詩篇 123

1 上行之詩。 坐在天上的主啊， 我向你舉目。

Píseň stupňů. K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.

2 看哪，僕人的眼睛怎樣望主人的手， 使女的眼睛怎樣望主母的手， 我們的眼睛也照樣望耶和華－我們的上帝， 直到他憐憫我們。

Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči děvky k rukám paní její: tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi.

3 耶和華啊，求你憐憫我們，憐憫我們！ 因為我們被藐視，已到極處。

Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, neboť jsme již příliš potupou nasyceni.

4 我們被那些安逸人的譏誚 和驕傲人的藐視，已到極處。

Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných, a potupou pyšných.