⲟⲛ ⲟⲩⲅⲉⲛⲟⲥ ⲟⲩⲛ ⳿ⲛⲧⲉ Ⲫϯ ⳿ⲥϣⲉⲛⲁⲛ ⲁⲛ ⲉⲑⲣⲉⲛⲙⲉⲩⲓ ⳿ⲉⲛⲟⲩⲃ ⲓⲉ ϩⲁⲧ ⲓⲉ ⳿ⲱⲛⲓ ⳿ⲙⲫⲱⲧϩ ⳿ⲛⲧⲉⲭⲛⲏⲓⲉ ⲙⲟⲕⲙⲉⲕ ⳿ⲛⲣⲱⲙⲓ ϫⲉ ⲁϥⲟⲛⲓ ⳿ⲙⲙⲱⲟⲩ ⳿ⲛϫⲉ ⲫϯ.
30 Ndema sya ungamanyilila wao, Akunnungu ŵalitesile nti ngakulola. Nambo sambano akulajisya kuti ŵandu wose ŵa palipose aleche sambi.
ⲗ̅ⲛⲓⲥⲏⲟⲩ ⲙⲉⲛ ⳿ⲛⲧⲉ ϯⲙⲉⲧⲁⲧ⳿ⲉⲙⲓ ⲁϥ ⲭⲁⲩ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲛϫⲉ Ⲫϯ ϯⲛⲟⲩ ⲇⲉ ⳿ϥϩⲓⲱⲓϣ ⳿ⲛⲛⲓⲣⲱⲙⲓ ⲉⲑⲣⲉ ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲃⲉⲛ ⲉⲣⲙⲉⲧⲁⲛⲟⲓⲛ ϧⲉⲛ ⲙⲁⲓ ⲛⲓⲃⲉⲛ.
31 Pakuŵa aŵisile lyuŵa lichiŵalamule ŵandu ŵa pachilambo kwa goloka, kwa litala lya mundu jumo jwansagwile. Nombe Akunnungu ŵaalosisye pangasisa ŵandu wose ngani ji, pakunsyusya mundu jo!”
ⲗ̅ⲁ̅ⲕⲁⲧⲁ⳿ⲫⲣⲏϯ ϫⲉ ⲁϥⲥⲉⲙⲛⲉ ⲟⲩ⳿ⲉϩⲟⲟⲩ ⲉϥⲛⲁϯϩⲁⲡ ⳿ⲉϯⲟⲓⲕⲟⲩⲙⲉⲛⲏ ⳿ⲛϧⲏⲧϥ ϧⲉⲛ ⲟⲩⲙⲉⲑⲙⲏⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗϩⲓⲧⲉⲛ ⲡⲓⲣⲱⲙⲓ ⳿ⲉⲧⲁϥⲑⲁϣϥ ⳿ⲉⲁϥϯ ⳿ⲙ⳿ⲫⲛⲁϩϯ ⳿ⲛⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲃⲉⲛ ⳿ⲉⲁϥⲧⲟⲩⲛⲟⲥϥ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ⲛⲏⲉⲑⲙⲱⲟⲩⲧ.
32 Nipele paŵampilikene che Paolo achiŵechetaga yankati kusyuka kwa ŵawe, ŵane mwa ŵanyawo ŵatesile chanache, nambo ŵane ŵatite, “Tukusaka tumpikanile sooni nkati yeleyo.”
ⲗ̅ⲃ̅⳿ⲉⲧⲁⲩⲥⲱⲧⲉⲙ ⲇⲉ ϫⲉ ⳿ⲁⲛⲁⲥⲧⲁⲥⲓⲥ ⳿ⲛⲧⲉ ⲛⲓⲣⲉϥⲙⲱⲟⲩⲧ ϩⲁⲛⲟⲩⲟⲛ ⲙⲉⲛ ⲁⲩⲥⲱⲃⲓ ϩⲁⲛⲕⲉⲭⲱⲟⲩⲛⲓ ⲇⲉ ⲁⲩϫⲟⲥ ϫⲉ ⳿ⲉⲛⲉⲥⲱⲧⲉⲙ ⳿ⲉⲣⲟⲕ ⲉⲑⲃⲉ ⲫⲁⲓ.
33 Che Paolo ŵatyosile pankungulu ni kwalekanga.
ⲗ̅ⲅ̅ⲟⲩⲟϩ ⲡⲁⲓⲣⲏϯ ⲟⲛ ⳿ⲁ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⳿ⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ⲧⲟⲩⲙⲏϯ.
34 Nambo ŵandu ŵampepe ŵalongene nawo ni kwakulupilila Che Yesu. Mwa ŵandu wo ŵapali che Dionisio jumo jwa mpingo waukuŵilanjikwa Aleopago ni jwankongwe liina lyakwe che Damali ni ŵandu ŵane.
ⲗ̅ⲇ̅ⲁⲩⲧⲟⲙⲟⲩ ⲇⲉ ⳿ⲉⲣⲟϥ ⳿ⲛϫⲉ ϩⲁⲛⲣⲱⲙⲓ ⳿ⲉⲁⲩⲛⲁϩϯ ⲛⲁⲓ ⳿ⲉⲧⲉⲛⲁⲣⲉ ⲇⲓⲟⲛⲏⲥⲓⲟⲥ ⳿ⲛϧⲏⲧⲟⲩ ⲡⲓⲁⲣⲓⲟⲡⲁⲅⲓⲧⲏⲥ ⲛⲉⲙ ⲟⲩ⳿ⲥϩⲓⲙⲓ ⳿ⲉⲡⲉⲥⲣⲁⲛ ⲡⲉ ⲇⲁⲙⲁⲣⲓⲥ ⲛⲉⲙ ϩⲁⲛⲕⲉⲭⲱⲟⲩⲛⲓ ⲛⲉⲙⲱⲟⲩ.

< Masengo 17 >