詩篇 64

1 大衛的詩，交與伶長。 上帝啊，我哀歎的時候，求你聽我的聲音！ 求你保護我的性命，不受仇敵的驚恐！

Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

2 求你把我隱藏， 使我脫離作惡之人的暗謀和作孽之人的擾亂。

Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

3 他們磨舌如刀， 發出苦毒的言語，好像比準了的箭，

Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

4 要在暗地射完全人； 他們忽然射他，並不懼怕。

Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

5 他們彼此勉勵設下惡計； 他們商量暗設網羅， 說：誰能看見？

Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

6 他們圖謀奸惡， 說：我們是極力圖謀的。 他們各人的意念心思是深的。

Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

7 但上帝要射他們； 他們忽然被箭射傷。

Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

8 他們必然絆跌，被自己的舌頭所害； 凡看見他們的必都搖頭。

A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

9 眾人都要害怕， 要傳揚上帝的工作， 並且明白他的作為。

I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

10 義人必因耶和華歡喜， 並要投靠他； 凡心裏正直的人都要誇口。

Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.